Šumavský rozcestník: synagoga Čkyně

synagoga Čkyně

detailní info

kategorie: kultura a památky / církevní
lokalita: vimpersko
GPS: 49°6'48.979"N, 13°49'41.137"E

popis

Synagoga ve Čkyni byla postavena roku 1828 v klasicistním stylu, v přízemí měla školu a byt. Postavena byla jako náhrada za synagogu starou (která byla v roce 1827 přeměněna na stodolu a v 70. letech 20. století zbořena) v prostoru tzv. Vysokého dvora. Bohoslužby se zde pravidelně konaly jen do roku 1895, občas pak do z 1. světové války. Po roce 1827 byla přeměněna na hospodářskou budovu. Roku 1988 byla synagoga prodána Jednotě Vimperk a chátrala. V roce 1991 ji vykoupila obec a začala s obnovou. Ve štítu synagogy je velmi neobvykle zobrazeno Boží oko. Uvnitř budovy se nachází hlavní a zimní modlitebna a několik dalších místností. Unikátní je, že se zde zachovala tóra, neboť většina českých synagog o ni za války totiž přišla, tóry se rozprchly po celé Evropě. Ve Čkyni se však zachoval historický kousek z roku 1828. Našla se při opravě střechy, byla v krabici, překvapivě zachovalá. V zimní modlitebně se navíc dochovala i původní opravená schrána na tóru. Restaurátoři v modlitebně objevili navíc zbytky historické fresky, takzvaného iluzivního oltáře. Byla rekonstruovaná i galerie pro ženy. Za synagogou stojí přístřešek na pohřební vůz, obě stavby byly v roce 1992 vyhlášeny kulturní památkou České republiky. Židovská synagoga ve Čkyni je jednou z mála vesnických synagog v České republice, kterou se podařilo zachránit. Společnost pro obnovu židovské synagogy ve Čkyni o.p.s. chce synagogu využívat jako regionální židovské muzeum jižních Čech, pro výtvarné galerie se stálou výstavou malířů okresu Prachatice a víceúčelové kulturní zařízení včetně knihovny zaměřené na tematiku židovství a jako koncertní i přednáškové síně. K synagoze se váže mnoho zajímavostí, například příběh modlitebního pláště, který si jeden z Židů nechal před odchodem do koncentračního tábora u sousedky, že si ho po válce vyzvedne - dnes je plášť alespoň vystaven v expozici. Ze 14 čkyňských židovských občanů, deportovaných v roce 1942 do koncentračních táborů, nepřežil žádný. Jejich jména jsou jako věčné memento napsaná na zdi hlavního sálu synagogy. V expozici najdete ale řadu dalších předmětů, například devítiramenný svícen zapalovaný během svátku Chanuka, mezuzu, což je malá schránka obsahující svinutý pergamen s pasážemi z tóry, modlitební šál talit, pokrývku hlavy kipu, sáček na modlitební řemínky, kovovou kasičku z volyňské synagogy nebo židovské kořenky.