jediný hradní most na skále ve střední Evropě - Velhartice zajímavosti ze Šumavy
nejdeštivějších místo v České republice - 1500 mm/rok - Březník zajímavosti ze Šumavy
první rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům - Watzlawick Rejštejn zajímavosti ze Šumavy
celosvětově unikátní akt nespravedlnosti - Lex Schwarzenberg zajímavosti ze Šumavy
popraven gilotinou v brandenburgské káznici jako úplně poslední oběť – páter Josef Jílek zajímavosti ze Šumavy
nejstarší český tištěný kalendář z roku 1485 - Vimperk zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách - Kleť zajímavosti ze Šumavy

Loos Adolf

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'37.637"N, 13°22'19.960"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Adolf Loos (10.prosince 1870, Brno -  23.srpna 1933, Kalksburg u Vídně) byl významný rakouský architekt a teoretik architektury, klasik moderní architektury a čelný představitel architektonického purismu. Oba jeho rodiče pocházeli z Jihlavy. Otec vystudoval sochařství ve Vídni, následně se přestěhoval do Brna a vybudoval zde jeden z největších kamenických závodů ve městě. Rodinný dům s dílnou stával na dnešní Kounicově ulici, kde dnes stojí hotel Continental. Po brzké smrti otce (1879) neměl Adolf mladší jednoduché dětství a byl těžko zvladatelným dítětem. Obecnou školu navštěvoval v Brně a poté vystřídal několik gymnázií (na dnešním Komenského nám. v Brně, v Jihlavě a v Melku). Byly to především matčiny pokusy usměrnit svéhlavou osobnost, když ani benediktinům v Melku se to nepodařilo. Znamenitá odborná studia poté absolvoval na průmyslové škole v Liberci (před pavilonem H Technické univerzity – dříve budovy Stavoprojektu má památník) a v Brně, kde odbornou přípravu dokončil. Krátce studoval i na drážďanské technické univerzitě. V letech 1893 - 1896 pobýval ve Spojených státech, nejprve u příbuzných a později vystřídal řadu aktivit od pomocných prací v hotelech, na stavbách až po psaní uměleckých kritik. Pohyboval se zejména ve Filadelfii, New Yorku a Chicagu. V Chicagu se seznámil s výsledky Chicagské školy. Pracoval jako zedník, umývač nádobí, ale také jako kreslič stavební firmy, parketář, pilař a roznašeč novin. Pobyt v Americe a hlavně návštěva světové výstavy v Chicagu natrvalo ovlivnily Loosův postoj k architektuře. Po návratu do Evropy nejprve musel nastoupit vojenskou službu jako rezervní důstojník v Brně a Uherském Hradišti a poté se usadil ve Vídni, kde brzy stanul v čele modernistického hnutí. Spřátelil s významnými osobnostmi tehdejšího uměleckého světa, například se skladateli Arnoldem Schönbergem a Gustavem Mahlerem, malířem Oscarem Kokoschkou, básníkem a spisovatelem Peterem Altenbergem, výtvarníkem Egonem Schiele či žurnalistou Karlem Krausem. Začal psát do listů a časopisů jako Die Zeit, Wage, Fremden Blatt, Neue Freie Presse. Články vzbudily pozornost a přinesly mu i první úkol – návrh krejčovského salonu Ebenstein, který mu přenechal kolega Max Fabiani. O rok později navrhl kavárnu Museum (dnes pozměněnou), která se stala centrem vídeňského uměleckého a intelektuálního kvasu na mnoho desítek let. Své první důležité architektonické dílo realizoval Loos až v roce 1899. Jednalo se o kavárnu Café Museum ve Vídni, která pro svůj nezvyklý strohý vzhled získala označení Café Nihilismus. Vrcholnou stavbou prvního Loosova tvůrčího období, spadajícího do období před I. světovou válku, se stala stavba obchodního domu Goldman & Salatsch (1910) na Michalském náměstí ve Vídni, označovaná též jako „dům bez obočí“. Ve Vídni postavil ještě několik rodinných domů a při svém pobytu v Paříži také dům pro básníka Tristana Tzaru. V Čechách projektoval několik rodinných domů v okolí Brna, v Praze Winternitzovu vilu a Müllerovu vilu, ve které naplno uplatnil princip tzv. „raumplanu“, Loosova konceptu, kterým strukturuje jednotlivé místnosti v prostoru nikoliv v ploše. Samostatnou kapitolou se stal Loosův pobyt v Plzni. Ve dvou etapách (1907–1910, 1927–1932) tu vytvořil celou enklávu zajímavých interiérových realizací. Loos zde svým dílem ovlivnil i řadu dalších následovníků. Při druhém pobytu v Plzni se sblížil s Klárou Beckovou, dcerou svého významného investora Otto Becka, která se později stala jeho třetí manželkou. V roce 1933 Loos umírá v sanatoriu v Kalksburgu u Vídně. Koncem prvního desetiletí dvacátého století byla Plzeň významným průmyslovým centrem rakousko-uherské monarchie. Mezi nejvýznamnější podniky monarchie patřily továrny Emila Škody, tzv. Škodovka, která se během druhé poloviny dvacátého věku stala průmyslovým gigantem evropského významu. V dynamicky se rozvíjející Plzni vznikaly dílny, továrny a průmyslové podniky, z nichž mnohé vyvážely zboží i za hranice své země. K zámožným podnikatelským vrstvám patřila také rodina Richarda Hirsche, který v roce 1906 zakoupil dvoupatrový dům v nově vznikající luxusní čtvrti činžovních budov na jižním předměstí rozvíjející se Plzně pro syna Viléma a jeho choť Martu. V roce 1907 se novomanželé Hirschovi seznámili se slavným žurnalistou Karlem Krausem, blízkým přítelem Adolfa Loose. Rozhodli se požádat Loose, aby navrhl interiér jejich plzeňského bytu v Plachého ulici. Vilém Hirsch později vzpomínal, že první ideu návrhu Adolf Loos načrtl ve veliké rychlosti na obyčejnou obálku. Díky novomanželům Hirschovým se tak Adolf Loos dostal do Plzně, která i později v jeho životě hrála významnou roli. Loos se zde spřátelil s rodinami pocházejícími ze zdejší židovské komunity, které byly navzájem propojené podnikatelskými i příbuzenskými vazbami. Pro ně zde vytvořil nejméně 13 převážně interiérových realizací. Z tohoto počtu se jich dodnes zachovalo osm, z toho dva realizované podle loosovského konceptu jeho následovníky. Většinu z nich nalezneme v Plzni buď přímo na Klatovské třídě, nebo v jejím okolí. To, že v Plzni působil slavný architekt Adolf Loos, bylo donedávna kulturní veřejnosti zcela neznámé. Původní majitelé židovského původu byty opustili pod hrozbou nastupujícího nacismu v průběhu 30. let, někteří dokonce zahynuli v koncentračních táborech. Jejich domy byly zabaveny okupanty a po roce 1945 komunistickým režimem. Z bytů se staly kanceláře nebo byly rozděleny na menší bytové jednotky, vzácné interiéry tak byly často značně poškozeny nebo zničeny. Původní majitelé se (až na jednu výjimku) do bytů již nikdy nevrátili, a tak se z paměti města informace o Loosově tvorbě pomalu vytrácela. Vědělo o ní jen několik odborníků, kteří na existenci Loosových interiérů v Plzni upozorňovali už od 60. let 20. století. První kroky k jejich záchraně učinilo město až kolem roku 2004, kdy částečně zrekonstruovalo salon s jídelnou na Klatovské 12. Jeho úplná obnova byla dokončena v roce 2014 a v témže roce byl zrekonstruován také interiér v Bendově 10. Město rovněž finančně podpořilo celkovou rekonstrukci Loosových interiérů Brummelova domu v Husově 58. Tyto tři interiéry jsou základem nové prohlídkové trasy pro veřejnost, kterou provozuje městská příspěvková organizace Plzeň-TURISMUS. Postupná rekonstrukce probíhá také v Semlerově rezidenci na Klatovské třídě 110 ve správě Západočeské galerie v Plzni. Po provedení první fáze oprav se část tohoto objektu od konce října 2015 stala dalším prohlídkovým okruhem Loosovými interiéry v Plzni.

doplňující info

odkaz: https://www.adolfloosplzen.cz/

Loos Adolf na mapě

místa v okolí

památník Díky, Ameriko!, Plzeň

památník Díky, Ameriko!, Plzeň

kategorie: vojenské / pomníky
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'38.368"N, 13°22'21.351"E

zobrazit více
vila Hermíny a Emila Škodových, Plzeň

vila Hermíny a Emila Škodových, Plzeň

kategorie: kultura a památky / architektura
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'38.991"N, 13°22'19.500"E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

Západočeské konz. družstvo Plzeň

Západočeské konz. družstvo Plzeň

kategorie: obchody / smíšené
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'37"N, 13°22'36"E

zobrazit více
McDonalds, Mrakodrap, Plzeň

McDonalds, Mrakodrap, Plzeň

kategorie: stravování / fast food
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'35.551"N, 13°22'45.937"E

zobrazit více

další firmy v okolí