Černé jezero je rozlohou největší na Šumavě. Plocha hladiny je 18,43 ha, max. hloubka 40,6 m (největší hloubka jezera na naší straně Šumavy), průměrná hloubka 15,6 m a leží ve výšce 1008 m n. m. (nejníže ležící z našich pěti jezer). Obvod vodní hladiny je 1 809 m, objem vody 2 878 000 m krychlových. Vzdálenost od hráze k Jezerní stěně je 800 m. Své jméno dostalo od zdánlivě černé barvy vody jezera, vznikající odrazem okolních hustých lesů. Dominantu nad jezerem tvoří 335 m vysoká karová stěna Jezerní hory (1 343 m n. m.). Kamenité dno jezera je pokryto několik metrů hlubokou vrstvou pylu okolních jehličnanů, ukládaného zde po statisíce let. Je součástí Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero (o rozloze 175 ha) - okolí a jezerní stěny jsou vzácnými přírodními lokalitami, mezi jezery probíhá hlavní evropské rozvodí Černého a Severního moře. Rozvodí je rovněž název sedla nad jezery z dáli viditelným vysílačem mezi Špičákem a Jezerní horou. Hráz je zpevněná a hluboko pod hrází, v údolí Úhlavy, byla postavena v letech 1929–30 přečerpávací elektrárna, dnes technická památka (první přečerpávací elektrárna v ČSR, vybudovaná Škodovými závody Plzeň pro ZČE). Černé jezero inspirovalo řadu významných umělců a spisovatelů – Antonína Dvořáka, Jana Nerudu, A. V. Šmilovského, J. Vrchlického, A. Heyduka... Dne 21. ledna 1926 byla spuštěna na dno jezera urna s popelem průkopníka plzeňského lyžování ing. Julia Poláka za účasti jeho přátel Arna Juránka, náčelníka lyžařů Norberta Langa, V. Hory, bratrů Hudcových, Stangla, Dr. Mayera aj. Na památku je do skály proti hrázi vsazena bronzová destička, která byla poškozená střelbou bývalé hraniční stráže. V roce 1965 byly v jezeře objeveny údajné písemnosti říšského bezpečnostního úřadu v Berlíně, které zde údajně zanechala ustupující německá armáda. Akce však byla fingována a jednalo se o provokaci a nepovedenou frašku inscenovanou STB. Vyloveny byly předem potopené bedny prázdného papíru a archiválie ze zdrojů KGB se na cestě z Moskvy opozdily. V jezeře porosty šídlatky jezerní a zevaru splývavého. Na stěně exponované k severu arktoalpinské rostliny. Žijí zde vzácné druhy bezobratlých. Jezero leží uvnitř zmíněné přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero (175 ha), vyhlášené již roku 1911 tehdejším majitelem tohoto panství knížetem Hohenzollernem. Vznik jezera musíme hledat ve čtvrtohorách, kdy byly vrcholky některých šumavských hor pokryty menšími svahovými ledovci. Po ústupu doby ledové zůstaly po těchto ledovcích pánve zvané kary, které daly vzniknout všem šumavským jezerům. Kar Černého jezera je zahlouben do svorového podloží severovýchodního sahu Jezerní hory, nejvyššího vrcholu Železnorudské hornatiny.
Parkoviště, restaurace s krbem a BTV, sauna (kapacita 6-7 osob), ruský kuželník, terasa, zahradní posezení, ohniště, grill, půjčovna sportovního náčiní.
bar
bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezením2L, 3L, 4L (jedna místnost nebo dvě průchozí ložnice) se sprchou a WC. 2L-pokoj č. 9 má vlastní WC na chodbě o patro níže.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrNově postavené útulné prázdninové byty, parkoviště, úschovna kol a lyží, zahradní posezení, pískoviště.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímJeden dvoulůžkový byt (barevná televize se satelitem, sociální zařízení, kuchyňský kout). Dva čtyřlůžkové byty se skládají ze dvou dvoulůžkových pokojů s barevnou televizí se satelitem, vlastního sociálního zařízení, kuchyňského koutu (el. dvouvařič, varná konvice, překapávač, lednice, nádobí, utěrky).
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Osidlování území Šumavy v posledním tisíciletí postupovalo velmi pozvolna. V prvním století druhého tisíciletí vedly příčně Šumavou jen zemské stezky, přičemž zcela nová vznikla iniciativou mnicha Vintíře (Günther). Na stezkách ležely osady s nutnými službami soumarům, celniště (Březnice - dnešní Dobrá Voda, Prenet, Volary apod.) a ozbrojená posádka. Trvalé osídlení bylo pouze v oblasti Sušice v okolí Otavy, na Prenetu, v oblasti Nýrska a Svaté Kateřiny. Většina lesů byla neosídlena, stejně jako okolní oblasti. Vnitrozemské osídlení málokdy zašlo do nadmořské výšky 500 m. Po roku 1100 jsou již známy vesnice na vnějším okraji hvozdu, vesměs blízko zemských stezek a v údolí Otavy a Úhlavy. K silnějšímu rozvoji sídel uvnitř hvozdu dochází ve 13. století, kdy vznikají i zlatokopecké osady a primitivní hutní střediska (oblast Kašperských Hor a Rejštejna, Železné Rudy, Hamrů a Špičáku). Na ochranu zemských stezek a osad jsou stavěny hrady a tvrze. Ve 14. století vrcholí těžba zlata na Kašperskohorsku a rozšiřuje se až do prostoru kolem Horské Kvildy. Také sílí osídlení kolem Čachrova, Zdíkova, Hartmanic, mezi Horní Vltavicí a Vimperkem. Na Zlaté stezce je založen hrad Hus. V následujícím století kolonizaci brzdí husitské války, a rozbíhá se opět až koncem 15. a začátkem 16. století s rozvojem skláren. Z tohoto období se nezachovaly žádné zbytky lidové architektury, pouze zbytky staveb a fragmenty opevnění, hradů, kostelů, staveb, cestní sítě, mezí a dispozice stavebních ploch v urbanistické koncepci sídel. To vše můžete objevovat pěšky, pokud máte rádi turistiku, na kole pokud jsem milovníky cykloturistiky v kombinaci s autem nebo hromadnou dopravou a využít rozsáhlé sítě železniční dopravy nebo autobusové dopravy, zejména cyklobusů. K dispozici jsou Vám levné ale i dražší kempy, chaty, chalupy, ubytování v soukromí, rodinné penziony a hotely, rozsáhlé hotelové komplexy, apartmány. K výbavě běžně patří zahrady s posezením, úschovny kol a lyží, parkoviště, zařízení pro rodiny s dětmi. K vnitřnímu pak společenské místnosti, restaurace, bary. U apartmánů vybavené kuchyně. Běžné je vybavení televizními přijímači, k netu připojení WiFi signálem. Přijeďte si užít přírodu s pohodlím a v tichu nebo při poslechu Rock Radio Šumava nebo Kiss Jižní Čechy.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
O některých tuto uvedených věcech, najmě o sázce Lochmoutově s mysliveckými a o jeho rozmluvě s knížetem Václav i z jiných úst slyšel vypravovat; povídalo se o tom všeobecně a báby při draní peří často to přiváděly na paměť. Tyť zajisté tvrdily dokonce, že Lochmout čaruje, že se umí udělat neviditelným a proměnit se v pařez; také přivolává neodolatelně zvěř v lese a ryby v rybníce a na pouhý jeho rozkaz rozskočí a otevrou se třeba na tři zámky zamknutá vrata; naučil prý se těmto příšerným, ale jemu užitečným věcem z kterési staré, černé knihy, již zdědil po svém dědovi po matčině straně, kouzelníku zrovna tak na slovo branému, jakovým je on sám. Toho však Vojta popíral; čarovat prý Lochmout právě tak málo uměl jako kdo jiný; černou knihu prý viděl sám, Lochmout mu ji ukázal; není v ní nic jiného než starodávné recepty na připravování prachu, na vnadění zvěře, ptáků a ryb, na podávání léků nemocným dobytčatům, na jedy myším, krysám, liškám a tchořům, dále jsou tam vytištěna pravidla, jak třeba se zachovati a čeho činiti, uřkne-li nás kdo, jak se zaříkávají krtice, hlízy, bradavice, zimnice, ječná zrna, loupání v kostech, úbytě, svatojanský oheň, prašiviny atd. Také o planetách je tam mnoho psáno, kde a kdy se na nebi objevují a jaký mají účinek na lidi, dobytek a úrodu.
Lochmout mu z té knihy něco přečetl, protože on sám číst neumí, ale to jen tak pro „legraci", neboť sám tomu žvastu nevěří a směje se mu. Ba, zná ho dobře Lochmout a často už jej pochválil a prorokoval mu, že jednou z něho něco bude. On pak, Vojta, už dávno se s ním stýká, poslíčkuje mu a přiučuje se od něho.
Šikovný je Lochmout, to je všecko, tuze šikovný a bdělý; než on, Vojta, se přičiní, aby byl ještě šikovnějším, a pak ho zastíní, přinutí, aby šel na výminek a jemu své působiště postoupil. Pak on opanuje lesy a rybníky a bude v nich a při nich vládnouti a budou také o něm říkati a pevně věřiti, že čaruje, a toho je třeba, aby každý z něho měl strach a přede všemi ženské, které pak sdílejí svou vlastní hrůzu mužským. A potom bude veselý život!... Velký, malý, knížecí, neknížecí, každý se bude před ním třásti, kupovati si jeho přízeň, a běda tomu, kdo by se mu opřel nebo jej chtěl zraditi! — Ba, běda! Václav nepochyboval ani okamžik o tom, co by se takovému nešťastníku stalo. Vojta nehrozil naplano, toť bylo zřejmo z jeho pohledu; však se ještě nyní hrůzou chvěl, když, několik neděl tomu, Vojta, ukazuje mu pod drnem uschovanou mrtvou srnu, kterou byl chytil do oka, s hrozivým, jedovatým pohledem k němu promluvil: „Kdyby ti napadlo něco vyzvánit, zabil bych tě a stojím ti za to, že by do skonání světa nikdo nenašel tvou mrtvolu; nadto bych vám ještě zapálil statek." — Nebylo ani třeba té hrozby, Václav by ničeho neřekl, i kdyby ho na skřipec brali... Různé do oka polapené zvěře a čerstvě nachytaných ryb — nikoli z potoka, ale kaprů z rybníků — ukázal mu Vojta z té doby už mnoho, ale jak, kde a kdy té kořisti ulovil, nepověděl mu a právě tak málo mu řekl, kam ji zašantročil; ale jisto bylo, že ji prodal, neboť peněz hoch měl dost...
Och, není pochyby, že Vojta bude nad Lochmouta a že lidé se ho budou báti mnohem více nežli tohoto; Lochmout nikomu neublížil, nikomu nešel na život, ani knížecím, a v nejhorším případě leda by se byl bránil, ale Vojta byl stokrát horší: Vojta prohlásil, že až přijde jeho čas, ze světa sprovodí a zahladí každého, kdo by se opovážil mu překážeti nebo plésti se mu do řemesla.
Při vší hrůze, která jej obcházela při těchto řečech a hrozbách mladého hříbka a která neustávala lomcovati jeho nitrem, nemohl se přece ubrániti obdivu, ba i jakémusi druhu závisti, když přemýšlel o báječné, téměř nadpřirozené dovednosti a hbitosti tohoto chlapce a o smělosti, s jakou tento se pouštěl do boje s celým aparátem knížecího lesního a rybničného personálu, se zákonem a s jeho strážci, četníky, soudy, se vším, proti čemuž on sám ani oči pozvednouti si netroufal. Připadal si neskonale malým, ba nicotným vedle něho...
Tohle všecko vířilo Václavovi hlavou, když, leže na svém lůžku, očekával návrat Vojtův. Pojednou ucítil na svých plecech něčí ruku. Ulekl se, neboť, ač by byl přísahal, že bděl a že měl oči otevřené, neviděl ani neslyšel koho vcházeti.
