název: Jak ukrást Dagmaru kategorie: kultura a památky podkategorie:filmová místa lokalita: prášilsko GPS: 49°9'25.572"N, 13°23'2.641"E
popis objektu:
Odbočka na Skelné do Prášil na trase Železná Ruda - Hartmanice | Česká komedie režiséra Jaroslava Soukupa z roku 2001. | Bláznivá komedie o českém super-agentovi 007 naruby. Muž pro zvláštní operace je totální nemotora a je nasazován vládou tam, kde jde o něco naléhavého a mimořádného. Superagent Vašek Hruška se svěřených úkolů neohroženě ujímá a k jejich řešení přistupuje zcela netradičně. Jeho akce jsou však překvapivě úspěšné...
název: Král Šumavy kategorie: kultura a památky podkategorie:filmová místa lokalita: prášilsko GPS: 49°8'6"N 13°23'11"E
popis objektu:
Šerlův dvůr u Prášil | Český film natočený režisérem Karlem Kachyňou, premiéru měl 25. prosince 1959 a odehrává se v roce 1948, kdy Šumavu ještě nedělí plot, dráty - Evropu dělící železná opona. Film se natáčel na Kvildě. Ve filmu je tak zachycen stav této osady třináct let po odsunu původního obyvatelstva. Ve filmu je zachycen mimo jiné i místní hřbitov a kostel svatého Štěpána.
název: Boty plné vody kategorie: kultura a památky podkategorie:filmová místa lokalita: volarsko GPS: 48°54'35.391"N, 13°53'23.95"E
popis objektu:
exteriéry Volary, Vimperk, Kvilda, Sušice, Lenora | Československý povídkový film (drama) režisérů Ivo Tomana, Karela Kováře a Jaroslava Soukupa z roku 1976. | Tři povídky ("Zelenáči 1945", "Silvestr 1948" a "Zimní vítr 1951") o příslušnících jednotek SNB střežících šumavskou hranici v poválečných letech. Umělecký dohled nad debutanty měl Ivo Toman. Námět třetí povídky natočil už v roce 1959 pro film "Vstup zakázán" tehdy také začínající František Vláčil.
název: Princezna ze mlejna kategorie: kultura a památky podkategorie:filmová místa lokalita: strakonicko GPS: 49°18'48.793"N, 13°56'29.081"E
popis objektu:
kostel sv. Jana Křtitele, Radomyšl | Česká pohádka z roku 1994 od Zdeněka Trošky. | V jihočeské vísce, uprostřed stříbrných rybníků a tmavých lesů, žije pohledný mládenec Jindřich, který se jednoho dne vydá do světa s pevným rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu. Na své cestě se dostane do strašidelného mlýna, kde žije se svým otcem, mlynářem, krásná Eliška...
název: Stará Hůrka kategorie: kultura a památky podkategorie:zaniklé osady lokalita: prášilsko GPS: 49°7'38.945"N, 13°19'53.799"E
popis objektu:
V roce 1732 malou šumavskou osadu prodává Eleonora z Mansfeldu skláři Janu Jiřímu Häfenbradlovi, který zde vystavěl skelnou huť. V roce 1801 osadu i huť kupuje Jiří Kryštof Abel a jeho dědicové ves prodávají knížeti Karlu z Hohenzollerna. Kostel sv. Vincence byl postaven v roce 1788. kaple sv. Kříže s rodinnou kryptou Ábelů v roce 1820. Kromě obytných domů, kostela a kaple stál v osadě i panský dům (zámeček), hostinec, dva mlýny, později i pošta a hotel. V současnosti zbyla jen hřbitovní kaple a základy kostela. V roce 1949 v ní režisér Vladimír Čech natočil podle povídky Boženy Němcové film Divá Bára a pak se obec stala na dlouho součástí vojenského prostoru. Prvotní název vsi byl České Huti. Německý název Hurkenthal.
název: kaple sv. Kříže, Stará Hůrka kategorie: kultura a památky podkategorie:kaple lokalita: prášilsko GPS: 49°7'39.094"N, 13°19'54.004"E
popis objektu:
V osadě Hůrka byl roku 1789 postaven pozdně barokní kostel sv. Vincence Ferrarského se hřbitovem pro zaměstnance sklárny rodiny Hafenbraendlů a roku 1820 nechal postavit Jiří Kryštof Abele kapli sv. Kříže, jako hrobku rodiny nových majitelů sklárny (rodina Abelů), ve které byli v prosklených rakvích pochováni členové rodin Hafenbrädlů a Abelů, majitelů hůreckých skláren. Jako první zde byla pochována v roce 1832 Marie Zuzana Hafenbrädlová, vdova po majiteli bavorské Železné Rudy. V kryptě bylo pohřbeno 26 členů sklářských rodin Hafenbrädelů a Abelů. K nim patřil i otec Karla Klostermanna. Dřevěné rakve měly horní část prosklenou aby bylo vidět na mumie těl, které byly často ozdobeny i velmi vzácnými šperky. Po roce 1945 byla osada vysídlena a vzhledem ke zřízení vojenského prostoru Dobrá Voda postupně zlikvidována. Tomuto osudu ušla pouze kaple, která se využívala jako pozorovatelna. Byla však zcela vydrancována včetně hrobky, přičemž došlo i ke zničení mumifikovaných ostatků z hrobky (rodina Abelů i otec Karla Klostermanna - rodinný lékař Abelů). Všech 23 mumifikovaných těl bylo údajně začátkem padesátých let přibyto na prkna a rozstříleno pohraničníky. Dokonce pohraničníci prý tančili s mrtvolami žen a následně zemřeli na neznámou kožní chorobou... Po roce 1990 se postupně začala obnovovat, roku 2003 byl osazen zvon smíření, na který lze zazvonit od vstupního portálu.
Šumava A-Z: kaple
Šumava: prášilsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: památník obětem Železné opony kategorie: kultura a památky podkategorie:památníky lokalita: prášilsko GPS: 49°7'39.094"N, 13°19'54.004"E
popis objektu:
Památník obětem Železné opony na pravém boku kaple sv. Kříže na Hůrce (Stará Hůrka) s nápisem: "Na památku osobám usmrceným na státní hranici se SRN v úseku Šumavy".
název: pamětní deska Josef Klostermann kategorie: kultura a památky podkategorie:památníky lokalita: prášilsko GPS: 49°7'39.177"N, 13°19'54.149"E
popis objektu:
Pamětní deska na kapli sv. Kříže v zaniklé obci Stará Hůrka s textem: "V této hrobce rodiny Abele byly uloženy ostatky otce Karla Klostermanna - spisovatele Šumavy. MUDr. Josef Klostermann, lékař v Kašperských Horách, 12.1.1814 - 12.11.1875. Občanské Sdružení Karel Klostermann Spisovatel Šumavy".