jeden z nejvýše položených hradů v České republice - Kunžvart zajímavosti ze Šumavy
nejstarší kamenný hrad v Čechách - Přimda zajímavosti ze Šumavy
nejstarší autokemp v České republice - Annín zajímavosti ze Šumavy
nejstarší český tištěný kalendář z roku 1485 - Vimperk zajímavosti ze Šumavy
největší jednoobloukový most bez táhla na světě - Žďákovský most zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách - Kleť zajímavosti ze Šumavy
první rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům - Watzlawick Rejštejn zajímavosti ze Šumavy

zámek Bechyně

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: táborsko
GPS: 49°17'30.393"N, 14°28'5.342"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Původně knížecí hradiště v Bechyni, zmiňované již v 9. století, stojí na nejjižnějším skalním výběžku nad soutokem říčky Smutná a řeky Lužnice. Z majetku pražských biskupů "pustou horu Bechyni" získal před rokem 1268 král Přemysl Otakar II. a vybudoval zde kamenný hrad. Za krále Jana Lucemburského v předhradí bylo založeno město, roku 1323 obehnané hradbami. K mohutnému opevnění hradu došlo v 15. století. Od sedmdesátých let 13. století docházelo ke střídání majitelů; roku 1340 Bechyně byla i v držbě pánů ze Šternberka (znovu v letech 1477 až 1530, pak 1596 až 1715), od nichž ji získal v roce 1367 markrabě Jošt. Za Bechiňů z Lažan došlo na přelomu 1422-1423 k vypálení města husitským hejtmanem Janem Hvězdou z Vicemilic. Hrad však byl dobyt Prokopem Holým až v roce 1428. Z původního hradu ze 13. století, který stál v jižní části skalnatého ostrohu v dnešní Bechyni, se nezachovaly téměř žádné stavební pozůstatky. Také z pozdně gotických přestaveb hradu a pevnostního systému města se dochovalo velmi málo. Nejvíce se dochovalo z východního a západního křídla hradu, vystavěného podél úzkého dvora, na které navazovalo na severu příčné křídlo s rozsáhlou místností. V jižní části bylo nádvoří uzavřeno čtvrtým křídlem. V severovýchodním rohu východního křídla stála velká hranolovitá věž, chránící obytný prostor hradu. Z interiérových prostor se po mohutné přestavbě na konci 15. a počátku 16. století zachovaly pouze některé přízemní místnosti. V západním křídle je to např. pozdně gotická síň, sklenutá síťovou klenbou s terakotovými žebry, v jejichž průsečících jsou štítky se šternberskými hvězdami. Vznik unikátní architektury byl podmíněn i účastí kameníků z pražské hradní huti. Jedním z nich byl i Wendel Rosskopf (působící i v nedalekém Táboře a v Soběslavi), který kolem roku 1515 vystavěl v přízemí dodnes zachovanou síň, zaklenutou na střední pískovcový sloup v podobě stromu s otesanými větvemi. Do jižní stěny této místnosti byl kolem roku 1520 vsazen pískovcový portál, na jehož římse je vytesán štítek se šternberskou hvězdou. Po šternberské přestavbě na konci 15. a počátku 16. století se bechyňský hrad dočkal největších stavebních úprav až v poslední třetině 16. století, kdy se stal jeho majitelem Petr Vok z Rožmberka. Za jeho panství tak získal hrad zcela novou podobu. Od sedmdesátých let byly v průběhu bořeny a upravovány prostory bývalého hradu nazývaného starý zámek a nově vznikala další část pod názvem nový zámek. Pod vedením italského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna vyrostl severně od bývalého hradu renesanční zámek, založený na čtvercovém půdorysu kolem menšího nádvoří. Přes příkop, vybudovaný směrem k městu, se bylo možno dostat do zámku po padacím mostě, který byl nahrazen mostem kamenným se vstupní branou, nad níž dominovala severnímu průčelí zámecká věž s bijícími hodinami. Nově vystavěná patra sterého hradu i prostory nového zámku byly nákladně zdobeny, zařízeny a malovány. Z pozvaných malířů prováděli nejrozsáhlejší práce Gabriel de Blonde, Vilém a Bartoloměj Jelínkové, štukovou výzdobu Antonio Melana. Bohaté malby figurální i ornamentální se uplatnily v soukromých i společenských prostorách zámku, např. v tzv. zbrojnici a soudnici. Nad pozdně gotickým, renesančně přestavěným průjezdem nazývaným Jelenice, který byl sklenut hřebínkovými klenbami, byl v prvním patře vybudován reprezentativní rožmberský sál - svatební síň Petra Voka. Na stěnách byl vyzdoben bohatou malovanou výzdobou například pět vyšších soudů Království českého, starozákonní postavy... Místnosti a chodby v přízemí nového zámku byly většinou sklenuty křížovou hřebínkovou klenbou, patro bylo sklenuto jen částečně. Také vnější úprava zámku byla provedena nákladně. Na zdech přestavěných pozdně gotických budov byla realizována malovaná dekorace, nový zámek byl vyzdoben sgrafitem. Celkový rámec nového sídla doplňovalo i nejbližší okolí a zázemí, které zabezpečovaly požadovanou životní úroveň. Do zámku byla zavedena voda, byla zde zřízena lékárna a u zámku byla založena zahrada. K vlastnímu zámku patřily další, především hospodářské objekty hlavně v prostoru předhradí. Již od konce 15. století zde stála budova špýcharu, v 16. století byl k hradbám přistavěn pivovar. V roce 1586 koupil Petr Vok v předhradí pro své potřeby od původních ajitelů tzv. Hozlaurovský dům postaven kolem poloviny 16. století. Obdobně jako se v následujících staletích měnily interiéry zámku, v nichž jednotliví majitelé uplatňovali době odpovídající úpravy (empír, rokoko, neogotika), docházelo k přestavbám, likvidacím nevyhovujících prostor a výstavbě nových budov i v předhradí. V roce 1690 byl přestavěn pivovar (další úpravy v 19. a 20. století), v roce 1759 provedl D.Morazzi stavební úpravu tzv. Hozlaurovského domu. Roku 1776 byla na předhradí postavena paarovská jízdárna (přeměněna v r. 1864 v duchu romantické gotiky), na počátku devadesátých let 18. století bylo zbořeno jižní křídlo zámku s fortnou a kaplí sv. Ludmily, postupně byla odbourána část opevnění, byl založen empírový park, atd. Komplex bechyňského zámku je veřejně přístupný a prohlídková expozice představuje především historicky nejvýznamnějšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka. V bývalém zámeckém pivovaru jsou umístěny výstavní expozice keramiky Alšovy jihočeské galerie, tvořené převážně exponáty z mezinárodních keramických sympozií. V bývalé zámecké sýpce je umístěno Muzeum Vladimíra Preclíka.

doplňující info

odkaz: http://www.panstvi-bechyne.cz/

zámek Bechyně na mapě

zámek Bechyně na fotografiích

místa v okolí

Preclík Vladimír

Preclík Vladimír

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: táborsko
GPS: 49°17'34.622"N, 14°28'5.964"E

zobrazit více
muzeum Vladimíra Preclíka

muzeum Vladimíra Preclíka

kategorie: kultura a památky / muzea, expozice
lokalita: táborsko
GPS: 49°17'34.622"N, 14°28'5.964"E

zobrazit více

další místa v okolí