název: hotel Rixi, Špičák kategorie: kultura a památky podkategorie:architektura lokalita: špičácko GPS: 49°10'15.526"N, 13°13'14.035"E
popis objektu:
Hotel Rixi na Špičáku byl postaven pražským architektem Rixim v roce 1890 a byl orientovaný na německou klientelu oproti v sousedství již zavedeného a prosperujícího hotelu Prokop. Původně kupec z Volyně u Strakonic pan Prokop provozoval kantýnu po dobu výstavby tunelu pod Špičákem a po skončení stavby na místě zůstal a poskytoval pohostinské služby prvním turistům z Plzně a Prahy, kteří sem začali železnicí přijíždět. Jedním z prvních návštěvníků byl i Jan Neruda, který na Špičáku pobýval v létě 1881 a tak vznikla jeho Romance o Černém jezeře. Bodrého hostinského i Šumavu si Neruda velmi oblíbil a nazval ho "otcem Prokopem". Zavítal sem i Jaroslav Vrchlický a Eliška Krásnohorská i další. Zpráva o požáru Národního divadla zastihla Jana Nerudu právě v penzionátu pana Prokopa na Špičáku. V roce 1882 je z bývalé kantýny a ubytovny dělníků oficiálně založen Hotel Prokop. Ten byl první inspirací pro výstavbu dalších ubytovacích zařízení.
název: tovární vila papírny, Hamry kategorie: kultura a památky podkategorie:architektura lokalita: špičácko GPS: 49°12'16.691"N, 13°11'0.107"E
popis objektu:
Bývalá tovární vila papírny na Hamrech je rozlehlá hrázděná budova, připomínající vzhledem chatu, je naprosto v souladu se zdejší krajinou. Budova patřila k místní a prosperující továrně na papír a sloužila jako obytná a správní. Jelikož byla součástí majetku s.r.o. vlastnícího papírnu, byla znárodněna spolu s továrnou, přestože společnost byla vlastnictvím jediné osoby - pana JUDr. Koutka.
název: alpské domy Volary kategorie: kultura a památky podkategorie:architektura lokalita: volarsko GPS: 48°54'48.866"N, 13°53'25.96"E
popis objektu:
Vesnická památková rezervace Volary vznikla nařízením vlády České republiky č. 127/1995 Sb. ze dne 24. května 1995 "o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace". Volary se dříve přirovnávali k "alpské vesnici" či "alpskému městečku" jedinečnému svým vzhledem nejen na Šumavě, ale v celých Čechách. Nezvyklá architektura vycházela ze skutečnosti, že Volary byly v 16. století kolonizovány uzavřenou komunitou horských dobytkářů z oblasti Tyrol či Štýrska, která si přinesla po staletí uchovávané tradice a zvyklosti. Volarský dům je unikátem lidové architektury České republiky a jeho výskyt je omezen pouze na město Volary a sousední osadu Dobrá. Přezdívá se mu alpský, volarský, pavlačový, horský... Volarský dům u nás představuje alpskou architekturu, která vychází z horských podmínek a nutnosti obstarat chod hospodářství včetně péče o dobytek i v zimách s množstvím sněhu. Základní rysy volarského domu jsou: široká a rozlehlá usedlost poschoďového rázu se světnicí v podkroví, obytné i hospodářské prostory ukryty pod velkou společnou střechou, velmi plochá sedlová střecha a kryta štípaným šindelem zatěžkaným kameny, patrová usedlost má vrchní patro roubené, přízemí je buď roubené nebo částečně či zcela kamenné, široké průčelí domu se vstupem do průjezdu, pavlač ve štítě, dříve s břevny, později s ozdobně vyřezávanými prkny, impregnace roubených částí domu volskou krví. Mimoto jsou jednotlivé volarské domy a další roubené objekty vedeny jako kulturní památky. Lidovou architekturu Volar představují vedle volarských domů i roubené stodoly a seníky na loukách.
název: Voprchovský dům, Sušice kategorie: kultura a památky podkategorie:architektura lokalita: sušicko GPS: 49°13'49.653"N, 13°31'13.007"E
popis objektu:
Dům je bohatý zajímavými architektonickými prvky. Vchod si uchoval pozdně gotický lomený vstupní portál. Tento původně měšťanský pozdně gotický dům byl postavený ve druhé polovině 15. století. Kolem roku 1600 byla renesančně přestavěna fasáda a z této doby pochází vysoká renesanční atika. Renesanční jsou i pravoúhle profilovaná okna, pravoúhlá ostění vchodů, klenby, zbytky renesančních dekorativních maleb. Zásadně opraven byl dům v 18. století. Od roku 1775 do roku 1936 v něm bylo umístněno děkanství. Dnes je v něm Muzeum Šumavy.
název: Vajsova louka, Špičák kategorie: sport a wellness podkategorie:ski areály lokalita: špičácko GPS: 49°10'15.364"N, 13°13'36.650"E
popis objektu:
Vajsova louka na Špičáku nedaleko hotelu Rixi je legendární lyžařské místo, na kterém se učil lyžovat nejeden milovník tohoto sportu. Disponuje jedním vlekem s délkou 234 m, převýšením 41 m. Tatrapoma F10 s teleskopickými závěsy / přepravní kapacita: 750 osob / hod. Délka sjezdovek: 235 m, obtížnost: lehká - cvičná louka.
název: ekobus na Černé jezero kategorie: doprava podkategorie:ekobus lokalita: špičácko GPS: 49°10'26.322"N, 13°13'27.96"E
popis objektu:
K Černému jezeru, největšímu českému ledovcovému jezeru na Šumavě, jezdí autobusová linka zvláštní dopravy - moderní nízkopodlažní autobus na stlačený zemní plyn. Jezdí mezi parkovištěm na špičáckém sedle a Černým jezerem. Odjezdy ze Špičáku jsou v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00, linka o délce 4 km je v provozu o letních prázdninách. Jízdné je stanoveno na 50,-Kč pro dospělé, pro děti mezi 6 až 15 rokem, držitele TP, ZTP, ZTP/P a osoby starší 62 let na 25,-Kč.
název: Hašek Dominik kategorie: kultura a památky podkategorie:osobnosti lokalita: špičácko GPS: 49°10'11.753"N, 13°14'2.573"E
popis objektu:
Dominik Hašek (29.ledna 1965, Pardubice, rodným příjmením Kaštánek), je český hokejový brankář známý pod přezdívkou Dominátor. Jeho polorodým bratrem je bývalý fotbalista Martin Hašek. Hokej začal hrát v šesti letech v rodných Pardubicích, v 16 letech si za tým Tesla Pardubice poprvé zachytal v nejvyšší československé lize. V sezóně 1982 - 1983 se Hašek v pardubickém týmu propracoval na pozici brankářské jedničky a ve svých 18 se stal nejmladším reprezentačním brankářem v historii Československa. V draftu NHL roku 1983 byl vybrán na celkově 199. pozici týmem Chicago Blackhawks. V letech 1987 a 1989 se stal s Pardubicemi mistrem republiky. Sezónu 1989 - 1990 odehrál kvůli vojenské službě v týmu HC Dukla Jihlava. V následující sezóně poprvé nastoupil v zámořské International Hockey League za tým Indianapolis Ice a v National Hockey League za tým Chicago Blackhawks. Po dvou letech byl vyměněn do týmu Buffalo Sabres, ve kterém se postupně stal jedničkou a kde strávil celých 9 sezón. V roce 1998 se s českým reprezentačním výběrem stal olympijským vítězem. Sezónu 2001/2002 odehrál v týmu Detroit Red Wings a poprvé vyhrál Stanley Cup. Po následující roční pauze se vrátil do NHL a odehrál další sezónu za Detroit. Po roce pak přestoupil do týmu Ottawa Senators, odehrál v něm jednu sezónu a poté se vrátil do Detroitu. Za Red Wings tentokrát odehrál dvě sezóny a v sezóně 2007 - 2008 s nimi vyhrál druhý Stanley Cup. Následovala další roční pauza a po ní roční působení v české extralize, završené ziskem mistrovského titulu s týmem HC Pardubice. Sezónu 2010 - 2011 pak Hašek odehrál v Kontinentální hokejové lize za tým HC Spartak Moskva. Hašek je šestinásobný nositel Vezina Trophy, dvojnásobný vítěz (1996 –1997, 1997 – 1998) ceny pro nejužitečnějšího hráče NHL – Hart Memorial Trophy, dvakrát vyhrál také Lester B. Pearson Award (1997, 1998), třikrát pak William M. Jennings Trophy (1994, 2001, 2008). V Česku byl vyhlášen pětkrát vítězem ankety Zlaté hokejky (1987, 1989, 1990, 1997, 1998), v roce 1998 vítězem ankety Hokejista století a v letech 1994 a 1998 vítězem ankety Sportovec roku. Na šumavském Špičáku vlastní byt a na Šumavě rekreačně sportuje.
Šumava A-Z: osobnosti
Šumava: špičácko
šumavská poloha: mapy.cz
Mohutná jedle bělokorá (Abies alba) vévodila okolním lesům na svahu hory Špičák skoro 350 let až do roku 1983. Příčinou zániku stromu byl zásah blesku, který srazil korunu stromu o 14 metrů. Po nuceném skáceli torza jedle bělokoré, měřil kmen 36 m a dosahoval středního průměru 76 cm, což představuje zhruba 17 m3 dřeva. Jedle byla pojmenována po zdejším lesmistrovi Juliusovi Komárkovi, otci významného zdejšího rodáka prof. J. M. Komárka. Julius Miloš Komárek se narodil 15. 8. 1892 v Železné Rudě. Po absolvování klatovského gymnázia ukončeného v roce 1911 maturitní zkouškou, pokračoval ve studiích přírodních věd na filosofické fakultě Karlovy university v Praze, kde také v roce 1916 promoval. V roce 1919 habitoval a od roku 1932 byl řádným profesorem zoologie a přednostou II. zoologického ústavu Karlovy university. Mimo to byl též docentem na Vysoké škole zemědělské. Když byl 31. 10. 1921 zřízen v Praze Výzkumný ústav lesnický, byl jeho vedením pověřen prof. Komárek, který jej vedl až do roku 1945. Důvodem k založení ústavu byl kalamitní stav přemnožení bekyně mnišky. Jako první ve střední v Evropě uplatnil letecký chemický postřik proti mnišce a sosnokazu. Prof. Komárek podnikl četné studijní cesty do zahraničí a zúčastnil se několika mezinárodních kongresů. V oblasti ochrany přírody patří k nejvýznamnějším počinům jeho úsilí o záchranu velkých karpatských savci. Byl rovněž jedním z iniciátorů myšlenky zřízení velkých národních párků. Již v roce 1931 navrhoval zřízení národního parku v Tatrách (Naše Tatry) a v roce 1946 též na Šumavě (provolání - Poslední příležitost pro národní park). Uveřejnil na 200 odborných prací v odborných po blikačích a časopisech, které se týkaly zejména lesnictví, myslivosti, ochrany přírody a rybářství. Jedná se například o: Česká hydrologie (1918), Zoologická věda v ČSR za posledních 10 let (1929), Mnišková kalamita v letech 1917 i 1927 (1931), Lesnická zoologie (1945), Česká zvířena (1948). Profesor Julius Miloš Komárek, člen korespondent ČSAV, učitel, vědec a spisovatel zemřel 7. února 1955 v Praze.