druhý největší hrad v Čechách po Pražském hradu - Český Krumlov zajímavosti ze Šumavy
první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy
největší výrobce těstovin ve střední Evropě „Bratři Zátkové" - Boršov nad Vltavou zajímavosti ze Šumavy
jediná česká tiskárna do roku 1533 - Plzeň zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sídlo v v České republice - Filipova Huť zajímavosti ze Šumavy
Guinnessova kniha rekordů: v duté lípě bylo 51 osob - lípa Jana Gurreho, Římov zajímavosti ze Šumavy
jedno z nejstarších slovanských osídlení na našem území - Tasnovice zajímavosti ze Šumavy

Kácha Miroslav, generálmajor

detailní info

kategorie: vojenské / vojáci
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°43'23.530"N, 13°21'32.993"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Generálmajor Miroslav Kácha (21. září 1923, Praha – 6. dubna 2010, Praha) byl československý voják, generál, účastník protinacistického a protikomunistického odboje a oběť komunistického bezpráví. Miroslav Kácha se narodil v Praze 21. září 1923, kde i prožil o tři roky starším s bratrem dětství. Jeho rodiče pocházely z Hodyně na Berounsku, jeho otec Antonín byl profesor na gymnáziu, matka Marie byla v domácnosti. Původně chtěl být námořním důstojníkem, měl přislíbeno studium na námořní akademii v Jugoslávii nebo v Polsku. To po Mnichovské dohodě samozřejmě nebylo možné. Kácha maturoval za heydrichiády na gymnáziu 29. května 1942, vyhnul se službě v Luftschuztpolizei a nastoupil do továrny ČKD Libeň, která vyráběla lehké tanky a stíhače tanků pro Wehrmacht. Již jako mladík se seznámil s osobností generála Bedřicha Homoly, který byl otcovým spolužákem a přítelem. Bedřich Homola stál za nacismu v čele Obrany národa. Setkání s Homolou silně ovlivnilo Káchův život. Jako student se zapojil do odboje a později do špionáže v libeňské továrně. Po Homolově zatčení, který rodinu Káchových nevyzradil, pokračoval Kácha dál ve sběru informací a předával je dál ve zbývající struktuře odbojové organizace. Po válce se rozhodl pro vojenskou dráhu a nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích. Už před únorem 1948 bylo Káchovi zřejmé, že dalším nepřítelem svobody je nastupující komunistický režim a rozhodl se znovu zapojit do odboje, tentokrát ve špionážní skupině plukovníka Alexandra Kordy. Po ukončení studia v létě roku 1949 byl Kácha přidělen do Prahy a soustřeďoval u sebe získané špionážní informace, které putovaly na západ buď po zemi, nebo přes vysílačku v Plzni. Skupina byla ale v roce 1949 prozrazena a Kácha byl 21. května 1949 zatčen. Příslušníci Obranného zpravodajství jej odvezli na hlavní štáb k prvnímu krutému výslechu. Káchu opakovaně zmlátili do bezvědomí, výslech vedl major Turek. Jako voják Kácha skončil v tzv. „Domečku“ nedaleko Lorety na Hradčanech v Kapucínské ulici, nechvalně proslulé mučírně pro armádní důstojníky, kterou ovládal sadista škpt. František Pergl. Výslechy Káchy trvaly několik měsíců, občas jej vozili i na velitelství oblasti na Malostranské náměstí, ke generálu Karlu Klapálkovi. Prošel první brutální sérií bicích výslechů, samotkou o hladu s nedostatkem spánku a krutým několikaměsíčním vyšetřováním, při kterém se mu dařilo vyšetřovatele mást a nikoho ze své skupiny neprozradit. Kácha několikaměsíční brutální vyšetřování přežil a 12. září 1949 byl odsouzen k doživotnímu těžkému žaláři. Soud vedl prokurátor Juraj Vieska pozdější vrah Milady Horákové a jako předseda senátu Otakar Matoušek, který odsoudil na smrt generála Píku. Kácha, Kouřil a Korda byli souzeni za vyzvědačství a velezradu, mimo jiné za úsilí o začlenění ČSSR do Spojených států evropských. Před soudem mu pplk. František Kočí dal na vědomí, že pokud se zmíní o špatném zacházení při výsleších, z vazby se živý nevrátí. Odsouzen byl ve věku 26 let k trestu smrti, který byl za zásluhy v protinacistickém odboji snížen na doživotí. Trest nastoupil na věznici Plzeň-Bory, kde řádil sadista kpt. František Šafarčík, později v říjnu 1950 do věznice Opava, kde panoval lidsky přijatelný režim. Mezitím ale byli zatčeni další členové Kordovy skupiny, kterým se v roce 1949 podařilo uniknout. Pro Káchu si proto v prosinci znovu přijel Pergl a odvezl si ho do „Domečku“. Vyšetřování je tentokrát ještě horší, protože byla zima a bachaři neváhali počasí proti vězňům zneužít. Káchovi vysadili i okno, takže v cele mrzlo a dovnitř sněžilo. Kácha ale opět dokázal odolat a po třech měsících výslechů se na jaře 1951 vrátil do Opavy. Musel zde prodělat dlouhé léčení, kvůli ranám způsobeným při výsleších. Se zdravotními následky výslechů měl problémy až do konce života. U týrání vyslýchaných byli osobně přítomni major Ludvík Turek, velitel věznice a sadista František Pergl a generál Josef Musil, který řekl: „Před rokem jste nás přechcali, v důsledku toho řada stejnejch darebáků jako vy dál páchala zločiny a vy nám teď řeknete všechny, kdo to byl. Jestli jste tenkrát ušli provazu, tak teď mu neujdete, jestli jedinou věc zatajíte.“ Na jaře 1951 je utýraný a pohybu neschopný Kácha poslán znovu do věznice Opava, kde musel prodělat dlouhé léčení, z následků týrání na Domečku, které mu zanechalo trvalé následky, později se dostal do vojenské nemocnice v Olomouci. V létě 18. června roku 1952 byl s dalšími vězni-důstojníky přemístěn do nechvalně proslulé věznice Leopoldov, kde byli podle jeho slov přivítáni: „Tuna zdochnětě!“ Kácha měl za dva měsíce z původních 75ti kilo jen 53. Zde se také v roce 1953 potká s uvězněným prokurátorem monstrprocesů 50. let Karlem Vašem nebo pozdějším komunistickým prezidentem Gustávem Husákem ale také s elitou národa: biskupové Štěpán Trochta, Stanislav Zela, generálové Karel Kutlvašr, Karel Janoušek básníci Václav Renč, Zdeněk Rotrekl, Jan Zahradníček. V Leopoldově musel nakonec vydržet celkem 8 let. V roce 1955 mu umírá matka, což se dozví až z pozdější návštěvy bratra. Propuštěn byl až za amnestie v květnu roku 1960, kdy byl propuštěn po 11 letech věznění ve svých 37. letech s 10 letou podmínkou. Po propuštění s podlomeným zdraví se vrací domů ke starému otci, kde také potkává svou budoucí ženu Věru. Oženil se a našel si místo kulisáka. Ani poté jej však komunisté nenechali na pokoji. Brzy se jej StB pokusila donutit ke spolupráci pod pohrůžkou návratu do vězení. Kácha měl podmínku a bral proto výhružku vážně. Rozhodl se zfingovat těžký úraz hlavy a předstíral částečnou ztrátu paměti. Doktoři v nemocnici Na Františku mu uvěřili a tak se dokázal dalšímu pronásledování a novému uvěznění vyhnout. Pracoval dvacet let jako nákupčí nábytku v Ústředních skladech hl. m. Prahy. Když v roce 1989 padl komunismus, dostal Kácha (6. prosince 1989) infarkt z radosti. V roce 1995 mu prezident Václav Havel propůjčil Řád bílého lva. O „sametové revoluci“ a jejích důsledcích pro naši společnost si však Kácha nedělal žádné iluze. O spravedlivém vyrovnání se s komunistickými zločinci, kteří v naší zemi napáchali nezměrné zlo, podle jeho názoru vůbec nelze hovořit. Kriticky komentoval neschopnost demokracie potrestat zločince totality, kteří se naopak volně integrují v novém režimu. Proto svoji oběť pro svobodu zpětně vnímal jako zbytnou, nevděčnou a naivní. Zemřel ve věku 87 let po krátké nemoci 6. dubna 2010. Zádušní mše se konala 15. dubna 2010 v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na Pražských Vinohradech a pohřben byl do rodinného hrobu na Olšanských hřbitovech.

Kácha Miroslav, generálmajor na mapě

místa v okolí

Borský park

Borský park

kategorie: zábava / odpočinek
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°43'20.634"N, 13°21'55.688"E

zobrazit více
pomník padlých WWII, Plzeň Bory

pomník padlých WWII, Plzeň Bory

kategorie: vojenské / pomníky
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°43'35.410"N, 13°21'56.606"E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

čerpací stanice Benzina, Plzeň, Bory

čerpací stanice Benzina, Plzeň, Bory

kategorie: obchody / čerpací stanice
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°43'23.444"N, 13°21'15.488"E

zobrazit více
Bankomat Česká spořitelna

Bankomat Česká spořitelna

kategorie: bankovní služby / bankomaty
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°43'41.06"N, 13°21'44.57"E

zobrazit více

další firmy v okolí