Šumava: prášilsko
šumavská poloha: mapy.cz
informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
Archeopark - jak žili Keltové - prohlídka a doprovodné programy. Nově vybudovaná keltská vesnička, k poznávání toho jak kdysi žili kelti na Šumavě a v jejím okolí. Máte možnost vidět největší rekonstrukci vstupní brány (oppidum) v Česku, jedinou rekonstrukci panského domu v Čechách nebo za pomoci průvodce slyšet, jak žili Keltové. Máte možnost vyzkoušet si pečení placek, mletí mouky, rozdělávání ohně, výrobu šperku, sekání dřeva keltskou sekerou, výrobu keramiky nebo slyšet zajímavá povídání nejen o naší historii ale třeba i o zbraních. Pro děti je zde možnost zapůjčení oblečení - haleny. Keltskou vesničku naleznete na okraji Prášil v blízkosti Prášilského potoka.
Spolu s Bavorským lesem (německy Bayerischer Wald) tvoří Šumava (německy Böhmerwald, keltsky Gabreta) nejrozsáhlejší souvislý lesní porost ve střední Evropě, nazývaný „zelené srdce Evropy“ a chráněný jako biosférická rezervace UNESCO. Odůvodněné je i označení „střecha Evropy“, neboť pohořím prochází hranice hlavního evropského rozvodí. Voda odsud odtéká zčásti do Černého a zčásti do Severního moře. Na Šumavě mají své prameny řeky Vltava, Otava, Volyňka a Úhlava. Ubytování v centrech i na samotách nabízí dostatečný prostor pro děti i Vaše zvířecí miláčky. Ubytovat se můžete na pronajaté chalupě, chatě, apartmánu, na farmách, v rodinných penzionech, hotelech ale třeba i kempech u stojící nebo tekoucí vody. Ubytování najdete již za velmi příznivé ceny bez ztráty kvality. Podle počtu osob jsou k dispozici jednolůžkové, dvoulůžkové, třílůžkové, čtyř i vícelůžkové pokoje, s možností přistýlky, kuřácké i nekuřácké pokoje. Parkování u objektu samozřejmostí a u vybraných kapacit na pozemku ubytovatele či uzavřené parkoviště. Zvykem bývá úschovna kol a lyží, zahrada s nábytkem, dětským koutkem a grilováním. Zápůjčka dětských postýlek v objektech, lyží a horských kol v každém větším hotelu či středisku standardem. Nebojte se že Vám nebude k dispozici net - připojení k internetu v objektech WiFi free, internetové kavárny, přípojné body již naprostý standard také v téměř každém městském, obecním informačním středisku, či informačním centru Národního parku Šumava.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Potužák podal oběma ruku a všickni tři pak vešli do světnice, ježto Krušnej přes neustále padající déšť se chtěl převléci do lepších šatů, „aby před pány nedělal ostudu".
Selka znamenajíc, že manžel se strojí na odchod, nejevila se potěšenou.
„Kampak se ty strojíš?" tázala se ho, jedva utajujíc svou nevůli.
„Na Hlubokou půjdu tuhle s kmotrem," zabručel Krušnej.
„V tomhle lijáku mi ho odvádíte, kmotře?" obrátila se na Potužáka; „vždyť se tam ani nedostanete."
„Nestarejte se, kmotra, dostaneme se tam..."
„Nejde mi do hlavy, nač toho nimru s sebou vlečete; nebo myslíte, že ten tam něco zmůže? Na toho tam zrovna čekají..."
„Kmotr chce, aby táta s ním šel," ujal se slova syn Jakub, „a to stačí. Táta půjde..."
„Co se ty do toho pleteš? Ty si hled svého!" Krušná se obořila na syna.
„Vy tátovi nemáte co poroučet!"
„Ajaj..."
„Vy tu brzo doporoučíte! Já zas půjdu na knížecí, abyste věděla! Nepustí-li rybník, vytáhneme stavidla my, a budou-li chlapi bránit, do vody je hodíme všecky, třeba Petra s nimi."
Mínil Petra Radonického, mládka, milence své sestry Rozárky.
„Vy toho pořídíte proti knížecím, vy blázni!" prohodil úsměšně jeho bratr Ferda, železniční zřízenec.
Jakub si ho změřil pohrdlivým pohledem.
„Ty si ponech pro sebe svoje úsměšky," pravil s důrazem, „a bud pěkně zticha."
„To ti snad tvoje nevěsta dodala kuráže, aby ses takhle naparoval," posmíval se dále Ferda; než, zarazil se za okamžik.
Jakub se vzpřímil hrozivě, jeho líce rudě zahořely, z očí vyšlehl divoký hněv. Byl by se snad vrhl na bratra, kdyby Potužák jej nebyl zadržel.
„Otřeš-li se ty o mne ještě jediným slovem," zařval, „zapomenu se a přerazím ti všecky hnáty, kluku nabubřilá! Jako bych nevěděl, z čeho ten tvůj jed se ti v srdci nahromadil! — Však je o tom plná Zliv, jak tě Apolena odbyla, když ses včera k ní dotíral." „Není pravda!..." zasyčel Ferda.
„Cože? Pravda že to není?... Já ti opakuju, že je to pravda..."
„Pane Bože na nebi! Cožpak jsi se zbláznil, Jakube?" vykřikla selka.
„Nezbláznil, mámo!" odpověděl mnohem klidněji Jakub, jenž se poněkud opanoval; „nezbláznil, ale tolik vám povídám, že toho vašeho komandování mám až po krk a že jsem odhodlán ukázat všem těm milostpánům mým bratrům, počínajíc Josefem, až dolů k Frantíkovi, že pánem na selském statku, z něhož vyšli a za nějž by se nejraději styděli, je sedlák a tím sedlákem budu já! Rozuměla jste mi, mámo?"
„Můj Bože! Můj umučený Ježíši! Toho jsem se dočkala na svém dítěti, které jsem pod srdcem nosila!" zaúpěla Krušná, propukajíc v pláč a lomíc zoufale rukama.
Po celý tento výjev Krušnej se převlékal v kterémsi koutě světnice, ni jediným slovem se nemíchaje do povstalého sporu, nic jinak, než jako by věc jeho ni v nejmenším se netýkala. Potužák stál u dveří, vzpřímen, se staženými brvami, jako socha z kamene vytesaná, ni jeden sval jeho osmáhlého, ve vládnoucím šeru na bronz připomínajícího obličeje se nepohnul. Znamenaje, že mladý Jakub při posledních slovech své matky sebou škubl, maje na jazyku patrně novou tvrdou odpověd, přistoupil k němu, chopil ho zlehka za rameno I pravil klidným, ale nicméně přísným tónem:
,,Chlapče, i kdybys pravdu měl, na matku se neutrhávej a uctivě k ní mluv! Nemám ti čeho poroučet, ale s dobrou se potážeš, budeš li povždy pamětliv mých slov."
„Kdo by vás neuposlechl, pantáto?" odpověděl skoro pokorně mladík; „odpusťte, že jsem se dal takhle strhnout. „Kdyby máma se neujímala vždycky druhých proti mně, slova zlého bych jí neřekl, ale co bych od těchhle přijímal?" Ukázal na Ferdu a na své sestry.
„Posud jsem u rodičů," pravil Ferda; „až tu budeš hospodářem — budeš-li jím vůbec — k tobě nepřijdu."
Jakub pokrčil ramenoma.