Původně slovanská osada rýžovníků zlata, snad v roce 1124 byla ves věnem dcery Vladislava I., která se provdala za Fridricha H, hraběte z Bogenu, v roce 1198 ves patřila synům Fridricha II. . V roce 1233 Albert Adalbert daruje ves klášteru Vindberskému, později klášteru v Dolním Altahu. V roce 1273 král Přemysl Otakar II. povyšuje ves na královské město. Ve středu je rozlehlé obdélníkové náměstí se soustavou pravidelných ulic. Město má řadu památek: měšťanské domy, Voprchovský dům (muzeum), Rozacinovský dům (stará lékárna), radnice, kostel sv. Václava, kostel sv. Panny Marie, raně barokní kapucínský klášter, poutní kaple Anděla Strážce, zbytky městského opevnění, hradeb, židovský hřbitov a další. Město je známo výrobou zápalek, Muzeum Šumavy na rohu náměstí ve výstavném goticko-renesančním domě. Německým názvem Schüttenhoffen.
Parkoviště, restaurace pro ubytované, posilovna, sauna, venkovní posezení s grilem, úschovna a půjčovna kol a lyží.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen
garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezením2L s možností přistýlky se sprchou, WC, BTV/SAT. Apartmány 2 - 6 ti lůžkové s vlastní koupelnou, WC, BTV/SAT, vybavenou kuchyňkou a venkovní terasou s výhledem na pasoucí se koně.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrŠumavská roubená chalupa u lesa, nedaleko kempu Annín na řece Otavě.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímParkování u objektu, hala s krbem, kuchyně s tekoucí vodou, tenisový kurt 1 hod. denně zdarma.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Levné ubytování Šumava a dovolená na Šumavě to jsou levnější penziony, apartmány, chaty, chalupy, priváty, kempy a hotely pro Vaši levnou dovolenou. Vyberte si, jak si přejete strávit svou dovolenou na Šumavě. Ubytování na Šumavě je ideální jak pro zimní dovolenou na horách, tak i pro aktivní letní dovolenou na kolech i pro rodiny s dětmi. Šumavou se především rozumí rozsáhlé pásemné pohoří, které se táhne podél jižní hranice České republiky v prostoru mezi Vyšebrodským a Všerubským průsmykem. Je pramennou oblastí nejznámější české řeky Vltavy a pramení zde i její významný levostranný přítok Otava. Šumava disponuje jak velmi dobrými klimatickými i přírodními podmínkami pro rozvoj zimní turistické sezóny (sněhové podmíny pro běžecké a sjezdové lyžování), tak také širokou nabídkou různých druhů sportovních či relaxačních aktivit zajišťovaných mnoha rozličnými rekreačně-sportovními, ubytovacími, stravovacími a dalšími zařízeními, která vytvářejí kvalitní základnu pro prožití příjemné a spokojené zimní a letní rekreace. Proto ubytování na Šumavě vyhledávají každým rokem tisíce turistů, cyklistů, běžkařů, houbařů, vodáků apod. Využít můžete lyžařských škol, které nabízí každé lyžařské středisko (známé jsou skiareál Železná Ruda, Špičák, Velký Javor, Lipno, Zadov), bazénů, koupališť, wellness programů, které se nabízí pro Váš pobyt. Velké množství web kamer na celé Šumavě vás přes net informuje o aktuálním počasí, množství sněhu, sněhových podmínkách pro lyžování, pro běžkaře. Běžecké stopy navíc mapuje šumavský informační server Bílá stopa. Oblast Lipno je oblíbeným místem nejen pro letní rekreaci díky Lipenské přehradě, ale i v v zimním období díky službám Lipno servisu a skiareálu Lipno. Turistické informace přináší http://www.sumava.cz/ - nejstarší šumavský net. Řadu aktualit si můžete poslechnout i na Rock Radiu Šumava nebo Kiss Jižní Čechy.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
„Tož je nech žrát, máš sladkou krev, sladší jistě než já; na mne nejdou," smál se Vojta. „Poslouchejte teď, co jsem dnes provedl, a zasmějete se. Zlivští půjdou v těchto dnech na kluky („kluk" sluje v hantýrce porybních pytláků kapr). Vzkázali mi to, a abych šel s nimi, pozvali. Nevím, půjdu-li. Nemám k nim mnoho důvěry; neumějí to narafičit jak se patří a už je několikrát při tom chytili. Ale dal jsem jim vědět, že dají-li mi tři pěkné kusy, odvrátím od nich pěšáky; ale slíbí-li a nedají, že se na nich pomstím, že toho budou pamatovat. Řeknu to Lochmoutovi a ten jim zkazí každý lov do roka a do dne. Tak jsem se včera v noci sešel s jedním z nich a ten mi slíbil, že dojista ty tři kluky dostanu, rozumí se, chytnou-li co. Dobře, povídám, ale mějte se na pozoru, přelžete-li mě. Vyložil jsem potom tomu chlapovi, co udělám. Dnes, jak se setmí, budou hořet dva ohně při Volešku, mezi Pištínem a Plástovicemi. Rozumí se, že pěšáci se tam poženou; pomyslí si, že naši tam sekají při ohni šavlemi nebo píchají grundlí. To přece víte, jak, kluci jdou na smolnici; jako můry a jepice je přivábíte, a hlavy vystrkují z vody jako pitomí. Třeba jen sekat a píchat do nich. Potřebuju-li pro Železného ňákého kluka, jinak to nedělám. Zatnu ho a hup! za ním do vody; přivážu si ho k pasu a brodím se nebo plovu kousek vodou, čímž se ztratí stopa. Potom zalezu někam do stýlí, schovám se na chvíli, okouknu všechno, nejde-li kdo, a hajdy s rybou, kam patří. Jednou, na Volešku, na mne padl výhlavský baštýř; rozumí se, že jsem mu uklouzl. Skočil jsem do vody a ploval otevřenou vodou pryč od kraje, abych se dostal za cíp rákosí, černajícího se asi sto kroků od břehu, kde ho dorůstalo z levé strany celá široká plocha. Nebylo hluboko v těchto místech, nejvýše něco přes pás, ale plavat jsem musil, abych se neprobořil v bahně. Plovu tedy a šavli jsem držel mezi zuby, s dvěma kluky přivázanými na šňůře otočené kolem pasu..."
„A smolnici?" tázal se Václav; „cos dělal se smolnici?"
„Ty se tak ptáš, ty blázne! Snad nemyslíš, že jsem ji držel nad hlavou, aby mi svítila na obličej a on mě poznal ? Přece dá rozum, že jsem ji hodil do vody, ještě než jsem tam skočil. — Tak tedy on, jak mě viděl plovat a rozeznal v té noční tmě jen hlavu nad vodou a v obličeji mě poznat nemoh, přiběhl ke břehu, poskakoval tam jako kvočna, jíž uplavala káčata, a máchal holí a nadával. ,Kluku mordyjánská,' křičel, ,jen počkej! Já tě namouduši uškrtím!' — ale do vody nevešel. Byla to legrace! — do smíchu jsem se dal..."
A kluk se smál svým smíchem, který Václava, kdykoli ho slyšel, naplňoval tajnou hrůzou, připomínaje ho na chechtot ďáblův.
„... Zahnul jsem tedy nalevo za to rákosí, a baštýř, neztratil-li mě z očí už dříve pro tmu, nemohl mě více vidět; ale že viděl rákosí, domyslil se, kam jsem zaploval, a slyšel jsem dobře, jak utíkal v levou stranu, aby mi nadběhl a mě chňapl, až tam někde z vody vylezu. Rozumí se, že jsem se dal vpravo; nepomyslil si, hlupák, že bych se odvážil přeplovat potmě celý Volešek. A to jsem já udělal a dobrou půl hodiny jsem ploval, než jsem se dostal na břeh přes tu hladinu někde nad Pašicemi, a on zatím na mne číhal blíže kříže pod Plástovicemi!"
„Takhle kdybych uměla plovat," ozvala se Apolena, která poslouchala všecka u vyjevení nelíčeným obdivem, „věru, Vojto, chodila bych s tebou na ryby."
„Viď?" pravil tento, potřepnuv ji důvěrně na plece, „to by se ti líbilo, takhle plovat se mnou v noci po Volešku? A což teprve po Bezdrevi nebo po Mýdlovarském, který je kolem dokola vrouben lesem!"
„Ba, pěkné by to bylo! Ale co naplat? — Já se plovat nemohu naučit, protože nemám na to času."
Dívka si vzdychla odhluboka. Vojta si pohvizdoval dušené a chvílemi se zachechtal, vzpomínaje baštýře, který marně naň číhal.
„Jak to bylo dále?" otázal se Václav.
„Nu, když jsem vyplaval, obrátil jsem se vlevo a obešel jsem Pašice i Plástovice. Za hodinu jsem byl v Selci u Železného a dostal jsem pět šestáků za ty dva kluky. Ráno jsem pásl zase hříbata na Blatech. Výhlavský baštýř mlčel jako hrob o svém číhání; však věděl, že by se mu jen vysmáli. Já pak s těch časů často jsem tak lovil a někdy jsem rozžal ohně, abych si z pěšáků vytropil šašky. Pokaždé tam běží, za těmi plameny! Hlupáci, jako ti kapři jsou pitomí! Tak jsem jim to dnes provedl zase a byl jsem se teď podívat, co budou dělat. A taky, namouduši! už se tam hrnou! Na císařské silnici k Selci se prochází ten výhlavský ještě s jedním a od Pašic se hnal Radonický; viděl jsem je; přichází-li kdo od Pištína, neviděl jsem, ale musil bych se po čertech mýlit, kdyby ne!... Je to podívaná, jak se kradou k těm ohňům; chtěl bych jen být při tom, jak se budou na sebe dívat, až shledají, že ty plameny nemají nikoho za sebou a že chňapli do prázdna. Čert ví, co mají v hlavě! Už několikrát jsem jim to udělal, a přece pokaždé se nechají napálit. Zítra jim to provedu zas, ale na Zbudovském, v cípu pod silnicí z Nového Sedla do Nakří, a pozejtří Zlivští si zaloví v Pištínském, ale s čeřeny a bez světla."
