V letech 1802-03 nechal majitel Prášil kníže Josef Schwarzenberk postavit na místě kaple z roku 1756 kostel svatého Prokopa a v roce 1856 zřízena faru. Stavba kostela byla celkem prostá a bez slohových znaků. V západním průčelí stála štíhlá věž, loď byla plochostropá obdélná, v nárožích zaoblená, presbytář užší s polokruhovým závěrem. Kostel byl v šedesátých letech minulého století změněn na kulturní dům, ale ani to jej nezachránilo od dalšího chátrání. V lednu 1979 byl odstřelen. Další schwarzenberskou stavbou byla fořtovna v sousedství.
Zámek z roku 1751 postavený sklářem Gattemayerem, přestavěn hrabětem Kinským, byl v roce 1800 zakoupen knížetem Schwarzenbergem, který zde zřídil vlastní lesní správu a vystavěl v Prášilech kostel, který byl za totality zbourán. V roce 1921 přešel zámek do vlastnictví Československého státu a od roku 1945 byl zámek součástí Vojenského újezdu Dobrá Voda, a byl totálně zdevastován. Současná majitelka zakoupila zámek v roce 1994 a po dlouhé a náročné rekonstrukci v zámku vybudovala nádherné stylové ubytování. Zámek zatím nemá opravenou fasádu.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup
domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímSpolečná stylová kuchyň s černou kuchyní, k dispozici zahrada s venkovním posezením, úschovna kol a lyží, parkoviště.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrRestaurace, salónek (nekuřácká jídelna), letní terasa, parkoviště, úschovna kol - lyžárna, dětské hřiště, ohniště.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímHezké 2L a 3L se sprchou a WC a možností přistýlky. Možnost vypůjčení TV-Sat
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Šumava (německy Böhmerwald, keltsky Gabreta) je se svými rozsáhlými horskými lesy především útočištěm mnoha původních středoevropských lesních živočichů. V minulosti zde byly vyhubeny větší šelmy medvěd a vlk a velcí kopytníci zubr a los. Los evropský (Alces alces) se již ale postupně do šumavské přírody opět navrací. V 80. letech 20. století byla na Šumavu vysazena i původní šelma rys ostrovid (Lynx lynx). Rys dnes patří k nejchráněnějším živočichům celé Šumavy a jeho stavy jsou pečlivě monitorovány. Šumava je typická i výskytem druhů ptáků běžných pro severskou tajgu. Patří k nim např. tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia). V řece Blanice žije v nejbohatší evropské populaci chráněná perlorodka říční (Margaritifera margaritifera). K poznávání Šumavy Vám poslouží rozmanité, levné, pohodlné ubytování na Šumavě - ubytování v chalupách, rodinných penzionech, apartmánech, farmách a dalších objektech na Šumavě. K relaxaci se Vám nabízí pěší turistika – Šumava nabízí pro pěší turisty více než 500 km značených tras. Na Šumavě je zpřístupněna celá řada naučných stezek, včetně několika venkovních geologických expozic. Cykloturistika – Šumava je vysoce vyhledávanou cykloturistickou oblastí. Je zde vyznačeno více než 350 km cyklotras, vedoucích převážně po zpevněných komunikacích. Vodácká turistika – Na Šumavě jsou pro vodáckou turistiku vymezeny úseky vodních toků Vltavy, Otavy a Vydry, v celkové délce asi 59 km. Na ostatních tocích není podle návštěvního řádu národního parku Šumava a chráněné krajinné oblasti Šumava splouvání povoleno. Nejvýznamnější vodní plochou vhodnou pro rekreační a sportovní účely na Šumavě je přehradní nádrž Lipno. Bežkařská lyžařská turistika – pro zimní rekreaci jsou nejvyhledávanější tzv. Šumavské pláně v centrální části Šumavy. Šumavské pláně leží v nadmořských výškách 1000 až 1300 metrů a většina místních lyžařských tras tak má minimální převýšení. Trasy jsou vhodné nejen pro špičkové lyžaře, ale i pro menší děti a začátečníky. Na Šumavě je vyznačena síť lyžařských tras o celkové délce 450 km, rolbou se udržuje přibližně 320 km.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
„Tohle je svatá pravda!" ozval se Krušnej, jenž stál vedle Potužáka, drže se ho za rameno, aby davem nebyl od něho odtržen. „Nejvíc křičí Karhounové; však víme proč..."
„Jsou tu ještě horší," pravil baštýř, „většinou kluci, sotva škole odrostlí. Až z Budějovic je sem čert zanesl. Ostatně vody již nepřibývá a tudy jí odtéká sdostatek. Ani pomyšlení, aby bylo třeba pustit stavidla."
Tohle bylo s pravdou: vody nejen nepřibývalo, ale vyčištěním a částečným vytrháním brlení tou měrou se jejímu tlaku uvolnilo, že hladina rybniční o několik centimetrů klesla. Přesto zástup, jenž se zatím zase úplně sběhl na hrázi, neustával křičet, že je třeba pustit stavidla.
Vtom jedna z loděk tou měrou se naplnila vodou, že nalézající se v ní mládkové byli nuceni přistati k hrázi, vytáhnouti ji a převrátiti, aby vodu vylili.
„Hleďte, už utíkají!" vykřikl kdosi z davu.
„Alou! Srazte je nazpátek do vody!" zařval jiný hlas.
Přihnala se celá smečka, chystali se uchvátit předek loďky a shoditi je do vody. Mládek, jenž třímal tyč, jíž člun řídil, napřáhl tuto, hroze, že prvního, kdo by se loďky dotknul, vší silou uhodí do hlavy. Povstala nevýslovná vřava. Četníci podnikli útok bodákem. Několik osob bylo povaleno na zem; kterýs výrostek, do něhož někdo odzadu strčil, skočil jednomu z četníků přímo do bodáku a byl krvavě zraněn. Strašný řev otřásl vzduchem.
„Vraždí nás! Nedejme se!" voláno z několika stran.
Kamení lítalo...
„Pozor! Dám do vás vystřelit, budete-li házet kamením!" zvolal strážmistr a velel zároveň svému mužstvu přiložit zbraň.
Divoký útěk nastal. Vše horempádem se rozprchlo; někteří seskočili s hráze přímo k místu, kde stáli správec, porybí a baštýři...
Vtom přiletěl ještě kámen, jenž zasáhl mládka Petra Radonického do pravé ruky, ve které držel tyč, jíž řídil člun na vodě pozůstalý. Napjaté šlachy povolily, tyč vypadla raněnému z hrsti, loďka se zakymácela a mládek, ztrativ rovnováhu náhlým otřesem, zavrávoral a střemhlav spadl přes okraj člunu do vířícího rmutného proudu, v jehož vlnách zmizel. Jeho soudruh, znamenaje nebezpečí a věda, že by byl neodvratně ztracen, kdyby proud jej strhl s loďkou do splavu, jímž vody se hnaly v úžině ječících v špinavou pěnu roztříštěných peřejích a slapech, vyskočil sám z loďky a mocnými vzmachy překonávaje proud, ploval k hrázi. Neviditelnými silami hnána, loďka přejela mžikem víry, tvořící se nad brlením, přes něž vody kataraktem se hnaly, zapadla do slapů splavu a zmizela v rozpěněných, rozčeřených vlnách. Zatím Petr Radonický se vynořil opět z vody, však že blíže brlení spadl do rybníka, nežli do něho skočil jeho druh, že snad i byl méně dovedný plavec nežli tento, neodolal proudu a byl jím stržen vzápětí za loďkou. Přesto v nejkritičtějším okamžiku, kdy všichni jej pokládali ztraceným, poštěstilo se mu zachytiti se oběma rukama o hořejší část brlení a tak se udržeti, aby nebyl stržen do splavu. Byl všecek pod vodou, která se hnala proudem přes jeho plece; kolenoma se opíral o tyče brlení, jedině hlava vyčnívala nad tříštící se o jeho zátylí pěny...
Výkřiky hrůzy ozvaly se z davu.
„Pomozte mu!" zvolali někteří, vzdálenější.
,,E, nechte ho tam! Ať ho čert vezme!" odpověděl jeden hlas.
A který druhý:
„Pravda! Nechte ho! Ještě před chvílí se nám posmíval, abychom si došli požádal Svatého Petra, aby ucpal nebesa, potom že nám voda nezatopí pole. Teď ať si ho požádá ale on, aby neodplaval splavem..."
Ale vtom seskočil s hráze Potužák, uchopil tyč, jíž mládek byl řídil člun a kterou voda byla přihnala v jeho dosah, a podávaje jižjiž sil pozbývajícímu druhý její konec:
„Chyťte se!" zvolal.
