Šumavský rozcestník: zámek Český Krumlov, UNESCO

zámek Český Krumlov, UNESCO

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
zámky
zámek Český Krumlov, UNESCO

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°48'46.332"N, 14°18'49.931"E

popis

Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i svou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. Hrad na skalnatém ostrohu je dominantou města a druhý největší v Čechách (rozloha přes 6 ha) po Pražském hradu a jedním z nejrozsáhlejších ve střední Evropě. V původní půdorysné dispozici, hmotové skladbě, interiérové instalaci i architektonickém detailu je dochován stavební vývoj od 14. do 19. století. Zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení soustředěných kolem pěti zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady. Z půdorysné dispozice zámku Český Krumlov je patrná jeho rozloha a rozmístění jednotlivých nádvoří a objektů. Monumentální komplex hradu a zámku Český Krumlov je situován na protáhlém vysokém skalním ostrohu, který z jihu obtéká řeka Vltava a na severní straně potok Polečnice. Hrad a zámek se hrdě tyčí nad drobnou renesanční a barokní měšťanskou architekturou přilehlého města. Město s velebně působícím kostelem svatého Víta spolu s komplexem hradu a zámku tvoří jedinečnou dominantu celého okolí. Jako drahocenná perla je město Český Krumlov uloženo v kotlině obehnané masívem Blanského lesa na severu a zvlněným terénem šumavského předhůří na jihu a západě. Hrad patrně založil Vítek II. z Prčice, první písemná zmínka je v německé básni z roku 1240, roku 1253 se uvádí Witico de Chrumbenowe, který patrně vybudoval dnešní Hrádek s věží. Název hradu Krumlov pocházel z latinského castrum Crumnau či staroněmeckého Crumbenowe. Charakterizuje přírodní konfiguraci terénu - krumben ouwe, tedy místo na křivé louce nebo na nivě. Nejstarší zmínku o krumlovském hradu zřejmě učinil rakouský rytíř minnesänger Ulrich z Lichtensteina ve své básni Der Frauendienst, která se datuje do doby mezi léty 1240-1242. První písemná forma názvu Chrumbenowe se nachází na listině rakouského a štýrského vévody Otakara z roku 1253. Tehdy už byl Krumlov sídlem Vítka z Krumlova, člena významného šlechtického rodu Vítkovců. Přízvisko \"Český\" bylo ve spojení s Krumlovem užíváno od poloviny 15. století. Když roku 1302 krumlovská větev Vítkovců vymřela, zdědil hrad Jindřich I. z Rožmberka, který sem také přesídlil a Dolní hrad rozšířil. Jeho syn Petr I. z Rožmberka (1347) postavil Horní hrad, který Oldřich II. z Rožmberka (1403-1462) přestavěl. K velkým stavebním úpravám došlo za nejvyššího purkrabího Viléma z Rožmberka (1535-1592). Jeho bratr Petr Vok se tak zadlužil, že musel zámek prodat císaři Rudolfovi II., který jej dal svému nemanželskému synovi Juliu Caesarovi (jinak také Juan d´Austria). Roku 1622 dal císař Ferdinand II. Krumlov rodině Eggenberků, kteří zadali barokní přestavby zámku, stavbu prvního dřevěného divadla (1680) a založení zahrad. V letech 1719-1947 patřil Krumlov rodu Schwarzenberků, kteří jej ve druhé polovině 18. století různě přestavěli ve stylu vídeňského baroka. Od roku 1871 však sídlili na Hluboké, takže Krumlov ztratil na významu. Hrad stojí na strmém a dlouhém skalním ostrohu, který z jihu obtéká Vltava a ze severu Polečnice. Do předhradí se vstupuje ze čtvrti Latrán, z jihu Zámeckými schody nebo z východu Červenou branou. Na severní straně je obdélná budova solnice (kolem 1500), na jižní straně renesanční konírny, uprostřed kamenná kašna z roku 1561. Most přes Medvědí příkop vede průjezdem do Dolního hradu, po levé (jižní) straně je nejstarší část hradu (Hrádek), starý palác s věží ze 13. století s renesanční nástavbou a malbami z roku 1580. Z ochozu věže je krásná vyhlídka na hrad i město. Východní a severní křídlo nepravidelného velkého nádvoří Dolního hradu tvoří purkrabství z roku 1578, jižní křídlo tzv. mincovna a v západním rohu gotická věž Máselnice. Fasády jsou zdobeny renesančními sgrafity a barokními freskami, uprostřed nádvoří je kamenná kašna z roku 1641. Z dolního nádvoří vede přes další příkop zděný most do Horního hradu, paláce Rožmberků se dvěma malými nádvořími. V prvním patře východního křídla jsou tzv. Rožmberské pokoje s dřevěnými renesančními stropy a zbytky maleb, kde je také pozoruhodná sbírka vlámských tapisérií z Bruselu z 16. - 17. století. V jižním křídle je zámecká kaple sv. Jiří, původně gotická z počátku 14. století, barokně přestavěná. Na jižní straně je Malá rožmberská kaple z let 1430-1440 s gotickou síťovou klenbou. V západním křídle je prostorný Maškarní sál s dřevěnou lóží a iluzivními malbami J. Lederera z roku 1748 a zámecká obrazárna. Západním křídlem se prochází na plášťový most z roku 1764. Unikátní pětiposchoďový most přes hluboký tesaný příkop spojuje Horní hrad s budovou zámeckého divadla a zahradami. Nejvyšší dvě patra mostu jsou kryté chodby z paláce do divadla a zahrad. Barokní zámecké divadlo z let 1766-1767 je jedno z nejlépe zachovaných barokních divadel na světě. Má malé hlediště s dřevěnými vysokými lavicemi a balkónem pro šlechtu, úzkým sníženým orchestrem a velmi hlubokým jevištěm, kde se zachovala původní, velmi složitá dřevěná zařízení pro rychlou změnu kulis a různé efekty. Dále na západ navazuje jízdárna a zámecký park v pozdně barokní úpravě s kaskádovou fontánou z poloviny 18. století s bohatou plastickou výzdobou. V severní části parku je patrový pavilon Belárie z let 1706-1708, upravený a vyzdobený freskami v polovině 18. století. Naproti pavilonu je moderní kovové otáčivé hlediště, kde se konají letní divadelní festivaly. Z rampy mezi mostem a zahradou je pozoruhodná vyhlídka na město a řeku. Správa zámku Český Krumlov jako pracoviště Památkového ústavu České Budějovice zajišťuje provoz objektu se zaměřením na prohlídky zámku, údržbu, stavební a restaurátorské práce a je i spoluorganizátorem kulturně společenských aktivit na zámku Český Krumlov. Exteriérová prohlídka areálu zámku seznamuje s působivou architekturou významné dvorské rezidence 16. – 18. století a se vzácnými renesančními a barokními freskami na budovách kolem pěti zámeckých nádvoří. Jedenáct hektarů barokní zahrady s francouzskou a anglickou zahradní úpravou, kaskádovou fontánou a zámeckým jezírkem je oblíbeným místem pro relaxační a meditační procházky. V interiérových prostorách jsou k dispozici dvě prohlídkové trasy s historickými instalacemi interiérů 16. – 19. století, zámecká věž s hladomornou a lapidárium s expozicí barokních plastik. Nejvýznamnější památkou, skutečnou perlou v koruně divadelního dědictví, je světově proslulé zámecké barokní divadlo, které je jednou nejlépe dochovaných evropských divadelních scén 18. století s téměř kompletním vybavením dekorací, kostýmů, rekvizit a jevištní techniky. Návštěvníkům jsou dále přístupné tři galerie se současným českým keramickým, sklářským a výtvarným uměním na I., II. a IV. zámeckém nádvoří. Nejvyšším přístupným místem je vyhlídkový ochoz zámecké věže ve výši 35m nad úrovní II. nádvoří, nejhlubším přístupným místem jsou Václavské sklepy na IV. zámeckém nádvoří, skryté 12 m pod úrovní nádvoří. V průběhu celé sezony žije zámek bohatým kulturním, společenským a konferenčním životem. Vysoké hodnocení místa z řad domácích i zahraničních odborníků vedlo postupně k získání statutu nejvyšší památkové ochrany. V roce 1963 bylo město prohlášeno městskou památkovou rezervací, v roce 1989 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou a v roce 1992 byl celý historický komplex zapsán do Seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.