Šumavský rozcestník: Koloděje nad Lužnicí

Koloděje nad Lužnicí

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: písecko
GPS: 49°15'8.110"N, 14°25'17.022"E

popis

Koloděje nad Lužnicí je vesnice, část města Týn nad Vltavou v okrese České Budějovice. První zmínka o obci „Kaladý“ je z roku 1295. Do poloviny 16. století náležela obec panství Březnice a je zde uváděn pouze přívoz a krčma. Poté ji Jan Čabelický ze Soutic připojil k panství Týn nad Vltavou. Jeho syn Adam po otcově smrti vybudoval v letech 1565–1570 v Kolodějích poplužní dvůr - renesanční tvrz na půdorysu lichoběžníku opevněnou vodním příkopem napájeným řekou Lužnicí. Po Adamově smrti je obec v dědickém řízení již konkrétně zmíněna. Když byl 30. června r. 1588 zapsán kolodějský majetek do desk zemských, obsahoval kromě samotných Koloděj s tvrzí také vsi Velkou Doubravu (označení Velká se u Doubravy používalo pro odlišení s Malou Doubravou, dnešní Doubravkou), Tuklesy u Zvíkova, Vesce, Hartmanice, Kurákov, dvůr Netěchovice a dva rybníky u Žimutic – Mnichovec a Farský. Když se v roce 1588 se stala Adamovou dědičkou jeho manželka Barbora rozená z Budkova, je již tvrz „Kaledey“ s dvorcem poplužným konkrétně zmiňována. Po Barbořině smrti se dostal kolodějský majetek do rukou druhé rodové větve Čabelických – Podbořských. V roce 1625 prodal Jan starší Čabelický (Podbořský) Koloděje Janu Menceliusovi z Kolsdorfu. Od něho koupil statek o dva roky později Jan de Witte z Lilientalu, ale hned následujícího roku jej prodal Izáku z Brandensteina. Po smrti Brandensteinova vnuka Jana Jáchyma roku 1704 přišel statek do dražby. V majetkovém odhadu z tohoto roku se dochoval popis tvrze. Byla stavěna z kamene a kryta kurkami (šindele), ve sníženém přízemí byl mlýn (! součást tvrze) na dvojí složení, klenutá kuchyň, jeden pokoj, sklep a spižírny. V prvním poschodí bylo pět pokojů, ve druhém tři a prostranná tabulnice (jídelna). V 17. století měnilo panství i obec majitele až se roku 1704 dostalo v dražbě do rukou Václava Norberta Oktaviána Kinského, jehož dcera Marie Alžběta se provdala za Františka Wratislava z Mitrowicz. V držení Wratislavů zůstal zámek až do roku 1943, kdy rod vymírá po meči a panství přechází sňatkem Marie Terezie Wratislavové do majetku Dercsényiů. Za panování Františka Karla z Mitrowicz byla tvrz v letech 1737–1741 přestavěna na barokní zámek a byla k němu přistavěna kaple sv. Anny, která je ve své podobě ovlivněna dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera (1689-1751) a je dílem architekta Jana Hybnera, autora kaple sv. Rocha v Rakovníku. Koncem 17. století se Koloděje nad Lužnicí značně rozrostly přílivem semitských obyvatel, vysídlených v důsledku morové epidemie v letech 1681 – 1682 z Týna nad Vltavou. Majitelé několika okolních obcí jim dovolili usadit se na svých panstvích, mezi nimi i tehdejší majitel kolodějského panství Jan Brandensstein z Oppurku a v Kolodějích tak imigrační vlnou v letech 1681–1682 vzniká většinově židovská obec. Stavba synagogy byla započata v roce 1695 a v říjnu 1697 se zde začaly konat pravidelné bohoslužby. V obci působili dva krajští rabíni: Samuel Löw Kauder a Jakub (Jacob) Mahler, který je pohřben na zdejším hřbitově v nejhonosnějším hrobě s tzv. tumbou. Na přelomu 18. a 19.století žilo v Kolodějích zhruba 600–700 Židů v přibližně 85 domech. Největšího rozmachu došla místní židovská komunita v polovině 19.století, kdy zde kromě synagogy byla i židovská škola, nemocnice a řada obchodů, řemeslníků, řezníků ad. Po zrovnoprávnění židovského obyvatelstva monarchie v roce 1867 se místní Židé začali masově stěhovat z obce. Počet Židů v Kolodějích rychle klesal: zatímco v roce 1862 bylo při sčítání lidu napočítáno v obci 692 židovských obyvatel, v roce 1908 jich zde zbylo pouze 35. Po 1.světové válce zůstalo v Kolodějích již jen asi 10 Židů. Historii židovského osídlení v Kolodějích pak uzavřel holokaust, který přežili jen bratři Radokové a Miloš Vogl, jehož rodiče byli zavražděni v koncentračním táboře. V roce 1842 byl v obci na levém břehu Lužnice vybudován mlýn. V šedesátých letech musek být v důsledku výstavby Orlické přehrady demolován. Ve stejném období bylo mezi Kolodějemi a Týnem objeveno ložisko grafitu, které bylo následně vytěžováno. V souvislosti se stavbou jaderné elektrárny Temelín a vodního díla Hněvkovice byl v 80. letech rozbourán i kolodějský jez. Historie Koloděj jako samostatné obce se však uzavřela již dříve, v prosinci 1976, kdy byla obec přičleněna k Týnu nad Vltavou jako jeho městská část. Významné osobnosti: v obci se narodili bratři Emil a Alfréd Radokovi (u mostu přes Lužnici stojí Radokova vila). Dne 3. července 1847 zde zemřel známý loutkář Matěj Kopecký. Ve vsi stojí od roku 1947 jeho pomník v podobě plačícího kašpárka s protrženým bubnem, který je dílem sochaře J. Jiříkovského. Pamětihodnosti: barokní zámek s kaplí sv. Anny (Mitrovic), kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1838, kontribuční sýpka a Josefovský špýchar z roku 1771, židovský hřbitov, dva mohylníky, hradiště Na Hradci. Německý název Kaladey an der Lainsitz.