nejstarší český tištěný kalendář z roku 1485 - Vimperk zajímavosti ze Šumavy
nejstarší dochovaný český most ze 13. století - Písek zajímavosti ze Šumavy
druhý největší hrad v Čechách po Pražském hradu - Český Krumlov zajímavosti ze Šumavy
jeden ze tří kostelů v Evropě orientovaných na západ - Vejprnice zajímavosti ze Šumavy
nejdelší železniční tunel v České republice - Železná Ruda zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položený rybník v Čechách - Olšina zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená pravěká pevnost v Čechách - Obří hrad zajímavosti ze Šumavy

Radok Alfréd

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: písecko
GPS: 49°15'11.718"N, 14°25'19.175"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Alfréd Radok (17.prosince 1914, Koloděje nad Lužnicí – 22.dubna 1976, Vídeň) byl český režisér a zakladatel Laterny magiky. Narodil se v Kolodějích nad Lužnicí a tam byl také v tamní synagoze 3. ledna 1915 obřezán Friedrichem Sternem a dostal své jméno. Během pražských studiích jej okouzlilo moderní divadlo E. F. Buriana. Během útěku z Prahy před gestapem se dostává do Valašského Meziříčí, kde založil při sokolské organizaci divadelní soubor Mladá scéna, se kterou inscenoval představení Král Lávra. Václav Kašlík (přední pražský režisér), který jedno z představení navštívil, zprostředkoval Radokovi místo asistenta režie v divadle E. F. Buriana, tehdejším D41. Alfréd Radok se tak přes hrozící nebezpečí vrátil do gestapem obsazené Prahy. V březnu 1941 byl ale zatčen sám E. F. Buriana a došlo k rozpuštění divadla. Radok pak, stejně jako většina členů souboru přešla do Městských divadel pražských, která převzala z rozhodnutí Zemského úřadu sál jako svoji pobočnou scénu pod názvem Městské divadlo Na Poříčí. V tomto divadle připravil Alfréd Radok inscenaci Mahenovy hry s filmovou projekcí Mezi dvěma bouřkami, jejíž fotografie z natáčení a svitky negativů si později označil jako „První Laterna magika.“ K uvedení představení nakonec nedošlo pro židovský původ Alfréda Radoka. Následně byl ze stejných důvodů nucen ukončit svou práci v divadlech v Brně, Plzni a v Divadle na Vinohradech, než byl v roce 1944 odveden do internačního tábora v Klettendorfu. Po skončení války a osvobození nastoupil Alfréd Radok do Divadla 5. května, kde se poprvé pracovně setkal s Josefem Svobodu. Společnou inscenací Hoffmannovy povídky začala jejich více než dvacetiletá spolupráce. Ta byla přerušena pouze v letech 1960 – 1965 působením Alfréda Radoka v Městských divadlech pražských kde spolupracoval se scénografem Ladislavem Vychodilem, a ukončena v roce 1968 Radokovou emigrací. V roce 1946 pro umělecké neshody z Divadla 5. května odchází, aby následně nastoupil do Divadla Satiry. Od roku 1947 pohostinsky režíroval v Národním divadle. V roce 1948 natočil svůj první film Daleká cesta o pronásledování Židů. Pro Radoka to bylo velmi osobní téma. Film měl v zahraničí velký úspěch a získal řadu ocenění. V Čechách byl téměř ihned po premiéře stažen z distribuce z důvodů rasového pronásledování. Druhý Radokův film Divotvorný klobouk, který natočil v roce 1951, nebyl nakonec také režimem doporučen k promítání a autor byl propuštěn ze Státního filmu, kde v té době působil. Jediné divadlo, které bylo ochotno Radoka následně zaměstnat, bylo Vesnické divadlo, kde setrval až do svého nástupu do Národního divadla v roce 1956. V něm režíroval celou řadu úspěšných představení, která zásadně ovlivnila českou kulturu šedesátých let. V roce 1956 také natočil svůj poslední film Dědeček automobil, který měl velký ohlas jak v Československu, tak v zahraničí. V roce 1957 byl Alfréd Radok jmenován uměleckým vedoucím pořadů v československém pavilonu na Světové výstavě v Bruselu v roce 1958 a tím začala jeho éra spojená s Laternou magikou. Po obrovském celosvětovém úspěchu Laterny magiky v roce 1958 na Expo v Bruselu a následném založení samostatného divadla v Praze přišel nečekaný zvrat, jehož podnětem byla část Otvírání studánek do druhého programu divadla. 5. května 1960 byl Alfréd Radok zbaven funkce uměleckého vedoucího, 5. července byl zbaven funkce šéfrežiséra. Dne 30. září mu byl ukončen pracovní poměr i v Laterně magice. Ještě na konci tohoto roku nastoupil Alfréd Radok do Městských divadel pražských, kde setrval až do roku 1965, ve kterém nastoupil, a to již potřetí jako režisér do Národního divadla. 28. srpna 1968 emigroval Alfréd Radok s ženou a dětmi do Švédska, kde měl v tu dobu domluvenu pohostinskou režii v Göteborgu, který se stal následně jeho druhým domovem. Zemřel ve Vídni, kam přijel režírovat do Burgtheatru dvě aktovky Václava Havla. V roce 1991 byl vyznamenán řádem T. G. Masaryka III. stupně in memoriam. Prestižní české divadelní ceny nesou jeho jméno – Ceny Alfréda Radoka.

Radok Alfréd na mapě

místa v okolí

pamětní deska Alfréda a Emila Radoků, Koloděje nad Lužnicí

pamětní deska Alfréda a Emila Radoků, Koloděje nad Lužnicí

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: písecko
GPS: 49°15'11.447"N, 14°25'18.799"E

zobrazit více
památník Matěje Kopeckého, Koloděje nad Lužnicí

památník Matěje Kopeckého, Koloděje nad Lužnicí

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: písecko
GPS: 49°15'8.611"N, 14°25'18.106"E

zobrazit více

další místa v okolí