první veřejné pouliční osvětlení v Čechách - Fr. Křižík, Písek zajímavosti ze Šumavy
největší obec v Čechách - Stachy zajímavosti ze Šumavy
jediný výskyt Šídlatky jezerní v ČR - Černé jezero zajímavosti ze Šumavy
druhý největší hrad v Čechách po Pražském hradu - Český Krumlov zajímavosti ze Šumavy
první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy
přední evropská seismologická stanice v počtu záznamů – štola Kristýna zajímavosti ze Šumavy
nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách - Rabí zajímavosti ze Šumavy

Šťáhlavy

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°40'31.577"N, 13°30'15.199"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Šťáhlavy jsou obec a vesnice v okrese Plzeň-město. Obec Šťáhlavy leží v údolí řeky Úslavy, nad kterým se zdvihá vrch Radyně se stejnojmennou tvrzí. Pravý břeh řeky tvoří rozsáhlý lesní porost jihozápadního výběžku Brd zasahujícího až k Rokycansku. K Rokycanům náležela obec až do roku 1949. Dle historických pramenů bylo území obce osídleno již v 5. tisíciletí př. n.l.   První písemná zmínka o šťáhlavské obci pochází z roku 1239, kdy daroval obec král Václav I., syn Přemysla Otakara I., kostelu sv. Vavřince při Hradu Plzni výměnou za osadu Benešovice u Stříbra. Tak tedy získala obec svoji pevnou historickou podobu.  Krátké období, zhruba půl století, patřily Šťáhlavy k nové Plzni, která byla založena roku 1295 za vlády Václava II. Do poloviny 15. století byl pak šťáhlavský majetek v držení vladyků. Prvním byl v roce 1318 jakýsi Beneda a dalšími pak Mareš, Ješek, Hynek a Vyšemír. V té době byly ke Šťáhlavům připojeny vsi Lhůta, Kamýk a Neslívy. Od poloviny 15. století náležela obec rodu Doupovců z Doupova, kteří jednotlivé díly Šťáhlav sjednotili a nechali v místě dnešní zahrady patřící k restauraci "U Radyně" postavit tvrz. V roce 1539 prodali Doupovci Šťáhlavy s tvrzí, dvorem, pustým hradem Lopatou a vesnicemi Šťáhlavice, Nezbavětice, Sedlec, Lhůta, Neslívy, Nezvěstice, Žákava a Nevid, urozenému panu Jiříku Kokořovcovi z Kokořova za 6 000 kop míšeňských grošů. Ten pak dále zvětšil svůj majetek o ves Radyni a Plzenec, které v roce 1561 odkoupil od Zdeňka ze Šternberka. Pan Jiřík v průběhu několika let založil další dvory a lze jej tedy právem považovat za zakladatele šťáhlavského panství, které po jeho smrti spravovali jeho dva synové. První z nich Karel Kokořovec postavil v roce 1548 na šťáhlavské návsi novou tvrz, kterou nechal později rozšířit v renesanční zámek. Druhý ze synů se svou manželkou Dorotou Týřovskou vystavěl nad zámkem kapli sv. Vojtěcha, jež je střední částí dnešního kostela. V roce 1710 prodal jejich vnuk Jan Jindřich celé rozsáhlé panství Antonii Josefíně Černínové, hraběnce z Chudenic, za 260 tisíc zlatých. Její příbuzný hrabě Heřman Jakub Černín, následující vlastník panství, dal zámeckou kapli sv. Vojtěcha v roce 1762 rozšířit na chrám. V roce 1782 bylo pak zámku přistavěno jižní křídlo. Obě tyto stavby byly již postaveny ve slohu barokním. Dosavadní filiální chrám byl v roce 1813 přeměněn Heřmanovým synem Janem Vojtěchem Černínem ve farní kostel, jenž proslul svými třemi kopulemi. Jan Vojtěch Černín z Chudenic (1745 - 1816) byl nejvyšším lovčím českého království a v letech 1784 až 1789 dal v klasicistním slohu postavit na jižním svahu vrchu Boru honosný lovecký zámeček Waldschloss v klasicistním slohu. V pozdější době byl zámeček přejmenován na Kozel, za tento název vděčí podle pověsti pohanskému zvyku starých Slovanů, kteří v těchto místech obětovávali v době jarní rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. Stavbě hlavní zámecké budovy na obdélníkovém půdorysu kolem ústředního dvora velel málo známý pražský stavitel Václav Haberditz. V polovině devadesátých let 18. století dal hrabě Černín rozšířit zámek o dvě dvojice budov. Návrh a plány pro ně vypracoval vynikající český architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi, který rozšířil původní jednoduchou zámeckou dispozici na větší stavební komplex. V roce 1816 po smrti J.V.Černína zdědil panství šťáhlavské jeho příbuzný Kristián z Valdštejna a Vartenberka. V této době byly Šťáhlavy dominiem, neboli vrchnostenským úřadem, který vykonával soudní moc nad poddanými obcemi. Součástí šťáhlavského dominia bylo padesát vsí a dvorů, jednalo se o "soudní okres". Dne 3. června roku 1850 přestaly plnit v obci patrimoniální úřady (právní a soudní úřad) svou funkci. Šťáhlavské panství bylo rozděleno do tří soudních okresů, Šťáhlavy připadly k Rokycanům, Plzenec k Plzni a Šťáhlavice k Blovicím. Dochováno několik klasicistních selských usedlostí. Při silnici od Starého Plzence osmiboká kaple Povýšení sv. Kříže, v kryptě valdštejnská a černínská hrobka.

doplňující info

odkaz: http://www.stahlavy.cz/

Šťáhlavy na mapě

Šťáhlavy na fotografiích

Šťáhlavy

Šťáhlavy

kategorie: města a obce
lokalita: plzeňsko

zobrazit více

místa v okolí

pamětní deska osvobození Šťáhlavy

pamětní deska osvobození Šťáhlavy

kategorie: vojenské / pomníky
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°40'32.137"N, 13°30'16.211"E

zobrazit více
pomník padlých WWI i II, Šťáhlavy

pomník padlých WWI i II, Šťáhlavy

kategorie: vojenské / pomníky
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°40'32.097"N, 13°30'15.919"E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

Západočeské konz. družstvo Šťáhlavy

Západočeské konz. družstvo Šťáhlavy

kategorie: obchody / smíšené
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°40'29.188"N, 13°30'13.939"E

zobrazit více
Západočeské konz. družstvo Šťáhlavy

Západočeské konz. družstvo Šťáhlavy

kategorie: obchody / smíšené
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°40'11.671"N, 13°30'8.550"E

zobrazit více

další firmy v okolí