Šumavský rozcestník: Janoušek Karel, armádní generál, maršál, RNDr.

Janoušek Karel, armádní generál, maršál, RNDr.

Šumava.cz
rozcestník
vojenské
vojáci
Janoušek Karel, armádní generál, maršál, RNDr.

detailní info

kategorie: vojenské / vojáci
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°43'23.530"N, 13°21'32.993"E

popis

Maršál RNDr. Karel Janoušek (30. října 1893, Přerov – 27. října 1971, Praha) byl československý voják, člen prvního a druhého odboje a vězeň komunistického režimu. V první světové válce bojoval v řadách Československých legií v Rusku, za druhé světové války organizoval tvorbu československých leteckých jednotek v RAF. Je jediným Čechoslovákem, který získal hodnost maršála (17. května 1945 mu britský král Jiří VI. udělil hodnost Air Marshal). Karel Janoušek se narodil 30. 10. 1893 v Přerově Karlu a Adelheid Janouškovým. Jako dvouletý Karel přišel o matku a otec, úředník Rakousko – Uherských drah, se ale krátce nato oženil s Boženou Křemínkovou, s níž měl postupně dalších devět dětí. Janouškovi žili v Přerově na Horním náměstí 7. Svá studentská léta prožil Karel na přerovském gymnáziu v letech 1904 – 1912. Karel byl hudebně nadaný a jako violista působil v gymnaziálním studentském orchestru, se kterým často vystupoval i na veřejnosti. Po úspěšné maturitě pracoval až do začátku první světové války u firmy svého vzdáleného příbuzného. Po absolvování vojenského výcviku odjel Karel Janoušek na italskou frontu, ale již od června roku 1916 bojoval na ruské frontě. Na ní padl do ruského zajetí a přihlásil se k dobrovolnické srbské divizi. Z ní se Karel Janoušek dostal do pomalu se rodících československých legií. Jako legionář se zúčastnil mnoha těžkých bitev, mimo jiné i památné bitvy u Bachmače. Na frontě byl dvakrát zraněn a za své schopnosti a statečnost byl v únoru 1919 povýšen již na kapitána. O rok později se konečně vrací s legiemi domů, do nového Československa. Po návratu domů zůstal v nově rodící se Československé armádě. Přestěhoval se do Prahy a oženil s Annou Steinbachovou (manželství zůstalo bezdětné). S rozvojem letectví v Československu začala roku 1924 i jeho letecká kariéra. Bohužel dvě havárie prokázaly Karlovu manuální nešikovnost, která mu zabránila stát se dobrým pilotem. Tuto nedostatečnost si však Karel kompenzoval vynikajícími taktickými schopnostmi, kterými přispěl k budování moderního československého letectva. A již roku 1937 byl jmenován brigádním generálem. Po německé okupaci v listopadu 1939 utekl Karel z Protektorátu Čechy a Morava do Francie, kde začal jeho druhý boj za svobodu Československa. Po kapitulaci Francie odplul v červnu 1940 do Anglie. Zde organizoval působení československého letectva v rámci RAF a stal se Generálním československým inspektorem letectva, což znamenalo prvním mužem československého letectva. V Anglii se Janouškovi dostalo mnoho uznání a poct. Jeho veličenstvem králem Jiřím VI. mu byla propůjčena hodnost Air Vice Marshal, současně mu byl udělen vysoký anglický řád Knight Commander of the Honourable Order of the Bath, v květnu 1945 získal hodnost Air Marshal. 8. května 1945 sice skončila v Evropě druhá světová válka, ale českoslovenští letci se do vlasti, kvůli sovětskému tlaku mohli vrátit až v srpnu. Po příletu na Karla Janouška a jeho letce čekaly zasloužené oslavy, pocity vděčnosti a uznání. Krátce po únorovém komunistickém puči byl nejprve přeložen do výslužby a později jej Státní bezpečnost vyprovokovala k pokusu o emigraci, při kterém jej u Přeštic zatkla. V následném vykonstruovaném procesu byl odsouzen nejprve k 18 letům těžkého žaláře, degradaci na vojína, ztrátě akademického titulu a vyznamenání. Po několika odvoláních Janouška i žalobce byl nakonec trest žaláře zvýšen na 19 let. V roce 1950 pak byl odsouzen znovu za údajnou přípravu pokusu o útěk z věznice Plzeň Bory, tentokráte na doživotí. Během svého dvanáctiletého věznění vystřídal řadu věznic, včetně Leopoldova, který měl spolu s koncentračními tábory při jáchymovských uranových dolech pověst nejkrutějšího komunistického vězení a byl často označován za likvidační zařízení. V roce 1960 po amnestii prezidenta republiky byl Karel Janoušek propuštěn z vězení. Poté začal jeho poslední boj, boj za očištění svého jména. V roce 1968 byl definitivně zproštěn viny, ale plného zadostiučinění, návratu hodnosti a vyznamenání se mu dostalo až po roce 1989. Začal sepisovat své paměti, ale smrt jej zastihla na samém začátku této činnosti - zemřel v Praze v roce 1971. V roce 1991 mu byla posmrtně udělena nejvyšší československá vojenská hodnost: armádní generál. Na počest generála Janouška byl 26. října 2007 jeden ze dvou nových letounů Airbus A319CJ dopravním letectvu Armády ČR slavnostně pokřtěn jeho jménem.