nejdelší železniční tunel v České republice - Železná Ruda zajímavosti ze Šumavy
první elektrické tavení skla v ČSR - Annín zajímavosti ze Šumavy
nejstarší kamenná rozhledna v Čechách z roku 1825 - Kleť zajímavosti ze Šumavy
evropská rarita - nejmenší potok upraven k plavení palivového dřeva a i pro voroplavbu - Pohořský potok zajímavosti ze Šumavy
jediná gotická katedrála v Bavorsku - Řezno zajímavosti ze Šumavy
jediný kostel na světě zasvěcený sv. Vintíři - Dobrá Voda zajímavosti ze Šumavy
nejjižnější město v České republice - Vyšší Brod zajímavosti ze Šumavy

Plasy

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°56'2.246"N, 13°23'24.672"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Plasy (latinsky Plass) jsou město v okrese Plzeň-sever, 21 km severně od Plzně. Krajinu kolem plas tvoří hluboká kotlina, která je obklopená příkrými stráněmi - ta byla vytvořena řekou Střelou a několika jejími drobnými přítoky – Lomanským potokem, Žebnickým potokem a Hlubočicí. Rovná údolní niva v nadmořské výšce 320 m tvořící dno kotliny a je protáhlá od severozápadu k jihovýchodu ve směru toku řeky. Je dlouhá 2,3 km a široká přibližně 900 m. V druhé polovině 19. století byla západní část nivy upravena na anglický park, jeho součástí se stala Velká a Opatovská louka, rybník ve středu i lípy v jeho okolí. Nad kotlinou se zvedají příkré svahy kopců o více než 100 m. Řeka Střela vtéká do kotliny z kaňonu přehrazeného malou vodní nádrží, která leží mezi kopci Bor a Masné krámy nedaleko vsi Horní Hradiště. Střela protéká severovýchodní částí nivy až k areálu kláštera, kde je na esovitém úseku přehrazena jezem. Z něj část vody odtéká do někdejšího mlýnského náhonu a dále přes klášterní nádrže do Královské stoky, jež prochází pod budovou konventu a ústí zpět do řeky až u mostu silnice. Střela teče až ke konci kotliny, kde na pravém břehu je doprovázena mohutnými lípami Aleje vzdechů. Tady pak vtéká do kaňonu mezi kopci Špitál a Panholec a pokračuje k Nebřezinám, kde se do ní vlévá Kaznějovský potok. První prokazatelné zmínky o Plasích se váží k založení kláštera, který svou existencí dal celému kraji zvláštní ráz. Cisterciácký klášter založil kníže Vladislav II. v roce 1144. V roce 1145 přišli do Plas první mniši a o rok později vydal klášteru zakládací listinu. Jméno kláštera i sídla bylo pravděpodobně dáno dle původního knížecího dvorce nebo podle typů polí ve svazích kotliny, kterým se říkalo plasa. Založením kláštera vyústila snaha Přemyslovců o kolonizaci neosídlených území Českého státu. O podobě kláštera po jeho založení máme málo pramenů, ale podle písemných zpráv již v roce 1202 byla vybudována románská kamenná bazilika. Největší rozvoj zaznamenal klášter za vlády krále Václava I., který jej sám několikrát navštívil. Největší majetek však klášter vlastnil mimo Plasy v podobě 50 vesnic, různých cel a výhod. Slibný rozvoj kláštera byl přerušen husitským hnutím a v roce 1421 byl dokonce husitským vojskem vypálen. Celé 15. a 16. století pak znamená dobu hlubokého úpadku. Až po bitvě na Bílé hoře dochází ke zlepšení majetkových poměrů kláštera a vrací se mu větší část majetku, který vlastnil. V tomto období dochází k velké vlně nové výstavby, která začala již v první čtvrtině 17. století. Za opata Trojera a Tyttla dochází k výstavbě barokních staveb konventu, prelatury, sýpek a přestavbě dalších objektů. Na výstavbě se podíleli tehdejší evropští stavitelé, jako Jean Baptiste Mathey, Jan Blažej Santini-Aichel a Kilián Ignác Dientzenhoffer. Stavitelům se podařilo mistrovské zvládnutí hmoty a prostoru zařadit do ojedinělého přírodního koloritu Plaské kotliny. Hodnota tohoto barokního areálu je v Evropě ojedinělá. V druhé polovině 18. století (za doby osvícenského císaře Josefa II.) roku 1785 byl cisterciácký klášter zrušen. Celý majetek připadl správě Náboženského fondu a ta celý areál prodala v roce 1826 kancléři (státní ministr a kancléř rakouského císařství a kníže) K. L. Metternichovi z Winneuburgu, který je v Plasech také pochován - v rodinné hrobce, kterou nechal ještě týž rok postavit (zemřel až roku 1859). Tento muž, nejmocnější politická osobnost tehdejší Evropy, významně zasáhl do dalších osudů kláštera i města Plas. Podpořil rozvoj hutního průmyslu a uskutečnil mnoho přestaveb v celém intravilánu - při výstavbě příjezdových komunikací byly zbořeny některé budovy klášterního areálu včetně kostela Panny Marie Růžencové. Materiál ze zbořených objektů byl použit při výstavbě továrny a domků pro dělníky v okolí hutě. V té době Plasy zaznamenávají největší přírůstek obyvatel a dochází k oživení kulturního a společenského života Plas. Z města se tak stává kulturní a historické centrum celého regionu. Významnou změnou byla i úprava říční nivy, která byla přeměněna na volný anglický park a až do současné doby nese název Velká louka. Na počátku 40. let 19. století byla zahájena výstavba státní silnice z Plzně do Žatce. Zatímco dřívější trasa vedla po staré zemské stezce přes Oboru, Nebřeziny do Kralovic a Plasům se vyhýbala, nová silnice vedla z Kaznějova přes Rybnici do Plas a odtud dále přes Sokolku na Kralovice. Ačkoliv trasa státní silnice v Plasích přeťala klášterní areál a vedla k zániku zahrady před konventem, přivedla do Plas dopravu a tím i oživení. Po zrušení patrimoniální správy se v roce 1850 konaly první volby do obecního zastupitelstva. Zvolené zastupitelstvo, ve kterém zasedalo i několik úředníků plaského panství, patrně nemělo o funkci jasnou představu a tak zvolilo za starostu knížete Klementa Metternicha. Ten volbu považoval za projev uznání své péče o blaho obyvatel Plas, volbu přijal a z praktických důvodů pověřil jejím výkonem prvního radního Matěje Hölzla. Celou záležitost vyřešilo okresní hejtmanství v Kralovicích vypsáním nových voleb, ve kterých byl Hölzl potvrzen do funkce starosty. Roku 1852 se z Nebřezin do Plas přestěhovala poštovní sběrna a o tři roky později se stala poštovním úřadem. V roce 1872 se po přívalových deštích rozvodnila řeka Střela a situace se katastrofálně vyhrotila protržením hráze Mladotického rybníka. Při těchto povodních zahynuli dva lidé, řeka odnesla dva domy, množství dalších poškodila, zničila jez a náhon k železné huti, ale také způsobila velké škody na stavbě železniční trať č. 160 z Plzně do Žatce, která byla na katastru obce Plasy budována od června 1871. Zatímco na úseku z Plzně do Plas byl dopravní provoz zahájen 21. ledna 1873, úsek z Plas do Mladotic se díky tomu zpozdil a část trati musela být oproti předpokladu přeložena na druhý břeh řeky Střela. V roce 1875 zanikla železná huť, protože doprava železné rudy ze vzdálených lokalit výrobu prodražovala. Metternichové v bývalé železárně začali vyrábět barvy, ale i tento pokus končí neúspěchem. Dokončená železniční trať nejen že byla určena především k dopravě hnědého uhlí ze severočeské pánve do Plzně, ale podpořila i rozvoj místních živnostníků a podniků. Na konci 19. století v Plasích pracovala pila, parní pivovar, parní mlýn, bylo zde 5 hostinců, 4 kupci a lékárna. V Plasích sídlil farní úřad, pětitřídní škola, četnická stanice, telegrafní úřad, poštovní úřad a stanice státních hřebců. Na jaře 1928 se plaští pokusili vyvolat přemístění okresních úřadů z Kralovic do Plas, které vrcholí roku 1931 neúspěšným jednáním na ministerstvu vnitra. Překvapivě neúspěšná je i průběžná snaha o povýšení na město – Plasy v té době mají z urbanistického hlediska městský charakter s velkolepými historickými budovami a několika drobnými průmyslovými podniky, sídlí zde řada obchodníků a řemeslníků a na rozdíl od okolních vsí v Plasích zde nenajdeme selské usedlosti, protože na okolní půdě hospodaří velkostatek. Po Mnichovské dohodě a zabrání českého pohraničí Německem nastal do Plas velký příliv obyvatel a počet obyvatel přesáhl 2 tisíce, stav setrval až do konce války. Několik vojáků sovětské armády dorazilo do Plas 10. května 1945, druhého dne je následovala dělostřelecká jednotka. Sovětská armáda v Plasích setrvala až do ledna 1946. Celý majetek vlastnili Metternichové až do roku 1945. Dnes jsou jednotlivé budovy klášterního areálu ve vlastnictví státu, obce a soukromých vlasníků. Po druhé světové válce se Plasy výrazně rozrostly a v mnoha částech došlo k výstavbě rodinných domků. Staly se i významným rekreačním, kulturním a školským střediskem celé oblasti. Německý název Plass.

doplňující info

odkaz: http://www.plasy.cz/

Plasy na mapě

Plasy na fotografiích

Plasy

Plasy

kategorie: města a obce
lokalita: plzeňsko

zobrazit více

místa v okolí

pomník padlých WWII, Plasy

pomník padlých WWII, Plasy

kategorie: vojenské / pomníky
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°56'1.834"N, 13°23'27.338"E

zobrazit více
galerie Stretti

galerie Stretti

kategorie: kultura a památky / galerie
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°56'4.198"N, 13°23'24.130"E

zobrazit více

další místa v okolí