nejdeštivějších místo v České republice - 1500 mm/rok - Březník zajímavosti ze Šumavy
nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách - Rabí zajímavosti ze Šumavy
největší jedinec svého druhu v ČR - Lukavický tisovec zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená synagoga v Česku a střední Evropě - Hartmanice zajímavosti ze Šumavy
jediný mokřad v ČR na celosvětovém seznamu na ochranu mokřadů - Modravské slatě zajímavosti ze Šumavy
jediné znaky na náhrobnících z křižáckých výprav v ČR - Radomyšl zajímavosti ze Šumavy
nejstarší kamenná rozhledna v Čechách z roku 1825 - Kleť zajímavosti ze Šumavy

rodný dům Františka Bílka

detailní info

kategorie: kultura a památky / pamětihodnosti
lokalita: táborsko
GPS: 49°24'11.180"N, 14°48'23.261"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Rodný dům Františka Bílka v Chýnově pod nímž leží 90m vzdálený ateliér Bílkova vila, které on říkal "chaloupka".

František Bílek (6.listopadu 1872, Chýnov - 13.října 1941, Chýnov) byl český sochař, grafik, architekt, designér, ilustrátor, spisovatel, myslitel  a symbolista období secese. František Bílek se narodil 6. listopadu 1872 v Chýnově u Tábora v jižních Čechách v rodině koláře. Již od dětství se u něho projevovalo umělecké nadání. V Táboře vystudoval gymnázium a pak v letech 1887–1890 studoval malířství u profesora Maxmiliána Pirnera na Akademii výtvarných umění v Praze. Pro potíže s vrozenou oční vadou – daltonismus, zabraňující Bílkovi rozeznávat některé barvy, přešel na radu svých učitelů k Josefu Maudrovi na c. k. Státní průmyslové škole v Praze studovat sochařství. Bílek získal stipendium mecenáše Vojtěcha Lanny a v lednu 1891 odjel do Paříže, kde studoval na soukromé Colarossiho akademii u prof. Jean-Antoine Injalberta, zde se seznámil se Zdenkou Braunerovou, s níž ho pak pojilo celoživotní přátelství a také s českými umělci v Paříži, např. Alfons Mucha, Luděk Marold, Vojtěch Hynais a Stanisław Wyspiański. V té době vznikala Bílkova první díla inspirovaná jeho náboženským cítěním: Golgota – hora lebek a Orba je naší viny trest. Nebyla však příznivě přijímána a stipendijní komise v Praze v čele s Myslbekem i Vojtěch Lanna díla odsoudili a Bílkovi bylo stipendium odejmuto. Myslbek se vyjádřil nevybíravě o promarněném stipendiu, a o Bílkovi řekl, že není hoden ani srovnání s jeho posledním žákem a mecenáš Lanna odmítl přijmout od Bílka darovanou Orbu. Po návratu z jednoroční vojenské služby (1893) si František Bílek v Chýnově zřídil sochařskou dílnu, v roce 1898 si postavil stavení s ateliérem podle vlastních návrhů, kterému říkal „chaloupka“ a kde tvořil osaměle, vyhýbal se určení směru a slohu i spolkovým setkáním - do Prahy jezdil jen velmi zřídka. Jeho první výstava v roce 1895 v Rudolfinu prošla bez povšimnutí. I přes počáteční odmítání kritikou i veřejností se Bílek postupně stal nejvýraznější osobností české symbolistické sochařské generace. Jeho dílo se svou poetičností těsně váže s dílem Otakara Březiny a duchovní charakter jeho umění přesáhl dobové konvence. Jeho díla byla charakteristická svým užitím symbolických spojení reálného a duchovního světa. Výrazný talent Františka Bílka se uplatnil i v oblasti užitého umění a v architektuře. Během života František Bílek podnikl řadu cest do zahraničí – Itálie (1900), Německo, Itálie, Sicílie (1902), Mnichov, Salcburk (1904), Paříž (1927). V roce 1902 se oženil a krátce poté přestěhoval do Prahy. V Praze bydleli manželé na několika místech a Bílek přechodně pracoval v refektáři v klášteře na Strahově, v Bubenči nebo v Čechově ulici. Monumentální díla zpočátku tvořil v Chýnově, kam dojížděl zejména v létě, protože ateliér v Chýnově s vysokým stropem jen těžce vytápěl. Když zakoupil pozemek po zbouraných městských hradbách, tak si roku 1911 podle svého návrhu nechal postavit vilu s ateliérem v Mickiewiczově ulici na Hradčanech. Galerie hlavního města Prahy ve vile zřídila muzeum se stálou expozicí Františka Bílka. Spravuje také Bílkův dům se stálou expozicí v Chýnově. Dům je zasazen volně do přírodního prostředí, stěny jsou z režného cihlového zdiva, v kombinaci s dřevem. Fasáda je zdobena řadou symbolických reliéfů, doplněných umělcovými mystickými texty. Expozice se nachází v obytné části domu v přízemí a 1. patře. Přístupný je i ateliér. Počátkem 30. let byl Bílek nemocný. Zpět do Chýnova se s rodinou přestěhoval po německé okupaci Prahy v roce 1939. Je pochován na místním hřbitově pod svou monumentální sochou Modlitba nad hroby (z roku 1905, vznikla obezděním stromu, ale po jeho setlení byla v roce 1980 nahrazena kopií). Dílo má dva názvy: Modlitba nad hroby a Génius smrti, které jako by symbolizovaly proměny tehdejšího vztahu ke smrti. Na rodném domku slavného umělce je pamětní deska. Manželka Berta, roz. Nečasová, v roce 1963 darovala vilu i část manželova díla městu Praze, svého muže přežila o 23 let a zemřela roku 1964. Dcera Berta (1905 - 1971) byla opatrovatelkou otcova uměleckého odkazu; syn František (1907) byl knězem Československé církve. Vnučka Alena Bártová, žijící v USA, darovala Praze Bílkův dům v Chýnově.

rodný dům Františka Bílka na mapě

rodný dům Františka Bílka na fotografiích

ubytování v okolí

Rekreace na Lipně

Rekreace na Lipně

lokalita: lipensko
obec: Frymburk

zobrazit více
Mikeš

Mikeš

typ: apartmánový dům
lokalita: kašpersko
obec: Kašperské Hory
kapacita ubytování: 16
cena ubytování: od 350 Kč

zobrazit více

firmy v okolí

čerpací stanice PAP OIL, Chýnov

čerpací stanice PAP OIL, Chýnov

kategorie: obchody / čerpací stanice
lokalita: táborsko
GPS: 49°24'12.145"N, 14°48'7.273"E

zobrazit více
Jednota Chýnov

Jednota Chýnov

kategorie: obchody / smíšené
lokalita: táborsko
GPS: 49°24'42.021"N, 14°48'38.197"E

zobrazit více

další firmy v okolí