první česká vytištěná kniha byla „Kronika Trojánská“ roku 1468 - Plzeň zajímavosti ze Šumavy
první elektrifikovaná trať v ČR od roku 1903 - Tábor zajímavosti ze Šumavy
první elektrické tavení skla v ČSR - Annín zajímavosti ze Šumavy
nejstarší církevní stavba v Čechách - rotunda sv. Petra a Pavla, Starý Plzenec zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy
nejstarší kamenná rozhledna v Čechách z roku 1825 - Kleť zajímavosti ze Šumavy
evropská rarita - nejmenší potok upraven k plavení palivového dřeva a i pro voroplavbu - Pohořský potok zajímavosti ze Šumavy

Cernan Eugene Andrew

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: písecko
GPS: 49°20'30.635"N, 14°23'38.926"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Eugene Andrew "Gene" Cernan (14.března 1934 Chicago, Illinois, USA -  16.ledna 2017 Houston, Texas, USA) byl americký astronaut po otci slovenského a po matce českého původu, který byl třikrát ve vesmíru. Ještě koncem 19. a začátkem 20. století byla v Čechách a na Slovensku místa, kde byl život velmi chudý. Proto se řada lidí vydávala za lepším živobytím. Mezi lidmi, kteří se vydali za novým životem do Ameriky, byl i František Cihlář z Borovan čp. 23 a jeho žena Rosalia, roz. Peterková. Rodokmen Cihlářů lze z dochovaných matrik vyčíst od poloviny 18. století. Pocházeli z Bernarticka (Bernartice, Borovany, Podboří) a z této části jižních Čech a šumavského podhůří si brali i manželky (Písecká Smoleč, Rakov, Vestec). Jejich děti byly křtěny v bernartickém kostele, z Bernartic pocházeli i téměř všichni jejich kmotři. V kostele sv. Martina většinou uzavírali své sňatky, tam se s nimi při pohřbech loučili jejich blízcí, na bernartickém hřbitově nacházeli místo svého posledního odpočinku. Byli to většinou chudí domkáři. Otec Františka, Václav, byl podruhem a matrika zemřelých uvádí, že zemřel v roce 1886, kdy Františkovi bylo teprve sedmnáct let, na tuberkulózu jako žebrák. I předkové Rosalie Peterkové pocházeli z tohoto kraje, z Bechyňska (Nuzice, Bílinka, Rataje, Radětice, Všechlapy, Blatec, Bežerovice). Také slovenský emigrant Čerňan, který se do Ameriky vydal z malé vesničky Vysoká nad Kysúcou, pocházel z chudých poměrů. Čerňanovi a Cihlářovi se stali prarodiči Eugena Andrewa Cernana, který se jako poslední muž ve 20. století prošel po Měsíci. Eugene Andrew „Gene“ Cernan už byl ale rodilý Američan, který po středoškolských studiích se dostal na Purdue University, kterou s titulem inženýra elektrotechniky ukončil roku 1956. Vojnu prožil u námořnictva jako pilot na letadlových lodích a několik let na základně Miramar v Kalifornii. V roce 1961 šel do Monterey na vysokou školu vojenského námořnictva (Naval Postgraduate School), kde vystudoval postgraduál a získal druhý titul leteckého inženýra. V roce 1963 ho přijali do výcvikového střediska amerických astronautů. V roce 1964 byl přijat do třetí skupiny kosmonautů USA. Po výcviku byl jmenován do záložní a pak hlavní posádky Gemini 9. První let z mysu Canaveral absolvoval jako druhý pilot v roce 1966 na palubě Gemini 9. Spolu s ním letěl velitel letu Thomas Stafford. Na oběžné dráze se přiblížili k cílovému tělesu Agena 9, plánované spojení se však kvůli poruše Ageny nepodařilo uskutečnit. Cernan zde vystoupil připoután lanem na povrch stanice (výstup EVA). Přistáli po třech dnech letu na hladině Atlantského oceánu. Podruhé vyletěl na kosmické lodi Apollo 10 v květnu 1969. Na lodi s ním letěl opět Stafford a jako třetí člen posádky John Young. Byla to poslední prověrka před přistáním lidí na Měsíci, kolem Měsíce prodělali 31 obletů, vyzkoušeli měsíční modul až na pár km nad povrch, poté se navrátili na Zemi po 8 dnech letu. Třetí let byl s Apollem 17, startovali opět na mysu Canaveral, v šesté expedici byli spolu s ním Ronald Evans a Harrison Schmitt. Zatímco Evans zůstal na oběžné dráze Měsíce, Cernan s Schmittem na Měsíci přistáli a vystoupili na něj, Cernan jako 11., Schmitt 12. člověk na Měsíci. Cernan byl zatím posledním člověkem na povrchu Měsíce. V pořádku se všichni vrátili na Zemi, přistání proběhlo po 12 dnech strávených ve vesmíru na hladině Tichého oceánu. Na oba lety Apollo sebou vzal československou vlajku, kterou při své neoficiální a utajované návštěvě Československa v roce 1974 předal řediteli Astronomického ústavu v Ondřejově doc. Luboši Perekovi. V roce 1994 astronaut Cernan, muž, který zanechal své stopy na Měsíci, pátral v jižních Čechách po kořenech svého rodu. Na bernartické faře učinil zápis do pamětní knihy, v kostele poklekl a pomodlil se. Dne 26. října 2001 navštívil Česko na pozvání náčelníka generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého spolu s jiným astronautem hlásícím se k českým předkům – Johnem Blahou. Dne 29. října 2001 podnikl Cernan v doprovodu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka a známého popularizátora astronomie Marcela Grüna vrtulníkem Armády ČR typu Mi-8S let do Bernartic u Milevska v okrese Písek, protože z nedaleké vsi Borovany pocházel jeho dědeček. Asi minutu a půl před příletem na místo se vrtulník u obce Okrouhlá zřítil poté, co mu došlo palivo. Cernan naštěstí nehodu ve zdraví přežil. Nebyla to první nehoda vrtulníku, kterou zažil. 23. ledna 1971 se zřítil vrtulník Bell 47 NASA s Cernanem na palubě do Banana River nedaleko Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral. V červnu 2008 navštívil Prahu i se svou vnučkou, mj. i výstavu v Národním muzeu a poskytl novinářům zajímavé úvahy k dalším letům na Měsíc. Poté odjel i s vnučkou opět do Borovan, kde ho děti obdarovaly vodou a chlebem.

Cernan Eugene Andrew na mapě

místa v okolí

památník popravených Bernartice

památník popravených Bernartice

kategorie: vojenské / pomníky
lokalita: písecko
GPS: 49°22'5.425"N, 14°23'15.621"E

zobrazit více
hřbitov Bernartice

hřbitov Bernartice

kategorie: kultura a památky / hřbitovy
lokalita: písecko
GPS: 49°22'5.717"N, 14°23'15.643"E

zobrazit více

další místa v okolí