Šumavský rozcestník: mlýn Prokop, Borovy

mlýn Prokop, Borovy

detailní info

kategorie: kultura a památky / mlýny
lokalita: klatovsko
GPS: 49°31'29.028"N, 13°18'25.969"E

popis

První zprávy o mlýně Borovy na břehu řeky Úhlavy jsou staré téměř 500 let. 300 let s vyjímkou let znárodnění je mlýn v majetku rodiny Prokopů. Dnešní vzhled hlavní budovy třípatrového borovského mlýna je výsledkem různých přestaveb, z nichž tu nejzásadnější provedl roku 1885 František Prokop. K té nechal v roce 1897 přistavět dvoupatrové skladiště na mouku. Tyto dvě provozní budovy tvoří dodnes dominantu mlýna. Od této doby je mlýn v Borovech největším mlýnem na řece Úhlavě s převahou obchodního mletí. Od roku 1927 je veden jako veřejná společnost K. Prokop - válcový mlýn v Borovech. O velikosti mlýna svědčí kontingent z roku 1935 na 12 092 q pšenice a 3 340 q žita a stálých 16 zaměstnaců. Uvádí se,že mlýn ve třicátých letech poháněla Francisova turbína o největším výkonu 55 HP a naftový motor o výkonu 65 HP. Z mlýnských strojů stojí za zmínku na tehdejší dobu moderní vybavení: 5 dvoupárových válcových stolic na pšenici, 2 dvoupárové žitné stolice, 4 reformy, 4 rovinné vysévače , 2 aspirační skříně apod. Velikost mlýna a na svou dobu dobré strojní vybavení určilo po roce 1945 jeho další osud. V roce 1949 je mlýn znárodněn a podnik převeden do majetku Západočeských mlýnů, národního podniku. Tím je násilně přerušena téměř 250ti letá tradice mlynářského rodu Prokopů v Borovech. Výroba však naštěstí nekončí. V padesátých letech je zvýšena kapacita mlýna namontováním starších strojů ze zrušených mlýnů. Provoz se v průběhu šedesátých a sedmdesátých let částečně modernizuje a specializuje pouze na mletí pšenice. V roce 1991 je mlýn restituován. V roce 1992 potomci původních majitelů zakládají společnost Prokop mlýn Borovy s.r.o. a tradice mlynářského rodu pokračuje. Postupně dochází k obnově strojního zařízení mlýna a balírenské linky na spotřebitelské balení. V současné době je kapacita mlýna okolo 100 t pšenice za 24 hodin.