Šumavský rozcestník: keltské oppidum Třísov

keltské oppidum Třísov

detailní info

kategorie: kultura a památky / zřícenina
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°53'11.703"N, 14°20'57.955"E

popis

Keltské oppidum Třísov je jednou z nejvýznamnějších lokalit jihočeského pravěku. Keltové, reprezentovaní na českém území především kmenem Bójů, dosáhli v průběhu 2. století před n.l. vysoké společenské organizace, jejímž odrazem jsou opevněná sídliště předměstského typu - oppida. V síti českých oppid zaujímají důležité postavení lokality situované při řece Vltavě - Závist u Prahy, Hrazany, Nevězice a nejjižněji položený Třísov. Rozmístění těchto opěrných bodů kolem Vltavy není náhodné a souvisí s komunikací, která spojovala českou kotlinu s Podunajím i jižněji položenými oblastmi. Nejstarší doklady o osídlení území okolo Třísova pochází z doby bronzové (cca 2200–750 př. n. l.) a je reprezentováno nálezy keramických nádob, bronzových zbraní a šperků. Počátky keltského osídlení se datují do období 2. století př. n. l., kdy zde bylo vybudováno malé sídliště nad břehem Vltavy bez jakéhokoli opevnění. Postupem času se sídlo rozrůstalo a svůj největší rozkvět zaznamenalo okolo 1. století př. n. l., kdy celková fortifikovaná osídlená plocha zaujímala rozlohu přibližně 26 hektarů. Toto návrší bylo velmi vhodné pro vybudování hradiště nejen z důvodu dobré strategické polohy, ale i z důvodu naleziště grafitu a železné rudy. V době největšího rozkvětu byl Třísov důležitým regionálním centrem, ale netěšil se takové důležitosti jako ostatní oppida (Stradonice, Závist, Hrazany). Hrál však významnou roli v dálkovém obchodu i náboženském životě keltské společnosti. Jeho obyvatelé se zaměřovali především na řemeslnou výrobu než na zemědělskou činnost, z čehož plyne, že museli být víceméně závislí na zemědělských osadách tvořících jeho zázemí. Celé opevněné oppidum má dva vrcholky, na kterých byly vybudovány dvě akropole, severní a jižní. V severní akropoli byly nalezeny pozůstatky osmiboké svatyně, která měla půdorys tvořený kůlovými jamkami a od okolního prostoru byla oddělena dřevěným hrazením. Výjimečnost tohoto místa odkládá i nález části bronzové pánve, která se na oppidu objevila jako import z Itálie. V sedle se pak nacházela různá hospodářská i obytná stavení.