Šumavský rozcestník

stručně

název: sv. Kilián, Přeštice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: sochy
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'20.849"N, 13°19'48.639"E

popis objektu:
Jedna z řady náměstních soch v Přešticích - socha svatého Kiliána v biskupském rouchu, pravicí žehnající, stojí na východní straně náměstí a nese latinský nápis z r. 1784, který v překladu znamená: „Svatý Kilián v nebezpečenství ohně města Přeštic ustavičný zástupce a ochránce.“ 8.července 1590 na den sv. Kiliána „vypukl o třetí hodině odpolední v Přešticích strašný požár, kterýž za dvě hodiny celé město i s Pohořkem strávil. Shořela tenkrát radnice se všemi spisy a knihami, škola, špitál, věž kostelní se zvony … Tento den, v němž metla navštívení Božího tak citelně se dotkla zdejšího obyvatelstva, povždy zde v živé zůstal paměti … Zbožná mysl Přeštičanů sama tento den zasvětila, takže v den sv. Kiliana bez všech dalších okolností samo sebou ve svátek pro Přeštice zasvěcený se proměnil, a až do roku 1954 se světil.“ Každoročně se v ten den nebo v neděli, která ku svátku přináležela, konala v Přešticích slavná bohoslužba, zakončená průvodem k soše na náměstí, při němž byl od roku 1728 nošen obraz téhož svatého. „Den ten byl každému ve městě dokonale svatým, a nikdo neopovažoval se nějakou prací jeho svěcení porušiti. Sv. Kilian býval ve dne v noci co ochrance proti ohni vzýván.“ Protože žádný z těchto požárů, které město přece čas od času navštěvovaly, již nenabyl tak zhoubného rozměru jako ten z roku 1590, přičítali přeštičtí tuto skutečnost přímluvám sv. Kiliána. Oficiálnímu svěcení tohoto svátku učinil přítrž až dvorní dekret z 21.ledna 1754 o snížení počtu církevních svátků. Konzervativnější měšťané to sice odmítali vzít na vědomí, většina však uposlechla a pracovala o někdejším svátku jako v jiný všední den. „Od té doby však téměř na každý rok na den svatého Kiliana se událo v Přešticích nějaké neštěstí, hořelo, burácela škodlivá bouře, bylo krupobití, hrom uhodil a zapálil, lidé přišli nešťastnou náhodou o život nebo k ourazu ap.“ Mnozí tím byli zvikláni a odhodláni svěcení tohoto dne obnovit. Další dvorní dekret z 27.července 1786 však pohrozil sesazením těch kněží, kteří by zrušené svátky přec hodlali světit. A tak zůstalo pouze na občanech, chtějí-li o jeden den více pracovat a vydělávat, či den sv. Kiliana tajně světit odpočinkem, modlitbami či dobrými skutky. K určitému uvolnění došlo až za časů císaře Františka, kdy se svátek sv. Kiliána v Přešticích opět obnovil v plném lesku a starodávné kráse. Město dokonce za tím účelem založilo zvláštní nadání. A tak ještě děkan Řičák se v roce 1864 zmiňuje, že „až podnes se tento svátek svědomitě světívá … a rušení téhož nikdy nezůstává bez potrestání.“

stručně

název: památník T. G. Masaryka, Přeštice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: památníky
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'20.216"N, 13°19'45.112"E

popis objektu:
V roce 1995 byl znovu odhalen pomník T. G. Masaryka (s jeho sochou) na náměstí v Přešticích s deskou opatřenou textem: "Památce těch, kteří pracovali a umírali za svobodu našeho národa 1914 - 1918 a 1939 – 1945."

stručně

název: skleněná křišťálová pyramida, Zwiesel (D)
kategorie: kultura a památky
podkategorie: sochy
lokalita: Německo
GPS: 49°00'57.73"N 13°13'39.64"E

popis objektu:
Největší pyramida z křišťálového skla na světě složená z 93 665 kusů Tritan pohárů výšky 8.06 m, šířky 4.6 m, o hmotnost 11.6 t a s počtem 65 úrovní z roku 2007 stojí na parkovišti před sklárnou vyrábějící toto patentované sklo. Nápis na pyramidě: Die höchste kristallglas pyramide der Welt - Perfektion aus Leidenschaft und Leidenschaft för Innovation zeich net die Zwiesel Kristallglas AG aus. Mit der Errichtung der höchsten Kristallglas Pyramide der Welt dokumentiert der Weltmarktföhrer der internationalen Spitzenhotellerie un - gastronmie seine Leistungs ähigkeit auf eindrucksvolle Weise. Das neue Wahrzeichen auf dem Gelände er Zwiesel Kristallglas Arkaden ist gleichsam Symbol für die Innovationskrafts der Traditionsunternehmens und die Verbundenheit des Unternehmens mit der Stadt Zwiesel und der Region Niderbayern.

stručně

název: sklářská vana, Frauenau (D)
kategorie: kultura a památky
podkategorie: sochy
lokalita: Německo
GPS: 48°59'16.99"N 13°17'55.18"E

popis objektu:
Sklářská vana ze skleněných plátků přímo před Informačním centrem Sklářského muzea Frauenau.

stručně

název: Přeštice
kategorie: města a obce
podkategorie: města a obce
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'22.066"N, 13°19'47.078"E

popis objektu:
Město Přeštice leží v okrese Plzeň-jih. Historie města Přeštice souvisí se starou obchodní cestou, vedoucí povodím Berounky přes Plzeňskou kotlinu a dále proti proudu řeky Úhlavy až do Bavor. První písemná zmínka o Přešticích pochází z roku 1226. Tehdy se Přeštice jako trhová ves poprvé objevily na listině krále Přemysla Otakara I. V roce 1239 Přeštice koupil kladrubský klášter benediktýnů a zřídil zde probošství. Za husitských válek se Přeštic zmocnili Švihovští z Rýzmberka a drželi je po dvě století. V 18. století zasáhli benediktýni do dějin města znovu. Nejprve zde obnovili probošství a v letech 1750 – 1775 nechali vybudovat barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie podle plánů význačného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Počátkem 19. století postihly město dva rozsáhlé požáry, při nichž mimo jiné, vyhořela také radnice, panský dvůr i pivovar. V roce 1832 byla postavena nová radnice. Rozvíjel se i obchod, proslulé byly zejména přeštické výroční a týdenní trhy, a to již od poloviny 19. století. K rozvoji města přispělo vybudování silnice z Plzně do Klatov, která se začala stavět v roce 1809. Od roku 1874 byla v provozu i železniční trať z Plzně do Klatov, která procházela v bezprostřední blízkosti města. Postupně se Přeštice staly sídlem všech okresních úřadů. Postavena byla řada nových budov jako Okresní hejtmanství, Okresní záložna hospodářská, nová sokolovna, Okresní soud, pošta. Rozvoj města pozastavily válečné události, zejména 2. světová válka. Tehdy se z okresu Přeštice se stal pohraniční okres sousedící s oblastí tehdejších Sudet. Pamětihodnosti: dům historie Přešticka, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Ambrože na Vícově, kaple svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Kiliána, sousoší svatého Benedikta, židovský hřbitov, pomník Jakuba Jana Ryby na pahorku pod kostelem. Přeštice také proslavilo Přeštické černostrakaté prase. Významní rodáci města: Šebestián Aerichalcus – univerzitní profesor a spisovatel, Jakub Jan Ryba – hudební skladatel, Josef Hlávka – architekt, stavitel a největší český mecenáš, Jaroslav Preiss - finančník, ředitel Živnostenské banky. Části města: Přeštice, Skočice, Zastávka, Žerovice. Německý název Pschestitz.

stručně

název: kašna se sochou sv. Václava, Přeštice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: kašny, studny
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'21.320"N, 13°19'47.004"E

popis objektu:
Barokní kašna se sochou svatého Václava na náměstí v Přešticích je v noci nasvícená. Na jednom stupni, dnes v úrovni náměstí, je kašna v podobě žulové čtvercové nádrže s okosenými rohy, s vystouplým širokým pruhem, obíhajícím po celém obvodu stěnu a profilovanou svrchní římsu. Uprostřed na hranolovém podstavci je komolý žulový jehlan, zakončený výrazně, ale jednoduše profilovanou hlavicí a krycí deskou, na níž na nízkém soklíku stojí socha knížete Václava. Postava v kontrapostu, v brnění, v plášti a knížecí čepici, levicí se opírá o štít, pravice vysunuta vpřed, ale bez praporce, původně kovového na dřevěném ráhnu, který zmizel. Do poloviny výšky komolého jehlanu je instalována trubka s otvory, obtáčející podstavec, určená k tryskání vody do kašny. Na vnitřní straně štítu nápis: "1867: Přeštickým dr. Brauner (model Veselý v Praze provedl Blažek v Litomyšli)".

stručně

název: Mariánský sloup, Přeštice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: pamětihodnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'19.763"N, 13°19'45.738"E

popis objektu:
Mariánský sloup na jižní straně náměstí v Přešticích dosahuje výšky asi 6 metrů a tvoří jej trojsoší – socha P. Marie se sv. Václavem a sv. Vojtěchem. Jedná se o nejstarší prvek tohoto druhu na přeštickém náměstí. Sloup je vztyčen na dvou stupních hranolového podstavce, nesoucího podélnou, zespodu profilovanou desku, přesahující do stran a tvořící základnu pro sochy – vlevo sv. Václava a vpravo sv. Vojtěcha. Oba světci (výška soch zhruba 150 cm) jsou ve strnulém postoji a sv. Václav v rytířské zbroji, sv. Vojtěch v kněžském rouchu – materiálem je hrubozrnný pískovec. Uprostřed mezi sochami se tyčí cca 3 metrový oblý, hladký sloup, členěný jednoduchou patkou a korintskou hlavicí. Na nízkém soklíku stojí postava P. Marie s kovovou kruhovou svatozáří. Všechny barokní sochy jsou od lidového tvůrce. Na podstavci byl ještě za děkana Řičáka dobře čitelný nápis, zvěčňující donátora a letopočet vybudování: „A.M.S.D.P.I.B.A.H.H.P.S. ex voto A:Doi 1676“ (tj. Adalbertus Mathias Šrám Decanus In Beati Adalberti Honorem Hanc Posuit Statuam ex voto Anno Domini1676 – Vojtěch Matěj Šrám, děkan přeštický, ke cti sv. Vojtěcha tuto sochu postavil ze slibu L.P. 1976). Podle nepodložené zprávy však socha sv. Vojtěcha byla ještě starší a to údajně z roku 1646.

stručně

název: Ryba Jakub Jan
kategorie: kultura a památky
podkategorie: osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'20.042"N, 13°19'46.002"E

popis objektu:
Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš u Rožmitálu pod Třemšínem) původně křtěn Jakub Šimon Jan R., byl český hudební skladatel přelomu klasicismu a romantismu. Sbíral lidové písně a sepsal je do sborníků českých písní. Jeho nejslavnější, dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladbou pro vánoční období je Česká mše vánoční. Už jako osmiletý uměl velmi dobře hrát na klavír a učil se na housle a varhany. Od roku 1780 studoval s pomocí svého strýce v Praze piaristické gymnázium, po jeho ukončení v roce 1785 studoval filozofii. Získal značný rozhled a vzdělání (kromě češtiny a samozřejmé němčiny četl francouzsky, italsky, latinsky i řecky). Byl přívržencem osvícenské ideologie. Po pěti letech jej však otec, který byl podučitelem v Přešticích, povolal do Nepomuku, kde se uvolnilo místo učitelského pomocníka. J. J. Ryba toto místo ale nedostal. V roce 1786 se stal pomocným učitelem v Mníšku a od roku 1788 až do smrti působil jako učitel v Rožmitále. V roce 1790 se oženil, byl otcem třinácti dětí, z nichž přežilo sedm. Jedním z jeho synů byl i významný český oftalmolog prof. Josef Arnošt Ryba (1795–1856). Později žije a skládá v bídě – místo venkovského učitele v lidech nevzbuzovalo autoritu – avšak v této době složil svoji nejznámější vánoční mši, Českou mši vánoční z roku 1796. Má český text, protože Ryba byl toho názoru, že „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“. I další svá díla psal s českým textem. V roce 1815 odešel 8. dubna ráno směrem k Voltuši, kde měl pod kopcem Štěrbina schůzku s intelektuálem Nicholausem Riessem. Tento politický emigrant původem z Porýní se v Rožmitále usadil po okupaci své země Napoleonem (po roce 1800). Riess ho na dohodnutém místě nalezl ještě živého, avšak umírajícího, s krčními tepnami podřezanými břitvou. Jako sebevrah byl Ryba pochován bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově, teprve po čtyřiceti letech spočinul na rožmitálském hřbitově. Jeho čin měl důvod v dlouhodobé vyčerpanosti, depresích, obtížné ekonomické situaci rodiny, trýznivém fyzickém onemocnění (trpěl zlatou žilou), neutěšených vztazích nekonformního učitele k nadřízeným a také ve vlivu stoické filosofie, která sebevraždu za jistých okolností schvalovala jako eticky žádoucí (Ryba patřil mezi vášnivé čtenáře Seneky). Na místě jeho smrti v roce 1854 postavili lesní dělníci kamenný křížek, v roce 1933 byl doplněn kamennou mohylou, která zde stojí dosud. Vedle mohyly se nachází i pomník k 50. výročí vzniku Československa.

Šumava.cz