Šumavský rozcestník: zámek Merklín

zámek Merklín

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°33'37.616"N, 13°12'0.406"E

popis

Kontroverzním majitelem Merklína se stal roku 1659 Jakub Filip Berchtold svobodný pán z Uherčic, který proslul jako nepříliš dobrý pán - na jeho protiprávní způsoby přisvojování cizího majetku místní lid často poukazoval v peticích. Právě on ale nechal zdejší středověkou tvrz přestavět na barokní zámek a za něj byla k Merklínu také připojena Buková. Po Jakubově smrti v roce 1680 panství získal syn František Ferdinand Berchtold. Ten pak o 12 let později prodal značně zadlužený Merklín se zámkem, tvrzemi Bijadla, Kloušov a Buková a vesnicemi Soběkury, Zemětice, Čelákovy, Buková a dvory Horoušany a Lhota Františku Zdeňkovi, hraběti Novohradskému z Kolovrat. V této době již k merklínskému panství patřilo kromě městečka také pět dalších obcí včetně zpustlých Bijadel. Na konci 18. století byla na zdejším zámku postavena vysoká věž, která však byla o několik desetiletí později - snad mezi léty 1824 - 1825 - stržena. V těchto letech byl totiž zámek opravován, pravděpodobně v souvislosti s velkým požárem Merklína z roku 1817. Během tohoto požáru byl značně poškozen také kostel sv. Mikuláše, ten byl však opraven již následujícího roku. Po smrti Petra Víta v roce 1815 získal merklínské panství dědictvím do správy Jana Karla Krakovského z Kolovrat, který pokračoval ve stopách Petra Víta - také za něj se obci dařilo dobře. V polovině 19. století byl Merklín střediskem panství, k němuž náležely majetky ve dvaceti vsích. Zámek je čtyřkřídlá patrová budova s uzavřeným nádvořím, obklopená parkem. Nádvoří s arkádami, které byly v patře později zazděny. Prostor před zámkem je vyrovnán vysokou tarasní zdí, pro kterou není ze silnice zámek skoro vidět. Zajímavé jsou i sluneční hodiny na jižním křídle zámku.