detailní info
kategorie: kultura a památky
/
osobnosti
lokalita: vimpersko
GPS: 49°5'40.93"N, 13°48'50.029"E
popis
František Holoubek (20.listopad 1844, Hostomice - 1.březen, Praha) byl český podnikatel, zakladatel nuselsko – vinohradské továrny na margarin, stearin, mýdlo, voňavky, svíčky, sodu a vodní sklo. František Holoubek patřil k nepočetné řadě tzv. českých self made manů, tj. soběstačných podnikatelů, kteří z nejnepatrnějších počátků vlastní pílí a důmyslem dospěli až na samý vrchol životní mety. Narodil se 20. listopadu 1844 v Hostomicích jako syn mydláře, a vyučil se po otci řemeslu a pracoval jako tovaryš v různých velkých městech. Roku 1876 pozbyl v Hořovicích všeho majetku a zcela chud přišel do Prahy, kde si najal v Havlíčkově tř. č. 3 na Král. Vinohradech prostý krámek a obchodoval s mýdlem, které sám roznášel. Obchodu se dařilo, takže si brzy mohl koupit ruční vozík a zřídil si vlastní výrobu. V hostincích získával tuky, v noci je přepouštěl a čistil v síňce malého domku ve Vršovicích, ve dne pak výrobek zpeněžoval. Za dva roky tohoto těžkého vysilujícího zápolení, si pořídil v Nuslích místnost k tavení loje a výrobu mýdla, prostora však brzy nestačila. Roku 1882 zakoupil tedy tehdejší nuselský „Mlýnek“, v němž si zřídil větší tavírnu loje a výroba mýdla, později pak výroba oleomargarínu a umělého másla, první v království. Roku 1894 založil již Holoubek továrnu na stearin, glycerin a olein a vyráběl i svíčky. Závod mohutněl, byv rozšiřován, a za spolupůsobení odborně vyškoleného syna Františka vzrostl na jeden z největších podniků svého druhu. Roku 1912 se František Holoubek starší uchýlil do ústraní. Společníkem závodu se stal po něm jeho druhý syn Ferdinand (František zatím zemřel), nynější šéf podniku. V roce 1923 zakoupil Ferdinand Holoubke na Šumavě v Bohumilicích zámek Skalice Bohumilice. Jako pensista sídlil František Holoubek v půvabných Pikovicích n. Sáz., ale netěšil se odpočinku pro silnou cukrovku. Zemřel na zákeřnou chřipku spojenou se zánětem plic. František Holoubek byl muž energický, přitom vzácně dobrosrdečný a skromný, štědře podporoval chudinu, miloval svůj národ, k němuž se všude i v cizině vždy hrdě hlásil. Tyto cenné vlastnosti občanské došly záhy povšimnutí ve veřejnosti. Fr. Holoubek se stal členem samosprávy a zasedal v zastupitelstvu i v radě města Nuslí. „Sokol“ nuselský nalezl v něm jednoho ze svých zakladatelů, řada čelných podniků průmyslových a korporací odborných, kulturních i národních svého horlivého člena i činitele. Vysoké vyznamenání, které Fr. Holoubkovi svého času vládou bylo nabízeno, starý vlastenec a nepřítel Vídně odmítl. Válka působila trpce na duši Holoubkovu. Nesl těžce ústrky a persekuce, jimiž Čechy stíhal zavilý rakousko – berlínský režim a rozplakal se radostí, když staleté jho padlo a český národ domohl se opět své samostatnosti…
