Šumavský rozcestník

stručně

název: památník Spálený les
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: klatovsko
GPS: 49°21'51.053"N, 13°19'0.617"E

popis objektu:
Památník popravených osob nacisty v bývalé vojenské střelnici ve Spáleném lese nedaleko Lub u Klatov, kde bylo za druhé světové války v době protektorátu za druhého stanného práva od 31. května do 3. července 1942 zastřeleno 73 osob, z toho 16 žen - Barthová Kamila ze Sušice, Bezděk Rudolf bez stálého bydliště, Bureš Bohuslav z Plánice, Burešová Jarmila z Plánice, Ciněk Karel z Písku, Císař Ladislav ze Suchdola nad Lužnicí, Černý Václav z Písku, Doubek Jan z Bernartic, Doubková Marie z Bernarti, Doubek Alois z Bernartic, Doubek Václav z Bernartic, Dočkal Vladimír ze Sušice, Fabinger Jaroslav ze Strakonic, Fictum František z Puglic, Fürth Karel ze Žichovic, Halíř Jan z Klatov, Hanžla Vojtěch z Budíně u Písku, Heřman Jan ze Suchdola nad Lužnicí, Hrubec František z Bernartic, Hrubcová Cecilie z Bernartic, Hrubec Jaroslav z Prahy 10, Hüblbauer Karel z Prahy 10, Hüblbauerová Marie z Prahy 10, Kalivoda Bedřich z Pocinovic, Kanta František z Myslovic, Karas Maxmilián ze Kdyně, Kazimour Karel z Budětic, Kohout František ze Strakonic, Krzák Severin z Bernartic, Krzáková Antonie z Bernartic, Krzáková Zdeňka z Bernartic, Krzáková Jiřina z Bernartic, Kubec František z Písku, Lukeš František z Bernartic, Lukešová Marie z Bernartic, Lukeš Jaroslav z Bernartic, Mašek Václav z Písku, Matějka Karel z Běšin, Mottl František ze Sušice, Mrzena Josef ze Svatkovic, Nováková Marie z Plánice, Pajerová Marie z Klatov, Partaj Alois z Bernartic, Píša Miloslav ze Strakonic, Přetrhdílo Bedřich z Písku, Raba Václav ze Strakonic, Rajman Karel z Horažďovic, Dr. Rektořík Miroslav ze Strakonic, Rybáková Terezie z Prahy, Rypáček Jan z Hodětína, Singer Leopold ze Sušice, Schejbal Josef ze Sušice, Strobl Jaroslav z Písku, Suttý Josef z Bernartic, JUDr. Svoboda Vladimír z Českých Budějovic, Šebesta Rudolf ze Suchdola nad Lužnicí, Škoda Josef z Horažďovic, Špidra Jaroslav z Písku, Šprasl Václav z Obytc, Štamprech František z Písku, Štangl Jaroslav z Písku, Šteflíčková Marie ze Strakonic, Štěrbáček Klement z Písku, Tomek Bohuslav z Bernartic, Tomeková Marie z Bernartic, Tupý Ferdinand z Bernartic, Tupá Marie z Bernartic, Viktor Josef z Věšína, Viktorová Božena z Věšína, Viktorová Marie z Věšína, Viktor Jiří z Věšína, Vlk Viktor z Písku.

stručně

název: pomník padlých WWI, Strážov na Šumavě
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: klatovsko
GPS: 49°18'14.129"N, 13°14'51.958"E

popis objektu:
Památník synů Strážova na Šumavě a okolních šumavských vesnic padlých v první světové válce ve slavných bitvách československých legionářů - bitvě u Zborova, Terronne, Doss Alto, na Sibiři. Stejný památník má i městys Žinkovy.

stručně

název: pomník padlých WWI, Čkyně
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: vimpersko
GPS: 49°6'54.548"N, 13°49'43.755"E

popis objektu:
Bezkonkurenčně nejkrásnější šumavský památník padlým v první světové válce a zemřelým legionářům ve Čkyni obsahuje dokonce zem z bojišť! Z italského Doss Alto a z bodákového zákopu francouzského bojiště u Verdunu.

stručně

název: památník Charles Havlat
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: volarsko
GPS: 48°54'41.117"N, 13°50'58.794"E

popis objektu:
Památník na které je napsáno: "Památník připomíná jak současné, tak i budoucím generacím tragickou smrt vojáka, ke které došlo v těchto místech na samém sklonku druhé světové války. Ve druhé polovině dubna 1945 zasazovaly spojenecké armády hitlerovcům jeden smrtelný úder za druhým. Jihozápadním Čechám přinesla osvobození 3. americká armáda generála G. S. Pattona, konkrétně V. a XII. sbor, který byl její součástí. Rozkaz k zahájení útoku na území našeho státu vydal generál Eisenhower 4. 5. 2945. Již následujícího dopoledne zahájily oba sbory svůj bojový postup od Aše po Český Krumlov v délce 350 km. Úsek od železné Rudy po Dolní Dvořiště spadal do kompetence XII. sboru, kterému velel genmjr. S. Leroy Irwin. Oblast od Strážného ve směru do prachatického a vimperského regionu byla svěřena jednotkám 5. pěší divize - Red Diamond, která nesla ve svém znaku červený kosočtverec. Severní úsek byl svěřen 2. pěšímu pluku, který bylo posílen ještě dalšímu připojenými divizními jednotkami. Jednalo se o 737. tankový prapor a 803. protitankový prapor. V tomto složení byly osvobozeny 4. a 5.5. Lenora i Volary a další obce regionu. Dne 7.5. přibližně 07.45 obdržel 803. protitankový prapor - který nesl ve svém znaku hlavu panthera drtícího v tlamě nepřátelský tank - rozkaz k prozkoumání dalších pozic německé armády. Úkolem byla pověřena 2. a 3. četa průzkumné roty pod velením poručíka Donald T.Warrena. Obě čety postupovaly v tandemu po silnici z Volar do Lenory. V místech, kde dnes stojí památník, napadli kolonu příslušníci 11. pancéřové divize SS, kteří se skrývali v okolních lesích podél silnice. Svobodník Charles Havlat sedící v prvním jeepu byl okamžitě zabit a další čtyři členové posádky obrněného kolového vozu M8 bylo lehce a těžce zraněni po zásahu pancéřovou pěstí. Střelba na obou stranách utichla pouhých deset minut před nabytím platnosti Remešské dohody. Ta stanovila zastavení bojů na všech frontách v Evropě na 8.30 hodin. Obě válčící strany zprávu obdržely opožděně až v posledním okamžiku. Ve svém důsledku však toto opomenutí přineslo zcela zbytečnou smrt amerického vojáka. Byla o to tragičtější, že ztratil svůj život při osvobození země, z které pocházeli jeho předkové. Čechoameričan Charles Havlat se narodil 10.11. 1910 jako první syn Havlatů v Dorchesteru, z zemědělském státě Nebraska. Prarodiče pocházeli z Moravy z obcí poblíž Osové Bitýšky. Spolu s ním sloužil v témže praporu jeho mladší bratr Rudolph. I nejmladší z bratrů Adolph ukončil válečné tažení v Německu. Pro bližší poznání země jejich předků a za její osvobození od fašistického teroru a nadvlády však Charles položil to nejcennější - svůj život. Místo jeho věčného odpočinku leží ve Francii v Lotrinsku na hřbitově v Saint-Avold. Zde pod číslem hrobu 75 sní svůj věčný sen spolu s dalšími desetitisíci kamarády, kteří také položili své životy na rozsáhlém evropském bojišti. Návrh na postavení pomníku inicioval pan Radim Košíček z Vlachova Březí společně se členy Militar Car Clubu z Plzně. O vlastní realizaci této památky se zasloužilo město Volary a zastupitelstvo města. Pomník byl slavnostně odhalen 4.května 2002. Čest jeho památce."

stručně

název: Dolany
kategorie: města a obce
podkategorie: města a obce
lokalita: klatovsko
GPS: 49°26'35.697"N, 13°14'52.933"E

popis objektu:
Obcí Dolany protéká Polénka, na jejím okraji řeka Úhlava a nad ní se vypíná mohutný vrch Doubrava. Historie obce sahá až do 13. století. Název Dolany, původně Dolane či Dolena, vznikl asi podle povahy půdy a značil obyvatele údolí. Dolany byly samostatný, v zemských deskách zapsaný statek. Poprvé jsou připomínány v roce 1245 jako sídlo pánů z Rýzenberku a z Dolan a v té době již byla v Dolanech tvrz, která původně sloužila pouze k hospodářským účelům. Teprve o několik let později byla přistavena obytná část. Objekt tvrze byl obehnán vodním příkopen, jenž byl ještě v roce 1885 funkční a který byl napájen vodou svedenou dřevěným potrubím z horní části obce „Ovčín“, kde pramenil místní potok. Ve 14. a 15. století byl majiteli Dolan již zmiňovaný rod Rýzenberků, který tvořil jednu z četných větví Drslaviců, z nichž odvozují svůj původ i páni Černínové z Chudenic. Na sklonku 15. století (od r. 1492) stal se držitelem Dolan Radek Měsíček z Výškova, který po celou dobu svého vlastnictví (zhruba do roku 1631) žil v dolanské tvrzi. Po jeho smrti se vlastníci dolanského statku rychle střídali, přičemž jedním z posledních byl řád jezuitů, který zde působil od roku 1679 až do roku 1773, kdy byl zrušen. V 18. století byla dolanská tvrz s přilehlými pozemky postupně rozprodána mezi místní usedlíky. Dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla, o němž je první písemná zmínka z r. 1384. Roku 1796 byla provedena jeho celková přestavba, kdy z původní stavby byla ponechána pouze věž a zbytek kostela byl kompletně přestavěn. Připomínkou přítomnosti jezuitů je socha sv. Jana Nepomuckého, která původně stávala u dolanské tvrze a později byla přemístěna na náves. Za přispění obecního úřadu byla tato socha v roce 1996 zrekonstruována. Vysoko nad řekou Úhlavou a obcí Dolany stál hrad, jehož zříceniny se nazývají od 16. století Komošínem. Hrad měl střežit vedlejší zemskou stezku vedoucí z Bavorska přes Nýrsko k hradu Švihov a dále na Plzeňsko. První zmínka o hradu je z roku 1334, kdy patřil Oldřichovi z rodu pánů ze Svrčovce. Kdo však byl zakladatelem hradu není známo. Hrádek přestal být trvale obýván v 15. století, kdy si noví majitelé vystavěli pohodlnější sídlo v nedaleké vsi. V současné době se dochoval pouze náznak bývalých obvodových zdí. Obecní úřad Dolany spravuje celkem devět částí: Dolany, Svrčovec, Malechov, Výrov, Balkovy, Řakom, Andělice, Sekrýt a Komošín.

stručně

název: sv. Jan Nepomucký, Dolany
kategorie: kultura a památky
podkategorie: sochy
lokalita: klatovsko
GPS: 49°26'35.137"N, 13°14'52.308"E

popis objektu:
Připomínkou přítomnosti jezuitů v Dolanech je socha sv. Jana Nepomuckého, která původně stávala u dolanské tvrze a později byla přemístěna na náves. Za přispění obecního úřadu byla tato socha v roce 1996 zrekonstruována.

stručně

název: fara Dolany
kategorie: kultura a památky
podkategorie: fary
lokalita: klatovsko
GPS: 49°26'34.023"N, 13°14'56.283"E

popis objektu:
Fara v Dolanech u kostela sv. Petra a Pavla.

stručně

název: kostel sv. Petra a Pavla, Dolany
kategorie: kultura a památky
podkategorie: kostely
lokalita: klatovsko
GPS: 49°26'33.37"N, 13°14'57.548"E

popis objektu:
Kostel sv. Petra a Pavla v Dolanech je prvně písemně zmíněn roku 1384. Roku 1796 byla provedena jeho celková přestavba, kdy z původní stavby byla ponechána pouze věž a zbytek kostela byl kompletně přestavěn.

Šumava.cz