popis objektu:
Obec Nicov leží pod vrchem Královský kámen (německý název Königstein) s výškou 1058 m n.m. První písemné zmínky o obci Nicov pocházejí z roku 1295. Do roku 1420 patřila klášteru v Ostrově, poté připadla do majetku hradu Kašperk (něm. Karlsberg). Podléhala tedy panovníkovi, českému králi, přímo. Obec panovník spravoval pomocí různých správců, kterým uděloval různé požitky z této funkce plynoucí. Některým sedlákům se zde tak říkalo "králováci" - někteří obyvatelé Šumavy, potomci osobně svobodných, často urozených osadníků, kteří získali ve středověku díly tzv. Královského hvozdu - pohraničního lesa, který původně náležel panovníkovi. Říkalo se jim také svobodníci - jejich rodiny měly výjimečné postavení a byly evidovány královskými úřady - neměli nic společného s poddanými a jejich výlučné postavení trvalo až do roku 1848. V roce 1584 obec odkoupilo a získalo město Kašperské Hory s částí panství hradu Kašperka. Sedlákům "královákům", bylo podle kupní smlouvy bylo zapovězeno zvát se nadále "králováckými", byli městu povinni robotou, bezplatným poskytováním povozů a pracovních sil i odváděním peněžitých dávek a předepsaných naturálií. Vztah mezi městem a okolním venkovem zůstal zachován až do zrušení roboty v rakouské monarchii roku 1848. Poté se vsi staly na městu nezávislé a nižší stupně správy se ocitly v rukou samotného selského stavu na východě šlo o obec Nicov s osadami Nicov, Řetenice (Jettenitz), Milov (Millau), Studenec (Brunn) a Popelná (Reckerberg). Roku 1946 v souvislosti s odsunem německy mluvících obyvatel z celé ČR na základě tzv. "Benešových dekretů". Ne všechny domy, které museli vyhnanci opustit, dokázali obsadit a udržet obyvatelé české, slovenské či jiné národnosti. Počet lidí v obci i okolí citelně poklesl. Další pokles počtu obyvatel nastal při tzv. kolektivizaci z důvodu, že lidé odcházeli do vnitrozemí za lépe placenou prací a větším rozsahem pracovních příležitostí (zde např. zánik osídlení obce Mílov). Do roku 1949 patřila obec Nicov k okresu Sušice. Po změnách ve správním členění se obec Nicov po roce 1949 připadla ke Stachům a tedy k okresu Vimperk. Nejvýznamnější památkou obce je kostel sv. Martina, který byl založen jako pozdně románský v první čtvrtině 13. století. Původní stavba z 2. poloviny 13. století byla později přestavena v barokním slohu. Proti kostelu naleznete barokní faru s mansardovou střechou. Farní kostel znám ve 14.stol. Od roku 1584 patřil jako filiální k faře v Kašperských Horách. Německý název Nitzau.
