Rodný dům hudebního skladatele, houslového virtuose a pedagoga Václava Vavřince Pichla v Bechyni. Václav Vavřinec Pichl byl Mozartův současník, člen Filharmonických společností v Mantově a Boloni. Byl prvním houslistou vídeňského Divadelního divadla, kapelníkem Marie Terezie, komorním skladatelem arcivévodského páru v Miláně a hraný autor oper, oratorií a symfonických a komorních děl. Také zkomponoval několik písní na české texty. Perfektně ovládal cizí jazyky – němčinu, italštinu, francouzštinu i latinu, v níž hledal libreta k operám. Pichlovy Dějiny českých umělců se bohužel staly obětí francouzské okupace Milána a nezachoval se ani jeho překlad libreta Mozartovy Kouzelné flétny do češtiny. Dílo tohoto bechyňského rodáka je obdivuhodné. Napsal na 700 skladeb, včetně 88 symfonií, stovky komorních děl, z nichž bylo vytištěno dvanáct smyčcových kvintetů a kvartetů, několik houslových koncertů, mnoho klavírních sonát a chrámových skladeb. Hudbě a zpěvu se učil již od 7 let u místního kantora Jana Pokorného. Nejvíce však získal jako student v březnickém jezuitském gymnáziu a poté v Praze na filosofii a teologii. Na studia si tam vydělával jako houslista ve Václavském semináři a v Týnském chrámu. Z honorářů si platil varhanní a kompoziční hodiny u proslulého Josefa Segera. Ve třiadvaceti letech opustil svoji vlast a odjel do Vídně, kde se zdokonaloval ve hře na housle u slavného Antonína Vranického. Ve Velkém Varadíně zastával místo druhého kapelníka u biskupa Potačiče. Poté dal přednost před kapelnickým místem v Petrohradě tehdy velmi známému orchestru pražského hraběte Ludvíka Hartiga. Na dlouhou dobu pak zakotvil v Miláně, kde jeho tvůrčí činnost vyvrcholila. Se svou dcerou, vynikající pěvkyní, hostoval v celé Evropě například v Benátkách, Římě, ale i v Praze. Zde také sdělil svá životní a umělecká data tvůrci prvního českého hudebního slovníku, strahovskému premonstrátu, Bohumíru Dlabačovi. Václav Pichl, významný bechyňský rodák, byl ve věku 64 let raněn mrtvicí při koncertu v paláci roudnického knížete Josefa Lobkovice. Po záchvatu mrtvice žil ještě více než půl roku a zemřel na následky až 23. ledna 1805.
Ubytování se nachází na samém okraji Kašperských Hor, směr Sušice naproti Správě národního parku a Informačnímu středisku. Je vhodné jak pro starší generace, tak pro rodiny s dětmi nebo party kamarádů se zájmem o sport a turistiku. (celková kapacita 16 lůžek) Vzdálenost od centra je pět minut chůze. Ski park pět minut autem. Kašperské Hory a okolí nabízí prostor pro nejrůznější aktivity během letní i zimní sezóny. V létě mohou návštěvníci využívat sportovní areál s koupalištěm v obci Žihobce a Annín. Minigol v Rejštejně. Jistě si nenecháte ujít návštěvu krásného hradu Kašperk, nebo zříceniny hrudu Rabí. Vášniví cyklisté i pěší turisté si také přijdou na své. V okolí je mnoho cyklistických i turistických tras. Krásná šumavská příroda přímo nabádá k výletům do blízského okolí jako je Srní, Modrava, Kvilda, Železná Ruda, Špičák, Zadov, Churáňov,...
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup
domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímVsechny apartmány mají vlastní kuchyňský kout a sociální zařízení.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konviceŠumavské turistické trasy a cyklotrasy jsou na dosah ruky, stejně jako běžecké trasy, snow park Kašperské Hory je vzdálen 5 minut autem
možnosti v objektu: bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpoolUzavřená zahrada
vybavenost pro děti v objektu: brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrŠumavská roubená chalupa u lesa, nedaleko kempu Annín na řece Otavě.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímParkování u objektu, hala s krbem, kuchyně s tekoucí vodou, tenisový kurt 1 hod. denně zdarma.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Šumava je jednou z nejnavštěvovanějších oblastí České republiky, která má svým návštěvníkům co nabídnout během celého roku. V letní sezóně jsou pobyty na Šumavě atraktivní především pro turisty a cykloturisty (turistické trasy na Šumavě, šumavské cyklostezky) nebo milovníky vodních sportů – ti navštěvují hlavně okolí vodní nádrže Lipno (koupání, rybaření, windsurfing a kiting na Lipně) . V zimním období přichází ke slovu lyžování na Šumavě – kvalitní služby poskytuje Skiareál Špičák, Železná Ruda, Lipno Kramolín, lyžařský areál Zadov – Churáňov nebo se můžete vydat za hranice a využít možnosti lyžování na Velkém Javoru, Hochfichtu, Sternsteinu. Penziony, chaty, chalupy, hotely, apartmány na Šumavě poskytují útulné ubytování v krásné přírodě a zároveň jsou ideálním východištěm pro poznávání okolí nebo můžete posedět v restauraci některé ze stylových šumavských chalup. Ubytování na Šumavě - ubytování v chalupách, rodinných penzionech, apartmánech, farmách a dalších objektech na Šumavě. Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Národní park Šumava přitahuje stále více vyznavačů cykloturistiky. Mimo veřejné komunikace lze na kole jezdit pouze po vyznačených cyklotrasách. Cyklotrasy jsou značeny v severozápadní části území symbolem cyklisty na dřevěných směrovkách nebo na žlutých plechových směrovkách, podobně jako pěší trasy. Šumava nabízí ideální podmínky pro zimní turistiku na běžkách (informuje server Bílá stopa). Pozvolná stoupání a mírné sjezdy jsou charakteristická pro rozsáhlé Šumavské Pláně. Nadmořská výška se téměř stále pohybuje nad 1 000 m, a proto jsou zde i sněhové podmínky po většinu zimy dostatečné. Trasy vedené podél plavebních kanálů (Shwarzenberský a Vchynicko-tetovský) jsou velmi zajímavé a vůbec ne náročné. Na Šumavě je proznačena síť lyžařských tras o celkové délce 450 km, z toho 250 km přímo v Národním parku Šumava, rolbou se udržuje 320 km. Zimní krajina je nádherná, když se příroda ukládá k zimnímu spánku. Pro obyvatele lesa je to ovšem období strádání. Ubytujte se na Šumavě a buďte šetrní k přírodě, jejíž krásy stojí za zachování v nezměněné podobě.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
„Pane Nováku," pravil na to Krušnej, „my víme, že vaše slovo něco platí, a proto jsem řekl, aby se kmotr obrátil napřed na vás. Já mám syna, ten je v Praze na právech, za půl roku bude doktorem, paragrafy zná jako otčenáš, a ten, toť se rozumí, když přijde domů, leccos nám poví a poučí nás, tak já tedy taky vím, co leccos obnáší. A potom tuhle kmotr není žádný žebrák a zachovalý člověk. Podívejte se do knih a uvidíte, jak si stojí v Plástovicích Potužák. Nemá zapotřebí, aby skrblil, a není taky člověk, který by koukal na ňákou tu zlatku..."
Potužák vtom už vyňal z nějaké kapsy desítku, a podávaje ji sluhovi, jenž honem nastrčil ruku, pravil:
„Můj zlatý pane... nechci urážet... ani svádět, ale byl bych rád, kdybyste tu maličkost přijal... a navždy vděčným se ukážu..."
„Dobře, dobře," odvětil velmi přívětivě pan Novák, „já rozumím, pantáto. Vy mi jako dáváte ty peníze, abych vašemu synovi přilepšil na stravě. To je v pořádku, to zákon dovoluje, dosud obžalovaný není odsouzen. Já mu taky přilepším, o to se nestarejte..."
„Toť se rozumí, že je to dovoleno," vece Krušnej, „to můj syn nám stokrát řekl. A potom: představte si jen, pane Nováku, nastávají žně — neshnije-li nám všecko na polích — jaká to rána pro kmotra, jediný jeho syn vytržen z práce! Dyť to nemůže ani být, pro takové nařčení!"
„Ale, to je na dlani, že je to hloupé nařčení," přesvědčoval pan Novák, který už nekrčil ramenoma ani hlavou nepotřásal, ani brv nestahoval; „takový zachovalý mladík aby něco podobného provedl, jakže by to mohlo být! Nemějte žádných starostí, pantáto Potužáku, to vám povídám já! Jaká by to byla spravedlnost, podržet ho tady? Pustíme ho, to je bez řečí! Jako ptáček vyletí..."
„Nu tak vidíš, Jouzo," ujal se slova Krušnej, „dobře bylo, že jsme se obrátili na pana Nováka... Musí přece vědět pan Novák, co může být a co být nemůže. Já bych řekl, že máš po starosti..."
Než Potužák po starosti neměl.
„Děkuji za dobré slovo, pane Nováku," pravil, „ale přece bych rád věděl, kdy ho asi pustí, a proto bych rád promluvil s panem soudcem..."
A pan Novák s okázalou srdečností:
,,Nestarejte se pranic! Pustíme ho, možno ještě dnes, možná že až zítra... za dva, za tři dni... řeknu vám to, jen jak do toho protokolu nahlédnu. A s panem soudcem promluvíte, to vám výmolní, jak tu před vámi stojím! Taky mu vyložím celou tu věc a řeknu mu, že ten hloupý četník provedl nesmyslnou věc. Řekněte mi, jak se to vlastně stalo všecko, abych to pověděl do posledni maličkosti."
Potužák mu pověděl.
„Cože?" zvolal Novák, vyslechnuv ho do konce; „cože? Toho já znám, ten už tu byl zavřen u nás! Tomu že by byl vzal dva zlaté ? — Ten jakživ neměl dva zlaté, protože kdyby měl šesták, by ho šel propít! — Takhle na holky, na ty je jako kocour na myši! Pro takovou věc — darmo o ní mluvit! — byl taky vyšetřován, jenže to zapřel a svědků nebylo! a dvě děti má, každé s jinou, ten lump darebácká! — Řekněte mi, nebyla v tom snad holka?"
„Nevěděl bych..."
„A já vám povídám: byla!" — Pan Novák stáhl náramně brvy a hustá, prošedivělá kštice skákala po lebce jako lebeční kůže opice gorily.
„Nu, počkej!" pokračoval ve své řeči; „až já budu s panem správcem, já mu jak náleží strčím pod nos, jak takového lumpa, zloděje, taškáře, holkáře mohou přijmout za pěšáka! Panu soudci taky řeknu, aby na jeho svědectví nedával, že to není hodnověrný člověk. A k tomu ten ochlasta baštýř z Vomáčky! Ten si v tom taky smočil svůj zakalený rozum!..."
Zkrátka, spravedlivý hněv páně Novákův s chvíle, co dostal desítku na přilepšení stravy Václavovy, stupňoval se neustále
„Že ti dva za nic nestojí," pravil Krušnej, „a že na jejich slovo nelze dát, řekl sám pan správec. Mluvili jsme s ním dnes na bezdrevské hrázi. Nebýt tuhle kmotra, byl by se utopil mládek Radonický..."
„To je ten, co chodí za vaší dcerou, viďte?"
„Nu, chodí, ale já to nemám rád. Holka si ho vzala do hlavy..."
„To je hodný člověk! Tomu nebraňte! Ten by už dávno měl být baštýřem. Taky se jím stane, ručím vám za to. A vy jste ho vytáhl z vody, pantáto Potužáku?"
„Nu, já nebo jiný, na tom nezáleží. Podal jsem mu tyč a on vylezl. O tom bych ani nemluvil."
„A proč byste nemluvil o tom? Hleďte, já jsem taky vytáhl topícího se člověka z vody a mluvím o tom. To bylo na vojně, když náš regiment ležel v Terezíně..."
Počalo dlouhé vypravování o tomto záchranném skutku, jenž byl vypsán do všech podrobností. Konec pak vyzněl v ten smysl, že člověk, jenž jinému člověku život zachránil, má právo a nároky na nepomíjející úctu a vděčnost svých spoluobčanů a že by jeho jméno se mělo vyhlásit veřejně všemi úřady po celé zemi. Že se tak nečiní, je citelný nedostatek veřejného řádu a dokonalé spravedlnosti, jenž jedině nese vinu, že pan Novák do té chvíle není kancelistou.
„Ale vašeho syna propustíme," dodal, „jen vyčkejte pana soudce, já ho náležitě připravím a pak vás sám k němu dovedu."
