popis objektu:
JUDr. Stanislav Koutek (28.října 1892, České Budějovice – 23.prosince 1947, Praha) byl český vlastenec, člen protinacistické odbojové skupiny "Věrný pes", podnikatel a ředitel Kartone (kartel na výrobu lepenek a dřevoviny pro celou ČSR, tzv. první republiku). V šumavské obci Hamry koupil ruiny již i tak neprosperující továrny na umělé drahokamy, přeorientovanou na výrobu kyslíku a vodíku, která při nehodě vybouchla a do základů vyhořela. Do roka spolu s předchozím majitelem ing. Petzoldem, kterému nabídl postavení technického ředitele v nově vzniknuvším provozu na výrobu bílé lepenky a dřevoviny, zajistil v továrně výrobu. Továrna neustále zvyšovala a zlepšovala svoji výrobu, což znamenalo, že začala vedle výroby dřevoviny zvyšovat výrobu bílé lepenky a tím zlepšila svoji finanční situaci. Měla vlastní hydroelektrárny se třemi kanály se spády 130, 100 a 43 metry a dodávala elektrický proud celé obci Hamry za nízký paušál bez elektrických hodin. Po té co se obec Hamry ocitla na území sudet zabraného Němci, továrna patřící Dr. Koutkovi jako jedinému majiteli (což bylo v rozporu s německými zákony, kdy nebylo přípustné, aby Čech vlastnil na německé půdě nemovitý majetek) byl přinucen fyzicky opustit svůj majetek a po vzniku Protektorátu dokoce i "právně". Tzn. byl přinucen vybrat si ze seznamu 36 vybraných členů nacistické strany, kterým smí podnik prodat. Dr. Koutek protahoval tento prodej až do září 1939, kdy si vybral německého člena NSDAP pana Weise v Plzni, který vlastnil papírny v Plzni (po válce národní podnik Západočeské papírny), s tím, že to bude nejjednodušší cesta k navrácení majetku po skončení války. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl Dr. Koutek okamžitě vyhnán z Kartonie a na jeho místo byl jmenován Němec. Došlo k zajímavé situaci - když byla tato změna ohlášena členům Kartonie, okamžitě všichni němečtí majitelé z bývalého pohraničí vyhrožovali stávkou, jestliže se Dr. Koutek okamžitě nevrátí do své funkce, protože ho nový ředitel nemůže nahradit. Velká část členů Kartonie byla z pohraničí.Němci ustoupili a Dr. Koutek se vrátil na místo ředitele s tím, že jeho řízení musí být schváleno podpisem německého ředitele. Ten věci nerozuměl, podpisoval vše předložené. Tím bylo zachráněno mnoho lidí před nucenými pracemi v Německu, protože se tím udrželo plno papírenství v provozu. Začátkem roku 1943 se stal Dr. Koutek členem odbojové skupiny "Věrný pes", která měla přímé spojení s Londýnem a vládou Dr. Beneše. Toto spojení přišlo v pravý čas, protože byl Dr.Koutek krátce na to pověřen, zřejmě na doporučení svého německého ředitele, zorganizovat výrobu rakouského papírenského průmyslu podobně jako pracovala Kartonie v Protektorátě. Tuto reorganizaci prováděl půl roku, kdy pendloval mezi Prahou a Vídní, při čemž dostal možnost nejen zprostředkovávat zprávy o situaci zbrojního průmyslu v Rakousku a v jižním Německu včetně Bavorska. Dostal se mu do rukou supertajný železniční plán, který sloužil zbrojnímu průmyslu a po vylodění Američanů v Italii i vojenským vlakům Wehrmachtu pro nasazení v Itálii. Tento specielní jízdní plán se týkal hlavně vojenských železničních spojů a měl samozřejmě přednost před civilní dopravou. Jezdil na minutu přesně včetně objížděk i přes poškození drah po americkém vylodění v Italii a "zradě" italského spojence. Jeho obsah velmi pomohl Benešovu významu a ocenění v Londýně. Umožnil tak spojencům účinné bombardování, narušení zásobování a spojení s německou armádou v Italii. Po skončení války dostal Dr. Koutek továrnu zpět do vlastních rukou. Zpočátku si dělal nároky na továrnu národní podnik Západočeské papírny, který získal majetek pana Weise, kterému byl majetek jako členu NSDAP samozřejmě zestátněn a on sám byl odsouzen. Továrna dokončila během tří měsíců horní kanál, zvýšila tím výrobu o 30% a věnovala se další práci, když v ní začali pracovat nejen antinacističtí německy mluvící neodsunutí zaměstnanci, kteří se vždy cítili Čechoslováky. Byli doplněni novými českými zaměstnanci, kteří začali osídlovat pohraničí. Dr. Koutek zemřel na téměř na konci roku 1947. Pochován je v Praze na Olšanských hřbitovech. Během jeho nemoci jej začal zastupovat jeho syn, který později na krátkou dobu chod továrný převzal, neboť již nastupovala éra "budování komunismu". Tím se uzavírá životní příběh Dr. Stanislava Koutka, nikoli však továrny v obci Hamry, později Úhlavský mlýn a jeho stejnojmenných potomků, který trvá dodnes…
