nejstarší církevní stavba v Čechách - rotunda sv. Petra a Pavla, Starý Plzenec zajímavosti ze Šumavy
nejstarší autokemp v České republice - Annín zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené nádraží v Česku 995 m n. m. - Kubova Huť zajímavosti ze Šumavy
největší vodní plocha v České republice - Lipno zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená pravěká pevnost v Čechách - Obří hrad zajímavosti ze Šumavy
jediná gotická katedrála v Bavorsku - Řezno zajímavosti ze Šumavy
pramení nejdelší řeka v České republice - Vltava zajímavosti ze Šumavy

projev v Miloše Jakeše v Červeném Hrádku

detailní info

kategorie: kultura a památky / publicistické pořady
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°45'22.572"N, 13°27'23.964"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Legendární projev Miloše Jakeše v Červeném Hrádku se uskutečnil 17. července 1989, tedy krátce po zveřejnění petice Několik vět, v kulturním domě JZD v plzeňské části Červený Hrádek. Jakeš se domníval, že je třeba mobilizovat kádry strany, a chtěl si promluvit s předsedy okresních výborů. Přítomni tehdy byli všichni pravověrní soudruzi z celého Plzeňska. Jakeš dorazil do Červeného Hrádku ze zasedání generálních tajemníků v Rumunsku. Podle svých slov ho k burcování stimulovalo chování Gorbačova, který na nic a nikoho neměl čas. Na rozdíl od jeho předchozích veřejných projevů, které byly vždy připravené, mluvil Jakeš v Červeném Hrádku spatra. Věty postrádaly logiku i správnou větnou stavbu. Velmi chabý projev obsahoval mnoho negramotnosti, nesmyslů, nechtěného humoru a sebelítosti. První část jeho zaznamenaného vystoupení tvořil třicetiminutový projev. Následně odpovídal 36 minut na předem podané dotazy, kterých bylo původně 30 a Miloš Jakeš si vzal 15 minut přestávky na přípravu odpovědí. V záznamu odpověděl na 9 z nich. Zabýval se v nich ekonomickou a politickou situací v zemi. Vystoupení Miloše Jakeše předcházely střety československého disentu s komunistickou mocí a postupné uvolňování komunistické diktatury v okolních socialistických zemích. V lednu 1989 proběhla série občanských nepokojů v Praze, tzv. Palachův týden a 29. června zveřejnila Charta 77 petici Několik vět, kterou do konce roku podepsalo kolem 40 000 občanů. V Sovětském svazu po nástupu Michaila Gorbačova probíhala tzv. přestavba hospodářského mechanismu Perestrojka a politika otevřenosti Glasnosť, k čemuž se formálně hlásil i komunistický režim v Československu. V Polsku a Maďarsku však tyto procesy probíhaly rychleji a s blížícím se srpnovým výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se schylovalo k odsouzení této invaze polským Sejmem a Maďarskou socialistickou dělnickou stranou. V noci ze 3. na 4. června 1989 došlo v Číně k masakru na náměstí Nebeského klidu. Projev měl původně běžet v přímém přenosu Československé televize, nakonec se však cenzoři rozhodli nahradit ho symfonickým orchestrem. Na veřejnosti se však brzy objevil. Záznam se totiž dostal do rukou Alexandra Vondry, který ho odeslal do Svobodné Evropy. Lidi tehdy uslyšeli, že se komunisti cítí jako kůl v plotě. Svobodná Evropa odvysílala projev sestříhaný tak, aby řečníka zesměšnila, s ironickým komentářem Milana Schulze. Nejdůležitější bylo podle Jakeše dobré plnění ročního plánu a příprava na úspěšný přechod do nových hospodářských podmínek. Během projevu otevíral témata, která byla do té doby tabu, například vztah strany k Dubčekovi, nebo rok 1968. Jakeš se pokusil naznačit, že situace v Československu se musí změnit, jinak je konec nevyhnutelný. Změna však měla zůstat v komunistických rukou. Mluvil o demokratických řešeních i předkládání návrhů zákona všelidové diskuzi. Poukázal také na to, jak se mají mnozí umělci dobře, čímž chtěl vyvolat ve společnosti závist. „Ti umělci, kteří to podepsali. Žádnej z nás nebere takový platy, prostě, jako berou oni. Dostávám jednou ročně výpis… seznam těch umělců, kteří berou nad těch 100 tisíc korun. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno… ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další ne 600, milión, dva milióny berou. Jandové a jiní každý rok. Ti náhodou neprotestovali.“ Z Jakešova projevu bylo možné vyčíst lítostivé přiznání tristní situace ve vedení strany, která si uvědomuje možný blížící se konec. To potvrzuje i výrok o tom, že strana se cítí „jako kůl v plotě.“ Z kulturního domu, kde byl tento projev přednesen, se stal pomník totality. Ze sálu byla nejprve diskotéka, dnes je v pronájmu technického družstva. Jakeš se s odstupem času nechal slyšet, že za únikem nahrávky stojí StB. Podle něj vnitřní nepřátelé zneužili projevu ke zdiskreditování komunistické strany a na videonahrávku vybrali to, co se jim hodilo.


Miloš Jakeš - vlastním jménem Milouš Jakeš (12.srpna 1922, České Chalupy) je český komunistický politik, který v letech 1987–1989 působil jako generální tajemník ÚV KSČ. Narodil se 12. srpna 1922 v obci Brloh, osada České Chalupy (okres Český Krumlov) do chudé rodiny truhláře a drobného zemědělce. Absolvoval Obecnou školu v Jaroníně a Měšťanskou školu v Brloze. Od roku 1937 začal pracovat jako montér v Baťových závodech ve Zlíně (v letech 1949–1989 přejmenovaný na Gottwaldov), kde současně navštěvoval Vyšší průmyslovou školu elektrotechnickou. V roce 1944 absolvoval s vyznamenáním. Roku 1945 se stal členem KSČ, ve které začínal působit jako funkcionář SČM. Roku 1947 začal pracovat v národních výborech, přičemž v letech 1950–1952 byl předsedou jednotného národního výboru v Gottwaldově. Od roku 1952 do roku 1955 působil v Praze jako tajemník ÚV ČSM pro ideologii, kulturu a mezinárodní vztahy. V roce 1955 ho strana vyslala do Moskvy za účelem studia na Vysoké stranické škole při ÚV KSSS. Ve stejném ročníku s ním studoval i Alexandr Dubček a jiní funkcionáři KSČ. Získal titul doktora sociálně-politických věd RSDr. Po návratu z Moskvy roku 1958 byl zařazen do aparátu ÚV KSČ jako referent v oddělení paliv a energetiky. Odtud byl však brzy přeřazen do oddělení státních orgánů. V roce 1963 se stal prvním náměstkem předsedy Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství. V letech 1966 až 1968 působil jako náměstek ministra vnitra Josefa Kudrny a zároveň jako člen Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. Roku 1968 byl zvolen předsedou této komise. V letech 1968 – 1969 byl jeden z představitelů konzervativního křídla KSČ, v srpnu 1968 účastník moskevských jednání mezi vedením KSČ a KSSS. Po dubnu 1969 se podílel na tzv. normalizaci a na čistkách v KSČ. V letech 1977 – 1989 byl člen ÚV KSČ, 1977 – 1981 kandidát, 1981-89 člen předsednictva ÚV KSČ, 1977 – 1987 tajemník ÚV KSČ, 1971-1989 poslanec SL FS, 1981 - 89 člen předsednictva FS, 1987 – 1989 zvolen generálním tajemníkem ÚV KSČ. Ve 2. pol. 80. let vystupoval jako stoupenec "přestavby" podle sovětského vzoru. Generálním tajemníkem zvolen v době narůstající krize a bezradnosti ve vedení KSČ. Jeho politická improvizace, směřující k částečným hospodářským reformám a dílčím ideologicko-politickým ústupkům při zachování dosavadního mocenského monopolu KSČ, nereflektovala objektivní politický vývoj a skončila na podzim 1989 naprostou rezignací a rozkladem komunistického systému v konfrontaci s opozičními silami. Dne 24. listopadu 1989 byl donucen odstoupit z funkce generálního tajemníka a člena předsednictva ÚV KSČ a vzápětí i z dalších funkcí, 5. prosince 1989 byl vyloučen z KSČ. Dne 12. prosince 1989 se vzdal poslaneckého mandátu a odešel z politického života. V demokratické společnosti Jakeš své názory nezměnil. V roce 2017 měl v Jihlavě premiéru film režiséra Pavla Křemena o Miloši Jakešovi s názvem Milda.

projev v Miloše Jakeše v Červeném Hrádku na mapě

místa v okolí

v železničním tunelu u Ejpovic srazil vlak dívku

v železničním tunelu u Ejpovic srazil vlak dívku

kategorie: kultura a památky / krimi
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°45'58.451"N, 13°27'22.658"E

zobrazit více
centrální hřbitov Plzeň

centrální hřbitov Plzeň

kategorie: kultura a památky / hřbitovy
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'51.127"N, 13°25'57.450"E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

čerpací stanice Benzina, Plzeň, Rokycanská

čerpací stanice Benzina, Plzeň, Rokycanská

kategorie: obchody / čerpací stanice
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'47.049"N, 13°26'29.785"E

zobrazit více
Bankomat ČSOB

Bankomat ČSOB

kategorie: bankovní služby / bankomaty
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'48.01"N, 13°26'15.60"E

zobrazit více

další firmy v okolí