první elektrické tavení skla v ČSR - Annín zajímavosti ze Šumavy
jediný mokřad v ČR na celosvětovém seznamu na ochranu mokřadů - Modravské slatě zajímavosti ze Šumavy
první rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům - Watzlawick Rejštejn zajímavosti ze Šumavy
prvně použitý lomený gotický oblouk v čechách - kostel Albrechtice zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené horské vrchovištní rašeliniště - Rakouská louka zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položený rybník v Čechách - Olšina zajímavosti ze Šumavy
první protikomunistická demonstrace v Evropě (1. června 1953) - Plzeň zajímavosti ze Šumavy

Petřík Theodor Prof. Dr.

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: táborsko
GPS: 49°24'50.777"N, 14°39'31.092"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Prof. Dr. Theodor Petřík (8.října 1882, Tábor - 14. června 1941, Praha ) byl významný český architekt a profesor pražské techniky, který si získal autoritu především jako autor vzorových zemědělských staveb. Stal se průkopníkem moderních zemědělských staveb a tomuto tématu zasvětil většinu života. Navrhoval usedlosti, sýpky, hřebčíny, sila, hospodářské budovy a školní statky (např. v Uhříněvsi) v jednoduchých formách, ale vždy s velkým citem ke krajině, takže krásně zapadaly do daného prostředí. Tento obor také léta přednášel na Fakultě zemědělského a lesního inženýrství ČVUT, kde vedl speciální ústav (jeho asistenty byli později respektovaní architekti Jan Víšek, Karel Caivas nebo Stanislav Šnajdr). Na toto téma psal odborné texty, skripta i řadu článků. Ve spolupráci s hlavním projektantem dejvického kampusu Antonínem Engelem se též podílel na projektu fakulty v Zikově ulici, která později, když vznikla samostatná Vysoká škola zemědělská - dnes Zemědělská univerzita v Suchdole, sloužila potřebám Fakulty stavební a také Vysoké školy chemicko-technologické. Petříkovy rané stavby a projekty z období kolem roku 1910 po absolutoriu pražské techniky byly velmi zaujaté dílem Jana Kotěry. Ve stylu asketické moderny pak – ve spolupráci se svým mladším kolegou Karlem Roštíkem - projektoval známý dům U Kamenného stolu na nároží Karlova náměstí a Ječné ulice s charakteristickými půlválcovými arkýři a jemně kanelovanými plochami z umělého kamene. Oba projektanti ve stejném stylu navrhli i rodinný dům na hradčanských baštách hned za Píseckou branou nebo dva činžovní domy v Husitské ulici na Žižkově s výrazným motivem stupňovitého orámování oken v horním patře. Petřík byl rovněž autorem kotěrovsky pojatých soutěžních projektů na dostavbu Staroměstské radnice v roce 1909 nebo na budovu brněnského Národního divadla o rok později. Kromě Prahy se však projektant pravidelně věnoval i architektuře a urbanismu rodného Tábora, kde dle jeho návrhů vznikla řada staveb: adaptace městské spořitelny (dnes městský úřad), kruhová přístavba občanské záložny (dnešní pošty na hlavním náměstí), projekt školních i výzkumných areálů, spořitelna na náměstí T. G. Masaryka, kasárna dělostřeleckého pluku a řada dalších přes rodinné domy až po hospodářské objekty. Společně s Kotěrovým žákem Janem Chomutovským také připravili koncept i jednotlivé pavilony pro významnou regionální Jihočeskou výstavu v roce 1929. Velkorysé konstruktivistické kompozice výstavních pavilonů se tyčily na břehu přehrady Jordán a šokovaly nebo inspirovaly návštěvníky. Dnes připomíná výstavní areál jen budova tělocvičny (původně pavilon Obchodu) a série více než 300 fotografií od ateliéru Šechtl a Voseček. Ten měl výhradní právo na výstavě fotografovat. Snímky dokumentují stavbu výstavy, její trvání, zničení vichřicí, obnovení, a řadu událostí, které výstavu doprovázely. Snad nejpůsobivější stavba vznikla vlastně náhodou. Petřík kdysi maloval akvarel s vedutou města Tábora a z kompozičních důvodů přidal na okraj obrázku ještě rozhlednu, jejíž organický tvar vycházel z lidových dřevěných staveb podkarpatských zvonic. Přátelé z Klubu českých turistů ho pak přemluvili, aby takovou věž skutečně navrhl, a tak v roce 1919 vznikla známá rozhledna Hýlačka, kterou pro velký úspěch autor zopakoval ještě ve Vamberku. Ve dvacátých a třicátých letech se stala stálou spolupracovnicí profesora Petříka jeho choť Milada Pavlíková - Petříková (1895-1985) – první česká absolventka oboru architektura na ČVUT! První společné projekty byly ještě ve stylu národního dekorativismu, jak je patrné na pražských realizacích: budově Arco na nároží ulic Hybernské a Dlážděné, domově důchodců (dříve Domu osamělých žen) v dejvických ulicích Evropské a Šolínově nebo holešovickém činžáku v Jankovcově ulici či spořitelně na Masarykově náměstí v Táboře. Velmi zajímavá je i adaptace budovy Banky pivovarníků na rohu Jindřišské ulice a Senovážného náměstí v centru Prahy. Stavbu ve stylu historismu od architekta Rudolfa Tereby z roku 1905 s kvalitními freskami na průčelí Petřík upravil v duchu art déco – neorenesanční prvky nahradil geometrický ornament včetně dvoubarevného „táflování“ spodní části fasády. Freskovou výzdobu však ponechal, takže vznikl stylově zajímavý hybrid. Pozdější stavby jsou již ve znamení konstruktivismu, ale na rozdíl od prací avantgardistů jsou zpravidla ukončeny valbovou střechou. Jde o vily na Hanspaulce, domov Charlotty Masarykové pro opuštěné ženy ve vinohradské Dykově ulici či budovu Ženského spolku v ul. Ve Smekách (dnes je tam Činoherní klub), mimo Prahu pak Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě nebo impozantní železobetonové silo v Trebišově na Slovensku. Kromě pedagogické činnosti se prof. Petřík věnoval i ochraně památek, byl také členem Státní regulační komise pro hlavní město Prahu a členem spolku výtvarných umělců Mánes. Když v roce 1941 předčasně zemřel, vyšlo v časopise Architektura několik vzpomínkových textů jeho přátel a spolupracovníků. Karel Caivas například píše: „Jako architekt vystihl velmi dobře poměr venkovské stavby k prostředí, v kterém vzniká, jehož je součástí a organickým doplňkem, zachovávaje vždy měřítko vesnice tvarově odpovídající novým účelům. V tom vidím vedle stavebně technického zdokonalení největší přínos prof. Petříka a jeho jasný cíl: vrátit venkovu jeho venkovský ráz formou odpovídající novým účelům doby, zapadající do rámce krajiny právě tak dobře, jako tradiční stavby lidové, vyrůstající stejně jako tyto z půdy a zvyklostí kraje“.

Petřík Theodor Prof. Dr. na mapě

Petřík Theodor Prof. Dr. na fotografiích

místa v okolí

renesanční kašna Tábor

renesanční kašna Tábor

kategorie: kultura a památky / kašny, studny
lokalita: táborsko
GPS: 49°24'50.722"N, 14°39'31.701"E

zobrazit více
Táborská setkání

Táborská setkání

kategorie: kultura a památky / akce
lokalita: táborsko
GPS: 49°24'50.858"N, 14°39'31.142"E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

Bankomat Oberbank AG

Bankomat Oberbank AG

kategorie: bankovní služby / bankomaty
lokalita: táborsko
GPS: 49°24'49.96"N, 14°39'35.59"E

zobrazit více
Bankomat Poštovní spořitelna

Bankomat Poštovní spořitelna

kategorie: bankovní služby / bankomaty
lokalita: táborsko
GPS: 49°24'49.49"N, 14°39'37.50"E

zobrazit více

další firmy v okolí