Šumavský rozcestník: Uchytilová Marie

Uchytilová Marie

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°59'6.467"N, 13°27'44.125"E

popis

Marie Uchytilová-Kučová (17. ledna 1924 Kralovice – 16. listopadu 1989 Praha) byla česká sochařka. Uchytilová se narodila v Kralovicích do rodiny berního úředníka. Dětství a studentská léta prožila v Plzni, kde studovala sochařství u prof. Otakara Waltera a již tehdy na sebe upozornila zajímavými pracemi, např. basreliéfem generála Eisenhowera. V letech 1945–1950 vystudovala pražskou Akademii výtvarných umění u Otakara Španiela. Po 18 let (od roku 1950) vyučovala jako profesorka na odborné výtvarné škole v Praze. Uchytilová je považována za znamenitou medailérku, autorku bust a plastik významných osobností české kultury. Několik vzpomínkových medailí věnovala protiválečné tematice, celou řadu pamětních medailí vytvořila pro numismatickou společnost a k příležitostem různých výročí obcí a osobností. V Kladně stojí socha Lidická matka, v České Skalici pak pomník Boženy Němcové (Barunka sedmnáctiletá). S Plzní je spojená busta kardinála Berana umístěná na domě číslo 1 v Křižíkově ulici, kde kardinál Beran několik let žil. Dne 15. listopadu 2004 byla Marii Uchytilové odhalena pamětní deska na jejím rodném domě v Dělnické ulici v Kralovicích. Autorem desky je manžel J. V. Hampl. V roce 1956 vyhrála veřejnou soutěž na podobu jednokorunové mince. Mladá žena sázející v pokleku lípu zdobila nejpoužívanější české platidlo téměř třicet let. Sama autorka o práci prohlásila: „…jaká to příležitost pro umělce – své srdce celému národu položit do dlaně!“ Jednokorunové mince s ženou sázející lipovou ratolest byla naším nejdéle obíhajícím platidlem (1957 až 1992). Marie Uchytilová od roku 1969 bez objednávky, jen z vnitřní potřeby pracovala nepřetržitě 20 let na pomníku lidických dětí (Památníku dětských obětí války). Se svým manželem Jiřím V. Hamplem modelovala postupně až do své smrti symbolickou sochu každého z 82 dětí zabitých v likvidačním táboře v polském Chelmnu. Záměrně nevytvářela věrné podobizny, aby srdce přeživších matek nebyla dále drásána a aby její dílo bylo chápáno jako pomník všem dětským obětem válečných hrůz. Toužila, aby sousoší odlité do bronzu stálo v Lidicích, ale sama neměla dostatek prostředků na tak nákladnou realizaci. Dovolávala se pomoci státu, ale komunistický režim o pomník nejevil zájem. Podpora nepřišla ani ze zahraničí. Po její smrti sháněl peníze manžel, ale ani polistopadová atmosféra příliš nepřála pomníku ve zprofanovaných Lidicích. J. V. Hampl sbíral malé dary od soukromých dárců a odléval do bronzu jednotlivé sochy. V polovině devadesátých let přišel nebývale velký dar z dánského města Albertslund, který znamenal zlom v realizaci. Prvních třicet soch bylo v Lidicích instalováno v roce 1995, poslední byly odhaleny 10. června 2000, třicet let po zahájení práce a jedenáct let po smrti autorky. Sousoší je orientováno tak, že se děti koukají k hrobu svých otců, dědů i kamarádů. Sádrový model sousoší lidických dětí věnoval Jiří Hampl Muzeu a galerii severního Plzeňska a je v současnosti vystaven v boční kapli kostela Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici.