nejdéle trvala 2. světová válka v Evropě (Německá armáda podepsala kapitulaci až 12. května 1945) - Čimelice zajímavosti ze Šumavy
ochranářský koutek Hamižná hora zapsán 16.6.1985 na seznam IUCN - první v ČSSR zajímavosti ze Šumavy
Guinnessova kniha rekordů: v duté lípě bylo 51 osob - lípa Jana Gurreho, Římov zajímavosti ze Šumavy
nejstarší lyžařská škola založena 1975 - sportovní areál Špičák zajímavosti ze Šumavy
největší restaurace v ČR - Na Spilce, Plzeňský prazdroj zajímavosti ze Šumavy
jediný hradní most na skále ve střední Evropě - Velhartice zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položenou zříceninou v České republice - Vítkův kámen zajímavosti ze Šumavy

kostel Nanebevzetí Panny Marie, Plasy

detailní info

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°56'7.655"N, 13°23'25.319"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Chrám Nanebevzetí Panny Marie tvořil hlavní duchovní centrum rozlehlého cisterciáckého kláštera v Plasích. V době rozkvětu kláštera se však jednalo jen o jednu z řady svatyní, které se v areálu či jeho blízkosti nacházely. Kromě několika kaplí umístěných v objektech konventu a prelatury, stál druhý, dnes zcela zaniklý, mariánský kostel u hlavní klášterní brány. K příležitostné liturgii sloužila také kaple sv. Máří Magdaleny situovaná v horním patře dvoupodlažní tzv. Královské kaple, dochované jako součást objektu klášterních sýpek. Nezbytnou funkci farního chrámu pro obyvatele Plas a okolí plnil kostel zasvěcený sv. Václavu za klášterními hradbami, dnes smuteční síň a hrobka rodu Metternichů. Hlavní klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie byl vysvěcen v roce 1204. Přestože byl později barokně přestavěn, je z doby počátků kláštera dochována podstatná část stavby, včetně před nedávnem objeveného unikátního románského portálu v západním průčelí. Rozkvět plaského kláštera, náležejícího mezi nejvýznamnější duchovní a vzdělanostní centra českého království, nadlouho přerušily husitské války. Klášter byl pobořen a v troskách zůstal až do 17. století. Opraven mohl být až po změně poměrů v důsledku bělohorské bitvy. Také současná stavební podoba klášterního chrámu proto pochází z let 1661-1666. Stavba je tak zachována na původním románském půdorysu včetně románského zdiva - asi 1/3 hmoty. Na počátku 18. století byla podle projektu Jana Blažeje Santiniho vytvořena zcela nová koncepce hlavních staveb klášterního areálu, podle níž měl stávající kostel být nahrazen kostelem novým, o mnoho větším, situovaným před budovu nového konventu. Když se však již schylovalo k jeho postavení (a současnému zbourání kostela stávajícího), byl v roce 1785 plaský klášter v rámci reforem císaře Josefa II. zrušen. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl následně ustaven pro Plasy a přifařené osady chrámem farním. Interiéru dominuje hlavní oltář z roku 1666 s mohutnými sochami zakladatelů cisterciáckého řádu – sv. Bernarda a sv. Roberta - s bohatou figurální výzdobou od J. Škréty. Oltářní obraz s výjevem Nanebevzetí Panny Marie namaloval v roce 1671 významný barokní malíř Karel Škréta. Na bočním oltáři vlevo zaujme rokoková skleněná rakem s kostrou v bohatě zdobeném oděvu. Jedná se relikviář s ostatky sv. Antonína. Nad relikviářem se nachází obraz sv. Bernarda, jehož autorem je neméně slavný barokní malíř – Petr Brandl. Dále severní transept s dvěma ostáři a jižní transept také s dvěma oltáři. Za pozornost stojí také dvě řady bohatě zdobených chórových lavic a tři vyřezávané zpovědnice, obojí z konce 17. Století - z doby opata Trojera. Na kostelním kůru jsou umístěny před nedávnem zrestaurované varhany – nádherná práce slavného loketského varhanáře Abrahama Starka z roku 1688, která je právem řazena mezi největší a nejkrásnější varhany v České republice. Koncem 90. let 20. století byly varhany ve špatném technickém stavu, jen zřídka využívány k liturgickým účelům a už vůbec ne jako koncertní nástroj. Koncem 20. století bylo rozhodnuto o celkové rekonstrukci varhan. Restaurování varhan se ujal varhanář Vladimír Šlajch a restaurování dekorativních prvků a figurální výzdoby prováděl Václav Stádník. Současně s opravou varhan probíhaly i stavební úpravy interiéru kostela. V srpnu 2006 již bylo možné přivézt části varhan do Plas a začít s instalací a intonací. Dne 29. září 2006 byla připravena oslava návratu varhan zpět do plaského kostela. Od 15:30 hod začala slavnostní pontifikální mše svatá, při které plzeňský biskup Mons. František Radkovský, hlavní celebrant, požehnal vzácný nástroj. Na varhany hrál varhaník premonstrátského kláštera v Praze na Strahově, Vladimír Roubal. Od 18:00 hod se konal slavnostní koncert, při kterém na varhany hrál Jaroslav Tůma, zpíval Richard Sporka, dále účinkovali bratři Jiří a Zdeněk Šediví (trubky) a Martin Kaplan (housle).

kostel Nanebevzetí Panny Marie, Plasy na mapě

kostel Nanebevzetí Panny Marie, Plasy na fotografiích

místa v okolí

Bídníci - Les Misérables

Bídníci - Les Misérables

kategorie: kultura a památky / filmová místa
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°56'5.383"N, 13°23'25.545"E

zobrazit více
Donšajni

Donšajni

kategorie: kultura a památky / filmová místa
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°56'5.383"N, 13°23'25.545"E

zobrazit více

další místa v okolí