Šumavský rozcestník: Karla, Božena Němcová

Karla, Božena Němcová

detailní info

kategorie: kultura a památky / literatura
lokalita: domažlicko
GPS: 49°24'11.209"N, 12°57'1.669"E

popis

Tato povídka Boženy Němcové z 1. polovina 19. století z Chodska líčí zoufalý krok matky, která se bojí okamžiku, kdy její syn bude muset nastoupit vojenskou službu - proto ho od kolébky převléká za děvče. Domů se vrací skupina vojáků, někteří i po čtrnáctileté službě. Po čtyřech letech v Němcích se do vesničky Stráže pod Čerchovem vrací i vdova Markyta s malou Karlou. Muž jí na vojně chřadl "domácí nemocí", až zemřel. Pohřbila i své první dítě, o to víc přilnula ke druhému, které jí zbylo. Matka se oprávněně bojí, aby její syn nemusel také na vojnu a také nezemřel, proto vydává chlapce za dívku Karlu. Markyta, matka Karly, se tak jednoho dne vrátí do rodné vsi s malou dceruškou. Muž jí zemřel v cizině na vojně, a protože si ji lidé ve vsi ještě pamatují, proto jí rádi pomohou. Je znovu přijata k rychtářům Milotům, kde již kdysi sloužila. Milotova rodina se jí starostlivě ujme, dá jí domov i práci. Rychtář má jednu malou dceru, Hanu, se kterou si Karla od dětství hraje. Říkají jím spolčata, protože byly pořád spolu a i stejně se oblékaly. Jak Karla rostla, byla silnější, než ostatní dívky, zastala více práce a nebála se ani práce mužské. Domů se s vojíny vrátil i vysloužilec Bárta, Markytu by si rád vzal, ale ona v dobrém odmítá. Bárta je také kmotr Karly a malá Karla je v Bártově světničce jako doma. Je výtečný řezbář - a časem lituje, že Karla není hoch, když je tak šikovná jako chlapec… Učil také execírce. Vždy však také bral na tuto hru Karlu, který byla největším hrdinou a nejvtipnější k učení. Její matce se to vůbec nelíbilo, ale nemohla nic dělat. Víc a víc si s Karlou rozumějí i rychtářovy děti, Hana a Petr. Petr projevoval zájem o Karlu, ta o něho však nestála a byla raději s Hanou. O přástkách dostane Hana řezanou přeslici od Karly místo od mládence, a když jdou vsí o masopustě maškary, líbí se Karla v Bártově vojenském mundúru mladým kolem tak, že jí ze špásu začnou říkat Karel. A Hana na něm může oči nechat. Tak lidi zjistí pravdu. Karel se raději prozradí, než aby nevyjevil svou lásku k Haně. Musí jít na vojnu a poté co se po čtyřech letech vrátí, se s Hanou ožení. Není to snadné, i když ji právě zkrátili ze čtrnácti let na osm, ale čtvrtým rokem zasáhne Haniččin otec a mladí se mohou vzít a začít hospodařit na rychtě. V povídce je také vyobrazena skutečná postava z Mrákova č.p. 6, z domu který se jmenoval U Konopů. V tomto domě žil Honza Kubúc, kterého si Božena Němcová velmi oblíbila a v knize jej vylíčila. Byl slepý a v kostele hrál na varhany.