Šumava.cz

František Alexandr Heber (19.července 1815, Třebekov - 29.července 1849, Náchod) byl pražský kupec a amatérský historik, autor sedmisvazkového díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, ve kterém jako první systematicky popsal a zdokumentoval české hrady a tvrze. F. A. Heber se narodil 19. července 1815 v Třebekovské hájovně jako jediný syn německého hajného Jana Hebera. Otec však v roce 1823 umírá a matka se s dvěma dcerami a Františkem Alexanderem přestěhovala do Mýta. Po ukončení obecné školy František navštěvoval školu v Plzni, ale finanční situace ho donutila školu opustit. V letech 1836-37 se v Praze učil obchodu u vdovy Seifertové a následujícího roku se vrátil na Rokycansko - do Zbiroha, kde vedl druhý obchod vdovy Seifertové. Heber již od mládí putoval po českých hradech, dělal si poznámky a hrady kreslil. Postupně dospěl k myšlence, že by chtěl navštívit veškeré hrady v Čechách a poznatky sepsat do velkého díla. Za svého života popsal 586 hradů a tvrzí, které osobně navštívil, a nakreslil předlohy pro velkou část z 358 velmi ceněných doprovodných rytin. Grafiky zachycují nejčastěji podobu hradů, jak je viděl sám Heber v 1. polovině 19. století, mnohdy ale i jejich půdorysy nebo rekonstrukce jejich původní podoby. První práce zveřejnil v časopisu Erinnerungen vydavatele Karla Viléma Medau. V letech 1840-42 cestoval po českých hradech, studoval archiválie, zapisoval pověsti. Hrady rozdělil do šesti svazků bez systematického členění s tím, že je bude vydávat podle toho, jak se mu podaří materiál zpracovat. Po shromáždění dostatečného materiálu se pokoušel vydat první svazek. Uspěl v roce 1843 u vydavatele K. V. Medaua, ale musel se smířit s vydáním bez honoráře. První svazek vyšel nakonec ve dvou vydáních ve dvoutisícovém nákladu. Medau se pro příznivý čtenářský ohlas rozhodl ve vydávání pokračovat. V následujících letech tak vzniklo sedmisvazkové dílo České hrady, zámky a tvrze a kniha "Moravské hrady a jejich pověsti". V roce 1839 se Heber oženil s dcerou vdovy Seifertové. Bohužel si při explozi střelného prachu o Božím těle roku 1841 zmrzačil levou ruku a obchod předal manželce. Odstěhoval se do Prahy a začal pracovat na svém životním díle. Věnoval mu takové nasazení, že si zničil zdraví. Po prodělaném zápalu plic se opět ze všech sil vrhl do práce, možná ještě intenzivněji poháněn strachem ze smrti a obavami, že dílo nedokončí. V červnu 1849 došel do Náchoda, aby zde popsal hrad. Trápil se předtuchou tragédie a opravdu v hostinci, kde pobýval, dostal chrlení krve a 29. července ve věku 34 let zemřel. V Náchodě je též pochován.