Šumava: sušicko
šumavská poloha: mapy.cz
informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
Sedlečko je osada, část města Nalžovské Hory v okrese Klatovy. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1591. Sousední Dvůr Krutěnice a statek Sedlečko vždy patřily pod panství Nalžovy (dnešní Nalžovské Hory) které se poprvé připomínají v pramenech roku 1380. Tehdy vesnici drželi Hrabiš a Jan z Paběnic. Následující staletí zaznamenala pak rychlé střídání majitelů, mezi nimiž byl nejvýznamnější zřejmě pan Vilém z Rožmberka, který panství koupil spolu s nedalekým hradem Rabí. Ve zdejší oblasti se těžily drahé kovy, konkrétně stříbro, což ale vedlo k vleklým sporům mezi Rožmberkem a místními pány o právo těžby. Posledním majitelem panství byl hrabě Edward Taafe, který však v roce 1937 emigroval s rodinou do Irska. Nalžovy od něj zakoupili bratři František a Karel Mullerovi, kteří se s chutí pustili do rozsáhlých oprav a rekonstrukcí hospodářských budov. Navázali na úspěšné a prosperující odvětví Taaffů - výrobu sýra s přírodní plísní. Také založili Nalžovské šlechtitelské podniky, kde byly vypěstovány speciální odrůdy žita a ovsa. Fungující hospodaření však narušila 2. světová válka, po níž se prosperující podnik již nepodařilo obnovit. V osadě stojí Panský dům Na Bahně. U osady se nachází chovný rybník, kde je možné na povolení rybařit nebo si půjčit loďku na projížďku.
Hledáte kvalitní a zároveň levné ubytování na Šumavě? Chcete si do sytosti užít sportu a jiných aktivit nebo jen relaxovat a odpočívat? Máte rádi kola, lyže, turistiku, rafty, kánoe, koupání, rybaření, outdoor aktivity? Pak je Šumava ideální destinace pro Vaši levnou dovolenou a odpočinek. Pravá relaxace v krásné šumavské přírodě! Oblast nabízí ideální podmínky pro pěší (horskou) turistiku, cykloturistiku po upravených cyklostezkách v okolí, rybaření, sběr lesních plodů, sjíždění divoké vody, běžecké a sjezdové lyžování, či podnikání nejrůznějších výletů. Nabízí se Vám pronájem ubytovacích objektů, soukromí, pobyty pro rodiny s dětmi, rodinná dovolená, dovolená s dětmi, nekuřácké ubytování, cyklisté vítáni, děti vítány, pobyty s dětmi, děti zdarma, levné ubytování, prázdniny s dětmi, dětské hry, aktivity s dětmi, hlídání dětí. Levné ubytování pro firemní i turistickou klientelu. Bohatá nabídka ubytování v ubytovně pro pracovníky firem a organizací, v nabídce jsou také turistické ubytovny. Šumava je jednou z nejnavštěvovanějších rekreačních oblastí díky svým přírodním atraktivitám. Nabízíme k pronájmu chaty, chalupy, hotely, penziony, apartmány i jiné rekreační objekty. Kvalitní a přitom levné ubytování na horách i u vody. Volné silvestrovské termíny na šumavských chatách. Hrady a nekonečná zeleň protkaná sítí horských potoků, volný prostor a čerstvý vzduch. Dlouhé horské pásmo, které se táhne podél jihozápadní hranice Čech s Německem a Rakouskem. Najdete zde také největší tuzemský park s rašeliništi, ledovcovými jezery a zbytky pralesových porostů a vodopádů. Příroda a lidové tradice je nabídka, která se neodmítá. Lidské ruce tady dokázaly vyrobit zázračné kousky skla doložené exhibicemi zdejších muzeí. Řadu úžasných míst najdou na Šumavě milovníci dalekých výhledů - vydejte se k rozhlednám na Pancíři, Poledníku, Kleti, Libíně, Mařském vrchu či na výlet při Schwarzenberském nebo Vchynicko-tetovském plavebním kanálu. Za pozornost stojí návštěva grafitových dolů, skanzen lidové architektury či návštěva městské rezervace Českého Krumlova. Jedno je zcela jisté - Šumava nabízí spousty romantických míst uprostřed historických měst, středověkých pevností a hradů.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
„Pan správec nepřijel!" vydralo se mu slovo; „a kdo ví, přijede-li do večera." „To přijede," tvrdil Krušnej, „dyť slíbil..." Potužák potřásl hlavou.
„Och, páni slibují!" pravil smutně. „Čas utíká. Odvedou ho třeba do Budějovic a tam bude hůře..."
„Nu, nedej Pánbůh, ale nic plátno, musíme čekat. Beztoho jsi chtěl zajít napřed k panu notáři... poradit se. Pojďme tam!"
Šli, ale nedošli; uvážili, že také pan notář obědvá a že ten také nesmí být vyrušen. Zašli tedy do hostince poobědvat, vypít sklenici piva. Krušnému tam bylo zjevně volněji, rozpovídal se o tom, o onom; než Potužák ho jen nedbale poslouchal, neměl stání ani klidu. Sotva minula jedna hodina, již se měl opět k odchodu; především že dlužno promluviti se soudním sluhou, který má dozor nad vězni, pravil, aby zvěděl, co je s Václavem, zůstane-li tu nějaký den ještě, zavedl-li se s ním výslech a bude-li vůbec možno promluvit s panem soudcem; pak teprve hodlal zajiti na poradu k panu notářovi. Soudního sluhu že zná, s tím je řeč; také prý není třeba se bát, že by se urazil, kdyby se mu něco položilo na ruku; žel, že panu soudci s takovouhle přijíti se nesmí, jinak že by mu rád dal třeba tisíc zlatých.
„Tisíc zlatých je moc peněz," mínil nato Krušnej; „to není, jako by člověk dal pomazánku nebo husu do kuchyně. Mohlo by se to nějak přece snad zkusit, ale obalit by se to musilo."
Ne, Potužák měl s to rozum, že nepřistoupil na tuhle řeč, soudě právem, že by pokus podplatiti soudce mohl míti osudných následků.
Odebrali se tedy k soudu, přímo do bytu sluhova vešli a Potužák se jal s ním vyjednávati.
,,Pane Nováku, znáte mě a víte, co se přihodilo mému chlapci."
,Jak bych neznal, pantáto Potužáku — ale ta věc je tuze zlá..."
„Není přece možná, aby kdo věřil, že by ten chlapec se čeho takového mohl dopustiti. Ten, co je živ, kamenem po psu nehodil."
Sluha, starší člověk už a vysloužilý poddůstojník dragounský, pokrčil ramenoma a stáhl husté, ježaté šedé brvy.
„Nic platno, pantáto, — udání je tu, my je nemůžeme hodit pod stůl, i kdyby běželo o knížete pána, a musíme zavést i tření, jak lomu chce zákon."
,,Dobře, pane Nováku, ale já nic nechci, co by se příčilo zákonu. Zákon přece nechce, aby nevinný člověk byl vězněn i odsouzen." Sluha zase pokrčil ramenoma a zase stáhl brvy.
„Spravedlnost je nade všecko, pantáto," pravil vážně, „a my tady u soudu konáme spravedlnost. Na vašeho syna přišla obžaloba a on musí prokázat svou nevinu. Zavedeme s ním výslech, zavoláme svědky, porovnáme, co ten řekl, co zase onen, a z toho se potom usoudí. V téhle věci má poslední slovo krajský soud v Budějovicích, protože tu neběží o přestupek, nýbrž o zločin. To je vždycky ošklivá věc."
Potužák chtěl odpověděti, ale Krušnej ho předešel.
„O tuhle tu nejde, pane Nováku," pravil, položiv sluhovi důvěrně ruku na rameno, „tohle kmotr ví, ale on by rád věděl, kam ta věc už došla, a byli-li už tady ti svědkové, vlastně ten jeden svědek, ten pěšák, a co ten vypověděl — a potom, jestli jako už dnes nebo snad zítra ten jeho ubohý chlapec, který načisto nic neudělal, bude dopraven do Budějovic, a pak taky, mohl-li by promluvit slovíčko s panem soudcem..."
„To je toho moc, tuze moc!" přerušil jej sluha, potřásaje hlavou a krče znova ramenoma; „to bych se na to všechno musel podívat, nahlídnout do těch spisů. Mně se zdá, že vyslýchán už byl hned ráno, aspoň nějaký protokol se s ním sepsal, ale jak pravím, nahlédnout bych do něj musil. A co se týče promluvení s panem soudcem, to věru nevím, co bych poradil. Je to zmíry hodný pán, náš pan soudce, ale přísný! Zákon je mu nade všecko, víme! A abych pravdu řekl, někdy taky trochu divný, zrovna kouše někdy. Nesmíme se divit, má toho někdy v hlavě mnoho, zrovna jako já, víme! Já taky jsem někdy dobrák, a někdy zrovna čert do mne vjede, a tu mě potom raděj nechat, vyhnout se mi a nepromluvit na mne."