Šumavský rozcestník

stručně

název: zřícenina Rabí
kategorie: kultura a památky
podkategorie: zřícenina
lokalita: sušicko
GPS: 49°16'44.492"N, 13°37'5.7"E

popis objektu:
Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách, Rabí (Rábí), leží ve stejnojmenné vesnici na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů. Od počátku 14. století stávala na místě dnešního hradu tvrz pánů z Velhartic. Založený byl pány z Budětic. 14. stol., později jej vlastnili Švihlovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rieda. Po 30ti leté válce zpustl. V červnu roku 1421 byla obléhána a dobyta husity, při obléhání přišel o druhé (pravé) oko Jan Žižka z Trocnova. V 15. století proběhla rozsáhlá přestavba při níž došlo k rozšíření rozlohy hradu a bylo zesíleno jeho opevnění. Uprostřed byl postaven donjon s obytnou i obrannou funkcí, celková rozloha hradu (asi 1 hektar, jedná se o největší hrad v Čechách) byla rozčleněna na tři části které bylo možné hájit samostatně. Roku 1498 byla dokončena hradní kaple. v 18. století vyhořel. Částečně byl renovován od roku 1920. V současnosti je přístupný veřejnosti, v rekonstruovaných prostorách je umístěno malé muzeum. Dělostřelecké opevnění s baštami, konírna, nádvoří, hradní studna, lednice, hradní interiéry, nespodnější části hradních sklepů. Hrad je národní kulturní památkou.

stručně

název: horská synagoga Hartmanice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: muzea, expozice
lokalita: sušicko
GPS: 49°10'14.77"N; 13°27'15.38"E

popis objektu:
Horská synagoga v Hartmanicích byla postavena v letech 1883–1898. Nacisty byla uzavřena roku 1938. Později sloužila jako truhlárna, sklad pneumatik, apod. V roce 2003 došlo k vážnému poškození střechy a hrozil definitivní zánik celé budovy. Synagogy se ujalo občanské sdružení Památník Hartmanice, založené Ing. Michalem Klímou. O tři roky později, v roce 2006, byla synagoga slavnostně otevřena. Jedná se údajně o nejvýše položenou synagogu v Česku a střední Evropě. Památka byla oceněná porotou jako Stavba roku 2006 Plzeňského kraje.

stručně

název: Sokolovna Kdyně
kategorie: sport a wellness
podkategorie: Sokol
lokalita: domažlicko
GPS: 49°23'26.695"N, 13°2'10.410"E

popis objektu:
Velkou sokolovnu ve Kdyni z počátku 20. století opravilo město za pomocí dotací EU. Proběhly úpravy sálu, tělocvičny, renovace celého zázemí, včetně zázemí pro odbíjenou a stolní tenis. Nový je sál pro karate a rehabilitační sporty, nová je moderní čtyřdráhová kuželna. V sokolovně je také upravené jeviště a jeho zázemí, šatny a sprchy pro sportovce. Součástí projektu bylo také nové parkoviště pro 60 aut na místě bývalých starých stodol a staveb. Celá sokolovna je bezbariérová. Radnice také vrátila dřívější vzhled hlavnímu sálu. Nechala obnovit původní secesní výzdobu a štuky, které v poválečné době ustoupily provozním potřebám. Sál, kam se při plesech a společenských akcích vejdou stovky lidí, bude sloužit ke kulturním účelům a nikoli sportovním jako dřív. Pro dosažení lepší kvality zvuku se vnitřek obkládal akustickými panely.

stručně

název: Sokol Volyně
kategorie: sport a wellness
podkategorie: Sokol
lokalita: strakonicko
GPS: 49°9'50.963"N, 13°53'25.201"E

popis objektu:
Sokol ve Volyni byl založen již v roce 1869. Podle vyprávění samotného bratra a starosty Fialy navštívil Volyni Tyrš, ubytoval se v Záhořovském domě pod radnicí podnikl spolu se sokoly výlet na Helfenburk. Bohužel sokolská jednota ve Volyni přestala na nějaký čas pracovat a v roce 1890 se znovu objevila snaha obnovit její činnost. Přípravný výbor se sešel 25. července 1890, ustavující valná hromada se konala však až 18. ledna 1891. Sokolové pak vyvíjeli pestrou činnost, při jednotě byl zřízen pěvecký odbor, veřejná knihovna. Jednota podporovala místní ochotnický divadelní spolek "Bozděch". Kromě pravidelného cvičení pořádali výlety, veřejná cvičení, jezdili na soutěže a na slety. V roce 1899 se ve Volyni konal župní slet. Největší rozmach zaznamenala jednota, stejně jako jiné, v meziválečném období - sokolové cvičili, jezdili cvičit a pomáhat do jiných jednot, zpívali, hráli divadlo, jezdili na výlety, nacvičovali na slety, účastnili se různých závodů, pořádali Šibřinky, besídky. Nejvýznamnějším rokem v historii se ale stal rok 1919, kdy došlo ke koupi pozemku pro sokolovnu od velkostatku kapituly svatovítské. Dne 15. listopadu 1927 bylo rozhodnuto o stavbě sokolovny a 21. července 1929 došlo k jejímu slavnostnímu otevření.

stručně

název: pamětní deska Vaníčkové
kategorie: kultura a památky
podkategorie: památníky
lokalita: sušicko
GPS: 49°14'1.962"N, 13°31'20.181"E

popis objektu:
Pamětní deska na budově Sokolovny města Sušice s textem: "V domě tomto prožívali chvíle oddechu Karel Vaníček a Dr. Jindra Vaníček, písmák sokolský a náčelník ČOS", který je značně poškozen.

stručně

název: hotel Svatobor, Sušice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: architektura
lokalita: sušicko
GPS: 49°14'0.237"N, 13°31'18.205"E

popis objektu:
Hotel Svatobor v Sušici svou konečnou podobu získal ve třicátých letech 20. století. Původní objekt pochází pravděpodobně z období kolem roku 1800. Zásadní přestavba objektu proběhla v 2.polovině 19.stol. Hotel navštívil i David Vávra v cyklu stylizovaných dokumentů o architektuře českých měst Šumná Šumava v díle – Sušice.

stručně

název: obytný dům Mořice Schwarzkopfa, Sušice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: architektura
lokalita: sušicko
GPS: 49°13'59.665"N, 13°31'20.336"E

popis objektu:
Mořic Schwarzkopf zil v letech 1879–1937 a byl majitelem firmy Schwarzkopf a. s. Sušice - továrna na obuv, usně a řemeny, byla věhlasným podnikem. Většina výroby byla na export, firma dodávala své zboží i armádě. Na počátku 50. let minulého století byla ale výroba komunistickým režimem zlikvidována. Mořic Schwarzkopf se ve druhé polovině 20. let minulého století rozhodl starý dům v centru města přestavět na luxusní obytný dům. Jeho přítel a starosta Sušice J. Seitz přivedl architekta Jindřicha Freiwalda, který odvážnou přestavbu navrhl původní dům byl zcela zbořen a nahrazen novostavbou. Architekt Freiwald navrhl nárožní řadový dům, který ukončuje souvislou zástavbu patrových obytných domů. Objekt o dvou nadzemních podlažích má nepravidelný půdorys přibližně tvaru L, zastřešení sedlového tvaru, na nároží dominantní věž se zastřešením kuželového tvaru. K dvoutraktovému křídlu při ulici T. G. Masaryka pod ostrým úhlem přiléhá křídlo při ulici Ostrovní, krátkými kolmými křídly je vymezen dvůr, propojený průjezdem v přízemí se zahradou na nábřeží Otavy. Na ose průčelí do ulice T. G. Masaryka je hlavní vchod s vestibulem s vyrovnávacími schody, jenž vede do prostoru dvoupodlažní haly s půlkruhovým schodištěm orientovaným do dvorního průčelí. Směrem do Ostrovní ulice jsou obytné prostory, v severním dvorním křídlu další tříramenné schodiště. V patře byl původně rozsáhlý byt s reprezentačními místnostmi orientovanými do ulice T. G. Masaryka, při Ostrovní ulici pracovna majitele, pokoj a ložnice dětí, ložnice rodičů a na konci křídla směrem k řece "čajový" pokoj paní Schwarzkopfové s půlkruhovým rizalitem, na který navazuje terasa a schodiště do zahrady. Reprezentativní interiéry mají bohatě řešenou výzdobu – vstupní vestibul mramorové obklady, schodiště obklady a zábradlí z ušlechtilého dřeva, pánský pokoj vestavěné skříně a dřevěný obklad stěn, japonský salonek plastickou výzdobu a posuvné dveře s intarziemi atd. Zahrada je tvořena dlážděnou plochou a vázami oddělenou částí s kašnou, obehnána je zdí s půlkruhovými průhledy k řece Otavě. Po válce se do domu nastěhována pohraniční policie, sekretariát KSČ a později mateřská škola. Původní majitelé sestěhování do okrajových místností a nakonec vystěhováni úplně. Po vystěhování mateřské školy ve druhé polovině osmdesátých let minulého století došlo vlivem naprosté neúdržby k velmi závažnému poškození budovy. Po roce 1989 se dům vrátil původním vlastníkům, kteří provedli nezbytné opravy. Dům slouží opět jako obytný, v části je umístěna výroba rodinné firmy. Objekt se nachází na území Městské památkové zóny Sušice.

stručně

název: gymnázium Sušice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: architektura
lokalita: sušicko
GPS: 49°14'4.883"N, 13°31'16.236"E

popis objektu:
O zřízení reálky s českým jazykem vyučovacím se přemýšlelo již v 19. století. Myšlenka založit střední školu v Sušici zazněla již v roce 1879 z úst tehdejšího purkmistra Jiřího Karla. Další snahy se objevují v roce 1894. Velké boje bylo nutno svést s obcí Kašperské Hory, která chtěla otevřít reálku německou. Velkým propagátorem reálky byl sušický obrozenec a politik S. A. Gabriel. Po mnoha jednáních ve vládě, dokonce i se samotným císařem, za kterým vyjeli sušičtí radní několikrát do Vídně a v roce 1905 se s Jeho Apoštolským veličenstvem setkali i ve Štěkni, vydalo konečně 7. srpna 1906 Ministerstvo kultu a vyučování rozhodnutí o zřízení „státní reálky s českou řečí vyučovací“. Prvním ředitelem byl Josef Weger, dřívější okresní školní inspektor z Pardubic. V roce 1910 se začalo podle projektu uznávaného architekta Ladislava Skřivánka s výstavbou nové budovy (na Dolejším předměstí, v roce 1902 poničeném požárem), která byla chloubou nejen královského města Sušice, ale patřila mezi nejmodernější budovy celého mocnářství. Vlastní stavbou byl pověřen Otakar Nekvasil z Karlína. V létě 1911 se škola stěhuje do nové budovy, do překrásného novorenesančního paláce. Stavba představovala pro město obrovské finanční břemeno, stála přes půl milionu tehdejších rakouských korun. Budova je však velkolepá a ve své době byla pokládána za jednu z nejkrásnějších školních staveb Rakouska-Uherska. Součástí budovy byla i kaple Povýšení sv. Kříže, přeměněná po druhé světové válce v roce 1949 na koncertní Smetanův sál. Lví podíl na této přeměně měl profesor František Procházka, pedagog, muzikant a organizátor hudebních akcí. Sál s vynikající akustikou tehdy získal kopii Myslbekovy sochy Hudby a sochu Poezie od sochaře Otáhala. Koncertním účelům slouží dodnes. Náměstí, v sousedství Gymnázia, je nazváno po Mistru Janu Husovi a naleznete tu i reformátorovu sochu. Z hranice tu na vás shlíží díky významnému českému sochaři Emanuelu Kodetovi.

Šumava.cz