Šumava.cz

Sezimovo Ústí je město v okrese Tábor, od něhož jižně 4km leží a těsně s ním sousedí. Leží na soutoku Kozského potoka a Lužnice. První doklad o existenci Ústí je z roku 1250. A týká se zasvěcení tamního klášterního kostela sv. Dominikovi. Roku 1262 vyrovnal testamentem svůj dluh klášteru Vok z Rožmberka a o 10 let později bylo Ústí jmenováno v královské listině v souvislosti s nalezišti stříbra. Postupem doby dosáhlo město svojí vrcholně středověké podoby s domem Pánů z Ústí, klášterem, kostelem a farou, špitálem a třemi předměstími. Mezi nejvýznamnější události v jeho dějinách patří pobyt mistra Jana Husa pod ochranou paní Anny z Vochova a vznik nejstarší husitské obce krátce po jeho upálení. Pak zde byl život ukončen v roce 1420, kdy sami husité město vypálili snad z vojensko-strategických, snad z náboženských důvodů a zanechali zde vše, co připomínalo staré pořádky. Již předtím bylo obyvatelstvo Ústí přesídleno na nedalekou ostrožnu s hradem, hradištěm a se zříceninami stejnojmenného města a nové sídliště dostalo jméno podle bliblické hory Tábor. Ústecké spáleniště pustlo, zarůstalo travou a křovinami a zároveň pod ním skrývalo jedinečné svědectví o životě lidí z počátku 15. století. Během tří desítek let výzkumu se archeologickému ústavu a táborskému muzeu podařilo odkrýt téměř úplný unikátní půdorys ústeckého předměstí. Nové město s celými usedlostmi, řemeslnickými dílnami, studnami i trativodním kanalizačním systémem. Pomocí krumpáče a štětce byla odhalena od nánosu hlíny obydlí a pracoviště několika hrnčířů a cihlářů, kováře a sladovníka, řezníka a dalších obyvatel. Byly objeveny sklady surovin i nákladné výrobky na zakázku, množství nářadí i vybavení domácnosti. Není divu, že Sezimovo Ústí je nazýváno českými Pompejemi. Dnešní Sezimovo Ústí 1, znovu vystavěné od roku 1828, je klidné město, tvořené domky se zahradami a množstvím zeleně, zasazené do příjemného prostředí krásné přírody. Dominantou historické části města je Husovo náměstí. Místní škola byla otevřena již v roce 1832. Od roku 1885 až do své smrti zde učil archeolog, historik a spisovatel Josef Švehla. Před 1. světovou válkou se zasloužil o úplné prokopání nedalekého Kozího hrádku. Obyvatelé města se stavbou kostela začali 5. září roku 1837 a o 4 roky později byl nový kostel slavnostně vysvěcený. Na památku padlých v 1. světové válce vytvořil sochař Dušek pomník, který byl v květnu 1923 slavnostně odhalen. Sezimovo Ústí leží na spojnici mezi Prahou a Českými Budějovicemi po obou stranách mezinárodní silnice E 55 a tato významná dopravní spojka rozděluje město na dvě části - část historickou, zvanou Sezimovo Ústí 1 a část novější, nazývanou Sezimovo Ústí 2. V jeho blízkosti se nachází zřícenina Kozího hrádku, kde kázal mistr Jan Hus. V Sezimově Ústí měl letní sídlo 2. československý prezident Edvard Beneš. Je zde také se svou chotí Hanou pochován. Sezimovo Ústí 2 vzniklo na místě pozemků městského dvora (Velký Dvůr) zásluhou podnikatelských aktivit Tomáše Bati. Tento podnikatel si vybral toto místo pro výstavbu svého závodu a rozhodl se zde vybudovat pro své dělníky nové město. V roce 1939 bylo započato s výstavbou velkého strojírenského závodu MAS (Moravské akciové strojírny), nyní Kovosvitu a.s. V jeho sousedství současně vyrostl nejen kulturní a zároveň obchodní dům (současný hotel), ale i moderní sídliště pro zaměstnance, charakterem podobné zástavbě ve Zlíně - tzv. Baťovské domky. Pamětihodnosti: Benešova vila (vila prezidenta Edvarda Beneše, který je zde také s manželkou Hanou pohřben), busta Josefa Švehly (na budově školy), kostel Povýšení svatého Kříže (pozdně empírový z let 1835 - 1838), Kozí Hrádek (zřícenina hradu, místo pobytu Jana Husa, národní kulturní památka), Luční (přírodní památka). Významné osobnosti: Jan Hus (1371 - 1415, středověký český teolog, kazatel a náboženský reformátor), Chval Řepický z Machovic (14. století -15. století husitský hejtman), Edvard Beneš (1884 - 1948, československý politik a prezident), Václav Kaplický (1895 - 1982, prozaik a publicista), František Němec (1943, herec). Historické části města se přezdívá Paďousy. Německý název Alttabor.