Šumavský rozcestník: pamětní deska Hans Watzlik, Ostrý (D)

pamětní deska Hans Watzlik, Ostrý (D)

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
památníky
pamětní deska Hans Watzlik, Ostrý (D)

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: Německo
GPS: 49°12'10.73"N 13°06'34.50"E

popis

Hans Watzlik shlíží z vrcholu Ostrého na bavorskou stranu z pamětní desky, jejímž autorem je Leopold Hafner. Hans Watzlik vl. jménem Johann Vaclík (16. prosince 1879, Dolní Dvořiště - 24. listopadu 1948, Tremmelhausen) byl česko-německý spisovatel. Hans Watzlik se narodil 16. prosince 1879 na Šumavě v Dolním Dvořišti do rodiny místního poštmistra. Jeho otec byl později přeložen do Horních Rakous, do Rožmitálu na Šumavě a zpět do Českých Budějovic (tam Hans studuje gymnázium), proto Hans Watzlik završil své vzdělání na učitelském ústavu v Budějovicích a v Praze. Pak nastoupil na různá místa na severozápadní Šumavě. Například v Ondřejově (Andreasberg) u Chvalšin. V roce 1905 se oženil ve Chvalšinách s Linou Paschnerovou. Od roku 1906 až do odsunu v roce 1945 působil jako učitel a později ředitel na chlapecké škole v Nýrsku. Ve své době patřil k oceňovaným autorům. Jeho literární práce čerpá z tradice německého romantizmu, života obyvatel Šumavy i jejich slovesnosti. Některé jeho práce byly přeloženy do češtiny. Jde například o soubor povídek Tři prózy a román Jiřina. Za román Der Pfarrer von Dornloh (Farář z Dornlohu) dostal Watzlik v roce 1931 Československou státní cenu za německy psanou literaturu. Za své vlastivědné práce shromáždil řadu lidových pohádek a pověstí. Část z nich se stala základem knihy Příběhy ze staré Šumavy, která se dočkala dokonce dvou vydání (1974 a 1995). Pod titulem je uveden jako autor Antonín Rausch, který je spíš jen překladatelem a nikoliv autorem v plném slova smyslu. Watzlikovy romány a novely jsou podány dokonalým vypravěčským uměním, jsou však poznamenány nacionalizmem, který se výrazně projevil například v románě \"O Böhmen! \" (1917, Ó Čechy! ). V novelistickém umění byli jeho učiteli Mörike Eichendorff a zvláště Adalbert Stifter svými šumavskými prózami. K jeho nejznámějším novelám patří zejména \"Die Abenteuer des Florian Regenbogner\" (1919, Dobrodružství Floriana Regenbognera), \"Einöder\" (1922, Poustevník), \"Faust in Böhmerwald\" (1930, Faust na Šumavě), \"Die romantische Reise des Herrn Carl von Weber\" (1932, Weberova romantická cesta, česky 1944, tato novela byla v roce 1956 zfilmována a bylo to poslední dílo slavného režiséra G. W. Pabsta. ), \"Bayrische Erzählungen\" (1944, Bavorské povídky). Watzlik vydal též \"Böhmerwaldsagen\" (1921, Šumavské pověsti, česky částečně 1996) a několik knih pro děti. Watzlik podléhal během 30. let stále více nacistické ideologii, což se projevovalo i v jeho umělecké tvorbě. Tato osudová volba vynesla básníku po pádu nacizmu trest. Krátce po ukončení II. světové války byl zatčen a rok vězněn v Klatovech. Jelikož se osobně neangažoval v nacistickém teroru, vyhnul se tvrdším trestům. V srpnu 1946 je nucen odejít ze svého milovaného domova a 24. listopadu 1948 umírá v Tremmelhausenu u Regensburgu (Řezno).