nejstarší církevní stavba v Čechách - rotunda sv. Petra a Pavla, Starý Plzenec zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sídlo v v České republice - Filipova Huť zajímavosti ze Šumavy
největší vodní plocha v České republice - Lipno zajímavosti ze Šumavy
přední evropská seismologická stanice v počtu záznamů – štola Kristýna zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená pravěká pevnost v Čechách - Obří hrad zajímavosti ze Šumavy
jediná gotická katedrála v Bavorsku - Řezno zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy

Levý Václav

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°55'8.695"N, 13°24'52.728"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Václav Levý (14.září 1820, Nebřeziny u Plas - 30.dubna 1870, Praha) byl významný český sochař, zakladatel moderního českého sochařství a učitel sochaře Josefa Myslbeka. V jeho díle se snoubí raně romantické a vlastenecky orientované skalní plastiky (Klácelka, Blaník) s monumentálními a poetickými plastikami (Adam a Eva), které překračují dobový akademismus a kladou později rozvíjené základy českého národního sochařství. Václav Levý se narodil v roce 1820 v Nebřezinách u Plas jako syn zdejšího obuvníka. Ve dvou letech se rodina přestěhovala do Kožlan, kde se již usadila natrvalo. Sochařský a řezbářský talent se u něj projevoval už od dětství. Se svým uměleckým zájmem však nenalezl pochopení u rodičů, kteří jej nechali vyučit truhlářem. Na naléhání kožlanského faráře Weingärtnera byl dán na výchovu do kláštera v Plzni a později k Augustiniánům do Lnář, kde se měl stát fráterem kuchařem. Odtud byl poslán k vyučení do Drážďan. V roce 1844 se stává kuchařem na zámku tady v Liběchově u Mělníka. Na podnět zdejšího knihovníka a satirického básníka Matouše Klácela vytváří reliéfní výzdobu zdejší pískovcové jeskyně. To podnítilo majitele zdejšího zámku Antonína Veitha, že ho poslal do Mnichova na studium k uznávanému sochaři Ludwigu Schwanthalerovi. Když se v roce 1849 vrátil, tak o rok později pokračuje s výzdobou Klácelky a naproti ní vytesává tzv. „Blaník“, což jsou motivy z českých dějin, například Jan Žižka, Prokop Holý, Zdeněk Zásmucký a nebo trpaslíci kovající zbraně blanickým rytířům. V roce 1854 odjíždí do Říma, kde zažije nejplodnější část svého života. Římské období se stalo nejplodnější částí jeho života – vytvořil asi tucet plastik a řadu reliéfů. Tvořil zde pro české šlechtice (socha Evy Popelovny z Lobkovic, Madona kněžny Isabelly Thurn-Taxisové), získával zakázky pro Vídeň (busta Františka Josefa I., alegorie Artilerie pro četnická kasárna, sochařská výzdoba Belvederu) a samozřejmě zanechal stopu i v Římě samotném (sochařská výzdoba kostelů St. Maria dell’Anima, St. Klimento). Jeho dílo, prodchnuté náboženským vytržením, zaujalo i papeže Pia IX. V roce 1967 se kvůli zdravotním problémům vrací zpět domů, kde se například stává učitelem Josefa Myslbeka, s nímž pak vytvoří další díla. Levý zemřel v roce 1870 a pochován je na Vyšehradě. Choroba však postupovala, předčasně zemřel 30. dubna 1870. O tři dny později byl pochován na Vyšehradě do hrobu, kde již tři léta odpočívá jeho celoživotní přítel malíř Karel Purkyně.

Levý Václav na mapě

místa v okolí

Alej vzdechů, Plasy

Alej vzdechů, Plasy

kategorie: příroda / památné stromy
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°55'47.554"N, 13°23'32.309"E

zobrazit více
hřbitov Plasy

hřbitov Plasy

kategorie: kultura a památky / hřbitovy
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°56'4.127"N, 13°23'38.907"E

zobrazit více

další místa v okolí