největší obec v Čechách - Stachy zajímavosti ze Šumavy
jeden ze tří kostelů v Evropě orientovaných na západ - Vejprnice zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy
největší krytý hotelový bazén 25m dlouhý v Čechách - Srní zajímavosti ze Šumavy
jeden z nejvýše položených hradů v České republice - Kunžvart zajímavosti ze Šumavy
první verše "polámal se mraveneček" napsal Josef Kožíšek, Lužany zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené gotické město v Čechách - Kašperské Hory zajímavosti ze Šumavy

barokní sochy Manětín

detailní info

kategorie: kultura a památky / sochy
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°59'30.523"N, 13°13'56.578"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Město Manětín a jeho okolí charakterizuje bohatá sochařská výzdoba z let 1680-1780. Téměř na každém kroku se zde setkáváme s postavami barokních světců, které nám zde zanechali ve formě soch vynikající umělci poloviny 18. století - Štěpán Borovec a jeho žák Josef Herscher. Stojí zde díky jejich tvůrčí práci a štědré podpoře, které se jim dostalo ze strany objednavatelů a donátorů - uměnímilovné hraběcí rodiny Lažanských – v počtu více než 30 barokních soch a sousoší. Štěpán Borovec (1672-1719) se na přání Lažanských vyučil v pražské dílně Jana Brokofa. K jeho vrcholným dílům náleží především sousoší Nejsvětější Trojice (1719), ovšem před jeho dokončením zemřel. Dnes na náměstí stojí pískovcová kopie, kterou v letech 1998-2000 vytesal akademický sochař Jiří Novák. Borovcovým dílem jsou dvě plastiky ve výklencích ohradní zdi bývalého hřbitova při kostele sv. Jana Křtitele - Krista korunovaného trním a Pietu. Na náměstí jsou také dvě kašny trojlistého půdorysu - na východní straně na hranolovém podstavci uprostřed kašny stojí socha sv. Václava, na západní straně socha sv. Floriána v římském vojenském oděvu. Obě jsou dílem Josefa Herschera (1688-1756), který je další významnou osobností manětínského baroka. K jeho dílům patří i alegorie čtyř obecných a tří křesťanských ctností z let 1730-1740 (stojících na cihlových terasách nad zámkem) - Spravedlnost, Statečnost, Víru, Lásku, Naději, Opatrnost a Mírnost. Skupinu ctností doplňuje postava dívky, stojící na okřídleném globu, na východním rohu náměstí. Většinou bývá označována jako Štěstěna. Na severní straně teras jsou umístěny čtyři sochy různého stáří a původu představující Léto, Zimu, Podzim a Hygeia. Náměstí doplňuje ještě řada barokních pískovcových váz z dílny Josefa Herschera, ty jsou dekorovány střídavě rostlinným motivem a párem maskaronů, ženských a mužských tváří. Jedinou prací, která pochází z 20. století, je socha sv. Karla Boromejského s medailonem Karla Lažanského (1918), umístěná v nice severní zdi zámku nedaleko vjezdu do hospodářského dvora. Jejím autorem je akademický sochař Čeněk Vosmík (1860-1944). Cesta vedoucí nad Manětínským potokem (propojovala vlastní město a osadu v okolí kostela sv. Barbory) byla osazena v letech 1728-1734 čtrnácti sochami světců v nadživotní velikosti z dílny sochaře Josefa Herschera. Při cestě od města ke kostelu sv. Barbory je umístěn sv. Josef s Ježíškem (1733), sousoší sv. Anny s Pannou Marií (1732), ochránci proti moru - sv. Fabián (1734), sv. Šebestián (1729). Dalšími ochránci proti moru na Vysoké cestě jsou sv. Roch (1733) a sicilská poustevnice sv. Rozálie (1732). Střed Vysoké cesty tvoří sochy Ecce homo (1729) a Panna Maria Bolestná (1734). Kristus, korunovaný trním a se třtinovou ratolestí, je zachycen v bolestném výrazu. Naproti Panna Maria Bolestná (Mater Dolorosa) se sepjatýma rukama, do prsou má vetknutý meč. Dále následují ochránci proti nečasu a vodě, svatí biskupové Donát (1728) vpravo a Benno neboli Zbyněk (1733) vlevo. U mostu přes Manětínský potok stojí Anděl Strážný a Archanděl Michael v plné zbroji (1733). Na cestě směřující k Brdu stojí čeští zemští patroni - Jan Nepomucký (1728) a sv. Ludmila (1728). Naproti vchodu do prostoru hřbitova stojí ještě jedna socha Jana Nepomuckého. Na hřbitově je umístěna sv. Barbora (1744). Na okraji města směrem na Plzeň stojí socha sv. Raymunda, na západní straně směrem na Nečtiny socha sv. Martina (1769) a sv. Vojtěcha (1767).

barokní sochy Manětín na mapě

místa v okolí

Barokní srdce Evropy - Města

Barokní srdce Evropy - Města

kategorie: kultura a památky / publicistické pořady
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°59'30.299"N, 13°13'53.523"E

zobrazit více
Manětín

Manětín

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°59'30.299"N, 13°13'53.523"E

zobrazit více