Zaniklá osada na svahu Ždánidel patřila do obce Prášily. Ještě na samém počátku 18. století se kolem vykácených ploch Vysokých Lávek a pozdějších Zadních Chalup rozkládal jen mohutný šumavský prales. Tyto lesní plochy dostávaly na lesní správě "knížecího mansfeldského úřadu" (v originále "in der Revierverwaltung des Hochfürstlichen Mansfeldischen Amtes") v Hořejším Krušci (zu Oberkörnsalz) už svá jména, aby se dominikální pozemková država zřetelně vymezila vůči pozemkům svobodných sedláků (Freibauerngrund). Tak se panskému lesu hraničícímu s Vysokými Lávkami začalo říkat "Formberg". Ležel "vorm Berg", to znamená "před horou", kterou v tomto případě byla 1377 m vysoká Ždánidla (Steindlberg). Do úředního jazyka panské správy pronikal často vliv češtiny, takže při psaní německých místních a pomístních jmen vznikaly z neporozumění nejnemožnější zkomoleniny. Ve stodůlecké rychtě tak vznikla nová osada. Od sousedních Vysokých Lávek a Stodůlek se ovšem přece jen něčím lišila. Zatímco obě tyto vsi byly vysloveně rustikálními osadami králováckých svobodných sedláků, byla nová osada v revíru "před horou" ("Formberg") zbudována na dominikální půdě a podléhala tedy nadále vrchnosti, nikoli bezprostředně rychtáři a vrchnímu rychtáři (Oberrichter). Traumatologický bod A 25.
Dům obsahuje pouze dva apartmány 3+KK cca 50 m2. Každý zaujímá celé podlaží a má vlastní vchod, velký boiler a kotel. U domu je společný prostor pro odkládání lyží a kol s možností uzamčení. Na pozemku u domu lze zdarma parkovat. Na přilehlém pozemku je prostorná pergola, velký gril a ohniště.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup
domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímApartmán je koncipován pro 6 osob, naleznete zde dvě ložnice. Jedna je vybavena manželskou postelí a palandou (je tedy pro 4 osoby) a druhá má dvě samostatné postele (dvě osoby). Všechny postele jsou vybaveny antialergickými lůžkovinami s možností volby letní a zimní přikrývky a většina postelí také zdravotními matracemi. V každé ložnici je prostorná skříň na uložení oblečení a dostatek místa např. pro dětskou postýlku. Dále je v apartmánu kuchyně s plně vybavenou kuchyňskou linkou, která obsahuje dřez s odkapem, lednici s mrazákem, elektrický sporák s troubou, mikrovlnnou troubu, rychlovarnou konvici, dostatek talířů, hrnečků, skleniček, příborů a hrnců pro pohodlné vaření. V kuchyni je také jídelní stůl s židlemi a lavicí. Vedle kuchyňské linky je televize připojená na digitální satelit. Vlastní koupelna se sprchovým koutem, umyvadlem, WC a velkým boilerem je samozřejmostí.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrZámek z roku 1751 postavený sklářem Gattemayerem, přestavěn hrabětem Kinským, byl v roce 1800 zakoupen knížetem Schwarzenbergem, který zde zřídil vlastní lesní správu a vystavěl v Prášilech kostel, který byl za totality zbourán. V roce 1921 přešel zámek do vlastnictví Československého státu a od roku 1945 byl zámek součástí Vojenského újezdu Dobrá Voda, a byl totálně zdevastován. Současná majitelka zakoupila zámek v roce 1994 a po dlouhé a náročné rekonstrukci v zámku vybudovala nádherné stylové ubytování. Zámek zatím nemá opravenou fasádu.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímSpolečná stylová kuchyň s černou kuchyní, k dispozici zahrada s venkovním posezením, úschovna kol a lyží, parkoviště.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Šumava (Boehmerwald, Böhmerwald) spolu se sousedním Bavorským lesem (Bayerischer Wald) tvoří nejrozsáhlejší lesnaté území ve střední Evropě nazývané též „Zelená střecha Evropy“ . Název Šumavy se odvíjí také proto, že Šumava tvoří hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Je jakýmsi hřebenem střechy, který déšť dělí na dvě strany. Nespočet pramenišť a rašelinišť, potůčků, bystřin až po hlavní vodní toky Šumavy - Vltavu a Otavu - ji řadí mezi významné pramenné oblasti. Náhorní plošiny s vystupujícími vrcholy a erozí vyhloubenými kaňony vodních toků v západní části, či rozsáhlý horský masiv Trojmezenské hornatiny spolu s Vltavským luhem na jihu, jsou domovem rozmanitých společenstev rostlinných i živočišných druhů. Četná rašelinná společenstva umožňují přežívání i některým druhům z poledové doby. zbytky pralesovitých porostů horských lesů (Boubín), ledovcová jezera (Černé jezero, Čertovo jezero, Jezero Laka, Plešné jezero, Prášilské jezero, Velké javorské jezero (Großer Arbersee), Malé javorské jezero (Kleiner Arbersee), Roklanské jezero (Rachelsee)) i horská či údolní vrchoviště činí toto území jedinečným klenotem přírodních krás, kterým prolínají stopy staleté přítomnosti člověka dodávající řídce osídlené oblasti i zvláštní kouzlo a tajemnost. Velkoplošná ochrana Šumavy začala v roce 1963 vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Šumava (dále jen CHKO Šumava). V roce 1991 byl na její části vyhlášen Národní park Šumava (dále jen NP) jako největší národní park České republiky (rozloha 680 km2). Zbylá část CHKO (1000 km2) dnes slouží jako jeho ochranné pásmo. Spolu se sousedním německým Národním parkem Bavorský les (Nationalpark Bayerischer Wald) s rozlohou 240 km2 tvoří nejrozsáhlejší chráněnou plochu lesního komplexu v Evropě s řadou mezinárodních ocenění. Pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně vysokou zachovalost přírody i bohaté vodní zdroje, je Šumava územím se stále rostoucím mezinárodním významem. Pro poznávání Šumavy (Boehmerwald, Böhmerwald) využijte široké nabídky levného ubytování na horách i ve městech. Vybrat si můžete hotely, chaty a chalupy, penziony a další.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Bylo půl druhé, když odešli poradit se s panem notářem. Zvěděli, že tento pán spává po obědě hodinu, popřípadě i déle; služka je uvedla zatím do předsíně kancelářské a řekla jim, aby buď počkali, nebo za nějakou hodinu přišli zas; že tedy počkají, řekli, a usedli na židle.
Tato předsíň nebyla vlastně nic jiného než kobkovitá, klenutá komora, bez jediného okna, do níž padalo trochu světla z chodby zaskleným obloukovitým otvorem nade dveřmi. Nábytek, pokud ho rozeznali ve vládnoucím tu hlubokém šeru, skládal se z několika starých židlí a dvou registraturních almar, mezi nimiž se nacházely dvéře vedoucí do úřadovny. Bylo tu chladno, a přece dusno, ježto prach a plíseň těžce dopadaly na plíce. Ticho tu panovalo skoro hrobové, i na chodbě málokdy se co šustlo.
Seděli tu v promoklých svých oděvech a čekali s onou naprostou trpělivostí jihočeských sedláků, jež se dědí z pokolení na pokolení a která jim pomohla přečkati doby nejhoršího Útisku a nejkrutější poroby. Tupostí ji nazvali, kdož šlapali po jeho šíji, a vpravdě to byla síla.
Nemluvili; sedlák, jenž čeká v domě pána, zpravidla nemluví ani s nejlepším soudruhem svým; podobá se, že toto mlčení jim bylo vštěpováno z mládí. A nebyli zpozdilí, staří, kteří tuto zásadu mladým doporučovali: zkušenost je poučila, že stěny mívají uši.
Líně vlekly se minuty, každá jako by věčnost trvala. Po nekonečné půlhodině ozvaly se kroky na chodbě, tlumené, šouravé kroky. Vešel písař. „Čeho si přejete?" tázal se povstavších.
,,S panem notářem promluvit jsme přišli," odpověděl Krušnej.
„Aj — toť Krušnej z Pašic. Co mu chcete?"
„Já... vlastně nic, tuhle kmotr Potužák z Plástovic. Přivedl jsem ho, protože mám důvěru k panu notáři."
„Aj ? To je Potužák ? Už jsem o něm slýchal, ale poprvé vás vidím, člověče. Běží o nějaký spor? — Nebo smlouvu? Legalizaci?"
„Nic takového, pane..."
„Já bych vám to nemohl vyřídit, abyste nemusil čekat?" „S panem notářem samotným musím promluvit..." Písař se ušklíbl, ramenoma pokrčil.
„Pak ovšem nezbývá než počkat," pravil a vešel do úřadovny, kterou za sebou zavřel.
A zase čekali, zase minuty se vlekly. Myšlenky Potužákovy zaletěly k synovi, u něhož prodlely. Drželi ubožáka v šeré kobce, podobné této; kéž tam byl o samotě nebo s přítelem jako on tuto! — Ale s ním, kdo poví, kdo je zavřen... Zkažený, surový vyvrhel lidské společnosti dle všeho... Bylo lze pomyslit, jak s ním asi nakládají tito bídáci: posmívají se mu, duši muka strojí... A on, otec, v jehož pomoc s nevýslovnou touhou doufá, sedí tuto a čeká... čeká... jako by ruce a nohy měl svázané... A doma, za vodami, za kalnými, za šerými mlhami, za valícími se mraky, čeká zoufající matka... Zda bude konec těmto strašným mukám, zda vrátí se k ní s dítětem nebo aspoň s radostnou čákou ?... Pan soudce už dávno asi sedí ve své úřadovně... snad už promluvil k němu pan Novák... A co, pan Novák!... Pan Novák je tlachal, jemuž podaná mu desítka otevřela ústa, aby se mu zavděčil, možná-li, ještě více peněz z něho vylákal... Nic plátno — musel mu dát ty peníze, aby se trochu aspoň přilepšilo... a venkoncem, bezprostředně přece jenom Novák se stýkal s hochem, mohl mu ulehčit nebo přítížit, jak se mu právě zachtělo... Snad mu aspoň vyřídí, že on, otec, tady je, že usiluje o jeho vysvobození a tím ho před zoufáním zachrání. A pan správec!... Slovo tohoto pána by mělo váhu, jíž by pan soudce nemohl odolati... A tak najisto mu přislíbil svou pomoc, své zakročení, a jen aby šel, mu řekl, a že ho ještě dohoní. Zašel k panu porybímu posnídat... zdržel se. Jakáž pomoc! Snad přece ještě přijede a nebude pozdě — dnes Václava ještě nedopraví do Budějovic...
Ale, zapomněl-li pan správec? — Páni mají špatnou paměť... Možná že si věc taky jinak rozmyslí... nedej Pánbůh!... Ale člověk neví... Našinec se nevmyslí do duše takového pána, kterému nadto zas jiný pán poroučí, jako on se nevmyslí do nás... Dost možná také, že při nejlepší vůli pan správec přijeti nemohl, že jiné povinnosti jinam jej povolaly... Prší neustále — člověk aby si zoufal!... Což kdyby takové nebezpečí... přeplnění, stržení hráze... jinde hrozilo ? — Je těch rybníků asi sto třicet při panství, týden kdyby jezdil člověk, nepřehlédne je všecky... A daleko, mnoho hodin cesty je k některým... Ale, kdeže by se mohlo stati něco vážného!... Vyjímajíc Zlivský rybník a Bezdrev, všecky ostatní jsou nebeské, naplňují se jen dešťovou vodou a stálého přítoku potočného nemají, leda ještě Zvolenovský, jenž se nahání z odtoku Bezdrevi. Tak kdeže by se v kterém nabralo vody tolik, aby hráz byla ohrožena! A Zvolenovský je zcela blízko, uzoučkým pru¬hem luk a háje oddělen od munické hráze... a kdyby nakrásně se jeho hráz protrhla, z toho by sedláci škody neměli, protože by vody zaplavily pouze knížecí louky... a Vltava není daleka...
