první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy
jeden ze tří kostelů v Evropě orientovaných na západ - Vejprnice zajímavosti ze Šumavy
nejdelší železniční tunel v České republice - Železná Ruda zajímavosti ze Šumavy
první elektrifikovaná trať v ČR od roku 1903 - Tábor zajímavosti ze Šumavy
největší a nejkrásnější rašeliné jezírko v České republice - Chalupská slať zajímavosti ze Šumavy
nejvyšší kopec na území bývalého protektorátu Böhmen und Mähren - Javorník 1089 m zajímavosti ze Šumavy
nejstarší kamenná rozhledna v Čechách z roku 1825 - Kleť zajímavosti ze Šumavy

Rosenauer Josef

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°51'12.885"N, 14°12'35.781"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Josef Rosenauer (pravděpodobně 26.února 1735, Chvalšiny - 10.března 1804, Český Krumlov) byl český inženýr, který vyprojektoval a postavil Schwarzenberský a Vchynicko-tetovský plavební kanál. Josef se narodil v Chvalšinách jako nemanželské dítě Voršily Traxlerové, dcery tesaře Martina Traxlera. Ačkoliv by měl nést jméno po svobodné matce, byl 26. února pokřtěn s příjmením Rosenauer, ovšem otec jej však nikdy nepřiznal. Josef se od 13 let se učil u lesníka Petra Lambechara, který spravoval bažantnici v nedalekém Červeném Dvoře. Do schwarzenberských služeb vstoupil jako učedník červenodvorského bažantníka v roce 1748. Již během učení prokázal mimořádné schopnosti pro lesnictví, pro práci geometra, ale vyhovění jeho žádosti o služební povýšení z roku 1758 bránil jen nemanželský původ. Listina Marie Terezie z 20. listopadu odstranila i tuto překážku a roku 1759 Rosenauer nastoupil jako lesní adjunkt do schwarzenberského lesního úřadu v Českém Krumlově. Na počátku 60. let studoval na náklady zaměstnavatele na tzv. inženýrské akademii ve Vídni, kterou ukončil v květnu 1770 s výborným prospěchem. Následujícího roku získal titul schwarzenberského knížecího lesního inženýra. V roce 1774 se Josef Rosenauer po složení zeměměřičských zkoušek stal také přísežným zemským zeměměřičem. Jako zaměstnanec vrchnostenské správy schwarzenberského panství vypracoval návrh umožňující levnou dopravu dřeva z nepřístupných pralesů Šumavy v povodí Vltavy svahovým plavebním kanálem přes hlavní evropské rozvodí do řeky Mihely (Große Mühl) a dále do Dunaje. Tento odvážný návrh předložil v roce 1774 knížeti Josefu I. Adamovi ze Schwarzenbergu, ale schválen byl až v roce 1779 knížetem Janem Nepomukem I. v roce 1779. Samotná realizace začala po deseti letech v roce 1789 a první část - 39,9 km dlouhý tzv. starý kanál vedoucí od potoka Zwettelbach k Jelenímu potoku - byla zcela dokončena v roce 1793. Josef Rosenauer se obával nedostatku vody z přítoků plavebního kanálu a raději ve stavbě nepokračoval, druhá část tzv. nový kanál byla postavena podle Rosenauerova projektu až v letech 1821 - 1822. Josef Rosenauer také vypracoval projekt kanálu, který by obcházel nesplavné části Vltavy - úprava koryta řeky Vltavy pod Čertovou stěnou pro plavbu dříví. Představa byla, že u dnešní lipenské hráze měl opustit říční koryto a pokračovat v trase, které odpovídá dnešní silnice do Vyššího Brodu. Kanálem by se mohly plavit vory, dříví i polena, zároveň by voda mohla pohánět okolo dvaceti pil. Ač byl kanál schválen v roce 1785, realizace se odložila pro výši pozemkových daní a projekt se nakonec nikdy nerealizoval. Plány ke svým vodním dílům kreslil Rosenauer vlastnoručně. Některé z nich se zachovaly. Kníže Josef II. ze Schwarzenbergu na konci 18. století pověřil zkušeného Rosenauera, tehdy již ředitele schwarzenberské plavby, navržením systému plavení dřeva z oblasti Modravy a Roklanu. Návrh Vchynicko - tetovského plavebního kanálu, který obcházel nesplavný úsek řeky Vydry pod Antýglem (Povydří) spojením s Křemelnou, kníže schválil a okamžitě začal být budován. Josef Rosenauer stál také u zřízení plavebního kanálu pro plavení dříví na řece Aist v Horním Rakousku. Zemřel na jaře 1804 v 69 letech ve svém domě (Latrán č. p. 54, Český Krumlov) na následky neúspěšné operace močových cest. Zanechal vdovu s osmi dětmi. Jedna z jeho dcer se později provdala do rodu Sturz-Sattelbergů a stala se spolupracovnicí a podporovatelkou svého zetě, významného železničního podnikatele, rytíře Karla Fr. Bartos-Sturz Sattelberga. V Chvalšinách jsou na domě čp. 118 umístěny dvě pamětní desky Rosenauera, první z roku 1928, druhá z roku 1991. V letech 1999-2000 pak byl ve Chvalšinách realizován projekt zřízení Muzea Schwarzenberského plavebního kanálu. V Českém Krumlově patřil Josefu Rosenauerovi dům Latrán č. p. 54. na kterém je dnes pamětní deska: "V tomto domě zemřel 10. března 1804 významný rodák z Chvalšin Josef Rosenauer 1735 - 1804 císařský zeměměřič, knížecí plavební ředitel a stavitel plavebních kanálů na Šumavě, občan Českého Krumlova, čestný občan Prahy a Vídně. Lesy České republiky, s.p. 2004".

Rosenauer Josef na mapě

místa v okolí

Chvalšiny

Chvalšiny

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°51'14.454"N, 14°12'40.106"E

zobrazit více
kostel sv. Maří Magdalény, Chvalšiny

kostel sv. Maří Magdalény, Chvalšiny

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°51'14.700"N, 14°12'40.685"E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

Jednota-potraviny Chvalšiny

Jednota-potraviny Chvalšiny

kategorie: obchody / smíšené
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°51'19.000"N, 14°12'36.001"E

zobrazit více
Jednota-potraviny Kájov

Jednota-potraviny Kájov

kategorie: obchody / smíšené
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°48'46.891"N, 14°15'31.922"E

zobrazit více