Šumavský rozcestník: rodný dům a pamětní deska A.M. Píša

rodný dům a pamětní deska A.M. Píša

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
pamětihodnosti
rodný dům a pamětní deska A.M. Píša

detailní info

kategorie: kultura a památky / pamětihodnosti
lokalita: strakonicko
GPS: 49°10'0.007"N, 13°53'4.307"E

popis

Rodný dům Antonína Matěje Píši ve Volyni s pamětní deskou s nápisem: „V tomto domě se narodil 10. 5. 1902 PhDr. A.M.Píša literární kritik a básník. 10. května 1972.“ Antonín Matěj Píša (10.května 1902, Volyně - 26.února 1966, Praha) se narodil v rodině správce záložny ve Volyni, kde také vychodil obecnou školu. Od 1914 studoval na klasickém gymnáziu v Písku. Po maturitě (1921) se zapsal na Filozofickou fakultu UK v Praze. Studoval bohemistiku a germanistiku (učiteli mu byli Jan Jakubec, Miloslav Hýsek, Otokar Fischer a Arnošt Vilém Kraus). Již od gymnazijních let se Píša účastnil veřejného a kulturního života v Písku. Jako sedmnáctiletý debutoval v Píseckých novinách, v časopise středoškoláků Ruch a otiskl také první báseň v Neumannově Červnu, jehož se brzy stal pravidelným spolupracovníkem. V této době se seznámil se Zdeňkem Kalistou a Svatoplukem Kadlecem, a zejména s Jiřím Wolkrem, s nímž uzavřel trvalé přátelství. Oba byli zprvu členy Devětsilu, ale záhy jej pro nesouhlas s jeho vyhraňující se orientací směrem k poetismu opustili. Po Wolkrově smrti prožíval Píša těžce životní přelom, rozešel se s většinou generačních druhů. Znovu se sblížil s Literární skupinou a s okruhem jí blízkým. V roce 1927 Píša zakončil básnickou dráhu časopiseckou publikací veršů z již nerealizované sbírky Plaché kroky. V témže roce získal titul PhDr. prací Otakar Theer a začal pracovat jako zástupce Otokara Fischera ve funkci divadelního referenta Večerníku Práva lidu. V redakci Práva lidu pracoval Píša až do roku 1938, kdy po zrušení deníku přešel s částí redakce (Jaroslav Seifert) do Národní práce (1939–1941) a posléze do stejnojmenného nakladatelství (1942–1945). Po osvobození krátce pracoval v deníku Práce, v sezoně 1945 - 1946 byl dramaturgem Národního divadla. 1946 –1947 opět působil jako novinář (Práce, Právo lidu) a poté jako redaktor v nakladatelství Práce (od 1948). 1951 Píša z novin odešel a soustředil se (vedle rozsáhlé lektorské činnosti) k práci ediční a literárněhistorické. 1952–1954 pracoval v Ústavu pro českou literaturu ČSAV, od 1954 po odchod do důchodu v roce 1963 byl redaktorem v nakladatelství Čs. spisovatel.