Šumava.cz

Mladotice jsou vesnicí v severní části okresu Plzeň-sever v široké kotlině vytvořené mladotickým potokem, v nadmořské výšce 364 metrů. Ves obklopuje lesnatá a kopcovitá krajina a západní hranici katastru obce tvoří řeka Střela s malebným údolím. Jméno obce je odvozeno od starého rudu Mladotova, jenž pocházel z kmene Čechů. Ves je poprvé připomínána roku 1115 jako dar knížete Vladislava I. jím založenému benediktinskému klášteru v Kladrubech. Mladotice v té době existovaly dvoje: Horní a Dolní. Obě nakonec získal cisterciácký klášter v Plasích: roku 1193 dostali plaští řeholníci Dolní Mladotice darem od Kuny z Potvorova a v roce 1205 koupili Horní Mladotice od kladrubských benediktinů. V potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 je nicméně uváděna jen grangie Mladotice. Při výstavbě Mladotického rybníka (pravděpodobně ve 14. století) jižně od dnešní vsi nechali cisterciáci část původních Dolních Mladotic zatopit. Na počátku 14. století byla v Mladoticích dědičná svobodná rychta, ke které patřily dva lány polí, dvůr a kaple sv. Hedviky. V roce 1405 ji cisterciáci dali svému poddanému Martinovi, synu Přibíka z Černé Hati, náhradou za dlužných 80 kop grošů a učinili jej svobodným. K rychtě v té době navíc patřila třetina pokut a svobodná krčma s právem vařit pivo. Rychtář Martin měl kapli ochraňovat a starat se o ni jako předchozí rychtář. Plaský klášter měl ve vsi také hospodářský dvůr s kaplí a k jehož majetku náležela obec až do zrušení plaského kláštera dne 9. 11. 1785. Pod vsí tehdy býval zmíněný veliký rybník a při řece dva mlýny. Kolem roku 1550 postihla však zdejší oblast povodeň a náhlý příval vody rybník strhl a zcela smetl i oba mlýny. Plaský klášter později nechal později mlýny opravit a pronajal je. Husitské nepokoje roku 1419 zasáhli do kraje výrazně zpustošením mnoho vsí a 3. června 1420 Žižka s husity vypálil plaský klášter a mnichy povraždil. Jen tehdejší opat Bohumír (1399 - 1425) prchl do Manětína, kde roku 1425 zemřel. Za husitských válek byla pravděpodobně poškozena kaple, cisterciáci ji později obnovili a zasvětili ji sv. Kateřině. Protože neměla královská koruna za husitských válek od plaského kláštera žádný příjem, zastavil král Zikmund (1419 - 1437) roku 1420 městečko Kralovice a 14 vesnic kláštera plaského, mezi nimi i Mladotice, bratřím Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat na Libštejně a Krašově. Ti pak roku 1432 městečko Kralovice i okolní obce rozdělili na dvě poloviny. Jedna náležela ke hradu Krašovu, který držel Hanuš, a druhá k Libštejnu. Krašovskou polovinu panství odkoupil od Hanuše II. roku 1480 plaský klášter nazpět a libštejnskou získal v roce 1513. Další přerozdělení prodělalo plaské panství za opata Bohuslava (1530 - 1556), kdy byly králem vymáhány veliké dávky na válku s Turky. Opat byl nucen zastavit roku 1543 téměř všechny klášterní statky Floriánu Gryspekovi z Gryspachu, pánu na Kaceřově, po dobu čtyř životů. Klášteru plaskému v té době zůstalo jen pět vesnic - Mladotice, Žebronice, Bílov, Lednice a Nebřežiny. V roce 1618, po druhé pražské defenestraci, začala třicetiletá válka. Vojsko obléhající Plzeň v té době ves vyloupilo a čtyři statky úplně vypálilo. Vojevůdce českých stavů, Mansfeld, dobil dne 21. listopadu 1619 Plzeň a protestanští stavové hned jednali o prodeji kláštera plaského a jeho statků. Plaský opat Jiří Vašmucius, který se podílel na obraně Plzně byl zajat a odsouzen ke ztrátě hrdla. Jiří Vašmucius se vyplatil penězi vypůjčenými od Jana Tillingera ze Strádáně, kterému opat v roce 1628 na oplátku zastavil mimo další dva pusté selské dvory v Mladoticích. V roce 1620 bylo pak celé panství prodáno Šebestiánu Penkrlovi z Bučí a ze Schonreitu, komisaři kraje Plzeňského, Ten prokázal, že má na klášteru plaském jistou pohledávku, a proto mu direktoři dědičně postoupili vesnice Mladotice, Nebřežiny, Bílov, Lednice, Žebnici a dvůr Olšany. O zpustošený klášter se v té době nikdo neucházel. Avšak již roku 1621, po prohrané bitvě na Bílé hoře, byl Šebestián Penkrlo odsouzen ke ztrátě veškerého majetku a jmenované vesnice byly plaskému klášteru opět navráceny. Roku 1651 stálo ve vsi devět obydlených statků (Soprovský, Hůlkův, Vávry Nového, Kučerovský, Volfovský, Pekařovský, Bejčkovský, Šaškovský, Jana Pavuzy a Tillingerovský dvůr) a žilo zde 73 obyvatel. Po smrti Jana Tillingera i jeho ženy se zastavený dvůr roku 1653 vrátil do majetku kláštera, který k němu připojil další pozemky a vznikl tzv. panský dvůr. Patřilo k němu 419 strychů polí a luk na 49 vozů sena. Nejvýznamnější historickou památkou obce je barokní kaple paní Marie. Nachází se na místě, kde původně stála románská kaple zasvěcená sv. Hedisse, vybudovaná kladrubskými benediktýny. V 16. století se mladotičtí přiklonili k protestanství a katolická kaple ztratila jejich úctu – kaple fungovala jako stodola a kurník. Původní stavba byla nahrazena novou kaplí sv. Kateřiny, kterou však nechal kvůli zchátralosti plaský klášter také strhnout. Nová kaple Jména Panny Marie byla vybudována v letech 1708 - 1710 dle návrhu J. B. Santiniho jako jeho první zakázka pro opata Eugena Tyttla. Půdorys šesticípé hvězdy prozrazuje vazbu k mariánskému kultu. Po zrušení kláštera plaského dne 9. 11. 1785, byla kaple zakoupena obcí Mladotice za 110 zlatých. Další památky jsou sousoší Panny Marie a sv. Anny z roku 1761, kaple čs. církve husitské z roku 1937. Roku 1420 zastavil král Zikmund několik vsí z klášterního panství třem šlechticům, kromě jiných i Mladotice. Opat Adam Wild se proto rozhodl zpochybnit výsady z roku 1405 a dědičnou rychtu rychtáři Brožovi roku 1595 odebral. Po zrušení kláštera plaského dne 9. 11. 1785, byla kaple zakoupena obcí Mladotice za 110 zlatých.  Zchátralý starý panský dvůr shořel 24. července 1922, hasilo jej 15 hasičských sborů z okolí. V dubnu 1945 byla ves poškozena při bombardování nádraží americkým letectvem. Obci Mladotice zahrnuje také Černou Hať, Chrášťovice a Strážiště. Německý název Mlatz.