Šumavský rozcestník

stručně

název: sv. Kilián, Přeštice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: sochy
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'20.849"N, 13°19'48.639"E

popis objektu:
Jedna z řady náměstních soch v Přešticích - socha svatého Kiliána v biskupském rouchu, pravicí žehnající, stojí na východní straně náměstí a nese latinský nápis z r. 1784, který v překladu znamená: „Svatý Kilián v nebezpečenství ohně města Přeštic ustavičný zástupce a ochránce.“ 8.července 1590 na den sv. Kiliána „vypukl o třetí hodině odpolední v Přešticích strašný požár, kterýž za dvě hodiny celé město i s Pohořkem strávil. Shořela tenkrát radnice se všemi spisy a knihami, škola, špitál, věž kostelní se zvony … Tento den, v němž metla navštívení Božího tak citelně se dotkla zdejšího obyvatelstva, povždy zde v živé zůstal paměti … Zbožná mysl Přeštičanů sama tento den zasvětila, takže v den sv. Kiliana bez všech dalších okolností samo sebou ve svátek pro Přeštice zasvěcený se proměnil, a až do roku 1954 se světil.“ Každoročně se v ten den nebo v neděli, která ku svátku přináležela, konala v Přešticích slavná bohoslužba, zakončená průvodem k soše na náměstí, při němž byl od roku 1728 nošen obraz téhož svatého. „Den ten byl každému ve městě dokonale svatým, a nikdo neopovažoval se nějakou prací jeho svěcení porušiti. Sv. Kilian býval ve dne v noci co ochrance proti ohni vzýván.“ Protože žádný z těchto požárů, které město přece čas od času navštěvovaly, již nenabyl tak zhoubného rozměru jako ten z roku 1590, přičítali přeštičtí tuto skutečnost přímluvám sv. Kiliána. Oficiálnímu svěcení tohoto svátku učinil přítrž až dvorní dekret z 21.ledna 1754 o snížení počtu církevních svátků. Konzervativnější měšťané to sice odmítali vzít na vědomí, většina však uposlechla a pracovala o někdejším svátku jako v jiný všední den. „Od té doby však téměř na každý rok na den svatého Kiliana se událo v Přešticích nějaké neštěstí, hořelo, burácela škodlivá bouře, bylo krupobití, hrom uhodil a zapálil, lidé přišli nešťastnou náhodou o život nebo k ourazu ap.“ Mnozí tím byli zvikláni a odhodláni svěcení tohoto dne obnovit. Další dvorní dekret z 27.července 1786 však pohrozil sesazením těch kněží, kteří by zrušené svátky přec hodlali světit. A tak zůstalo pouze na občanech, chtějí-li o jeden den více pracovat a vydělávat, či den sv. Kiliana tajně světit odpočinkem, modlitbami či dobrými skutky. K určitému uvolnění došlo až za časů císaře Františka, kdy se svátek sv. Kiliána v Přešticích opět obnovil v plném lesku a starodávné kráse. Město dokonce za tím účelem založilo zvláštní nadání. A tak ještě děkan Řičák se v roce 1864 zmiňuje, že „až podnes se tento svátek svědomitě světívá … a rušení téhož nikdy nezůstává bez potrestání.“

stručně

název: sv. Jan Nepomucký, Přeštice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: sochy
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'21.594"N, 13°19'45.800"E

popis objektu:
Pískovcová barokní socha svatého Jana Nepomuckého z počátku 18. století na západní straně náměstí v Přešticích, byla postavena po roce 1707 němčickým farářem Jakubem Xaverem Hlávkou (působil v letech 1707-1740). Podle Řičáka byla socha původně „mřížemi ohražena a vedle sochy byl dne 17. září 1736 misionářský kříž postaven, u něhož veliký počet nábožných se modlívalo. Kdy zašel, neví se.“ Socha je z pískovce, na nízké podestě čtvercového půdorysu se schůdkem na čelní straně a s přesahující obloukovou římsičkou na menším půdoryse sokl a na něm dvoudílný podstavec. Dolní díl ve spodní třetině pokryt akantovými listy, při hranách stáčenými do závitnic, v zúžených horních třetinách hrany okoseny, přecházejí nahoře v diagonálně pootočené voluty a od nich po hranách splývají řetězy lístkových svazečků. Do středu stěn zavěšeny kartuše. Zakončeno výraznou, římsově profilovanou krycí deskou s okosenými rohy. Horní díl podstavce nízký, plasticky členěný a na něm socha Jana Nepomuckého v kontrapostu, s krucifixem, téměř ve svislé poloze podpíraným levicí, s hlavou pokrytou baretem, mírně nakloněným ke krucifixu a nazad, s kovovou svatozáří. Jde o hodnotnou barokní plastiku na ozdobně tesaném podstavci, tvořící součást postupně vzniklého souboru čtyř plastik a kašny na náměstí. Stav je celkově dobrý, restaurován v r. 1936 Štěpánem Kořánem z výnosu sbírky občanů přeštických a naposledy v roce 1992.

stručně

název: skleněná křišťálová pyramida, Zwiesel (D)
kategorie: kultura a památky
podkategorie: sochy
lokalita: Německo
GPS: 49°00'57.73"N 13°13'39.64"E

popis objektu:
Největší pyramida z křišťálového skla na světě složená z 93 665 kusů Tritan pohárů výšky 8.06 m, šířky 4.6 m, o hmotnost 11.6 t a s počtem 65 úrovní z roku 2007 stojí na parkovišti před sklárnou vyrábějící toto patentované sklo. Nápis na pyramidě: Die höchste kristallglas pyramide der Welt - Perfektion aus Leidenschaft und Leidenschaft för Innovation zeich net die Zwiesel Kristallglas AG aus. Mit der Errichtung der höchsten Kristallglas Pyramide der Welt dokumentiert der Weltmarktföhrer der internationalen Spitzenhotellerie un - gastronmie seine Leistungs ähigkeit auf eindrucksvolle Weise. Das neue Wahrzeichen auf dem Gelände er Zwiesel Kristallglas Arkaden ist gleichsam Symbol für die Innovationskrafts der Traditionsunternehmens und die Verbundenheit des Unternehmens mit der Stadt Zwiesel und der Region Niderbayern.

stručně

název: sklářská vana, Frauenau (D)
kategorie: kultura a památky
podkategorie: sochy
lokalita: Německo
GPS: 48°59'16.99"N 13°17'55.18"E

popis objektu:
Sklářská vana ze skleněných plátků přímo před Informačním centrem Sklářského muzea Frauenau.

stručně

název: Přeštické černostrakaté prase
kategorie: příroda
podkategorie: zoologie
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'9.681"N, 13°19'39.360"E

popis objektu:
Přeštické černostrakaté je původní české plemeno prasat, které se odvozuje od původních klapouchých prasat z oblasti západních Čech - v oblasti přešticka a královicka. Proto se jim přezdívá přeštík nebo přeštičák. Po zušlechtění anglickými i jinými plemeny prasat došlo ke zlepšení užitkových vlastností tohoto plemene, nicméně nedosahuje takové jatečné hodnoty jako jateční hybridi. Na plemeni se podílelo několik plemen evropských. Je zařazeno do národního programu ochrany genových reserv ČR. Předností tohoto plemene je zejména jeho výborná plodnost, mléčnost a vysoká odolnost (vůči podmínkám vnějšího prostředí, infekcím aj). Záporem jsou horší parametry výkrmnosti a brzké tučnění.. Barva tohoto plemene, jak již název napovídá je černobílá, bez specifikace podílů černé a bílé barvy. Plemeno je středního až většího tělesného rámce, pevnější konstituce, je dobře chodivé. Dalším typickým plemenným znakem je poloklopenost uší. Jeho podíl na celkové produkci jatečních prasat je v ČR asi jen 4%. Od roku 1996 je plemeno chováno in situ, jako genetický zdroj v uzavřené populaci a slouží jako genová rezerva, s populací 330 až 350 prasnic a 35 až 45 plemenných kanců, ve 12 chovech. Mimo toho je možné jej ještě nalézt v několika dalších chovech pro tržní potřebu. Tato vynikající práce přeštických zemědělců a plemenářů proslavila přeštické černostrakaté plemeno prasat a tím i město Přeštice a dostala je do všech odborných zemědělských učebnic po celém světě. Na památku přeštického černostrakatého plemene prasat i k uctění vynikající práce přeštických zemědělců a plemenářů, jsou v areálu bývalého zemědělského družstva u hlavní silnice, umístěny na podstavci dvě prasata z kameniny od autora Jaroslava Podmola. Už více než 100 let se přeštickým mládencům s posměchem říká „přeštický kanec“. Tuto přezdívku zviditelnil slavný pražský herec Jindřich Plachta, který do Přeštic jezdil na návštěvu příbuzných. V bývalé restauraci u Brčků (naproti kostelu) po několika sklenkách vína napsal dne 29.září 1942 na zadní stranu obrazu: "Jsem rád, že mě počítáte mezi kance. Ať jsme kanci, jen když nejsme svině! Nazdar Váš Jindřich Plachta".

stručně

název: fara Přeštice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: fary
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'10.767"N, 13°19'42.808"E

popis objektu:
Fara v Přešticích přímo navazuje na majestátný kostel Nanebevzetí Panny Marie.

stručně

název: kostel Nanebevzetí Panny Marie, Přeštice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: kostely
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'12.114"N, 13°19'43.061"E

popis objektu:
Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na pahorku na okraji historického jádra města Přeštice, v části zvané Pohořko, kde se před rokem 1245 nacházelo hradiště s kaplí, patřící Svatoboru z rodu Drslaviců. Kapli později nahradil gotický kostel, jehož kapacita však v první polovině 18. století přestávala dostačovat. Výstavba současného barokního chrámu probíhala v letech 1750 – 1775 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který také stavbu až do své smrti roku 1751 vedl. Na pozici stavbyvedoucího se poté vystřídali František Ignác Prée, Anselmo Luragho a Antonín Haffenecker. Stavba byla dokončena roku 1775, až na obě věže, které byly dostavěny až v roce 1995. Po zásahu bleskem roku 1882 shořela střecha. O pomoc při rekonstrukci byl požádán přeštický rodák a majitel zámku Lužany, mecenáš Josef Hlávka. Na zásadnější opravy čekal chrám dlouhá desetiletí. Až v letech 1926 – 1928 se podařilo zesílit střechy chrámu a v roce 1932 byla započata s oprava exteriéru chrámu i jeho okolí. Za přispění místních rodin byla roku 1937 instalována nová vitrážová okna. V 90. letech 20. století chrám prošel opravou fasády. Nad portálem nad oběma věžemi je kamenné sousoší Bolestné Matky Přeštické a železný pozlacený benediktinský kříž, složený ze začátečních písmen benediktinského hesla: Crux Sancta Sit Mihi Lux, Dominus Noster Sit Mihi Dux (Svatý kříž mi buď světlem, Pán mi buď průvodcem). Ve výklencích fasády přikloněné k městu jsou pískovcové sochy v nadživotní velikosti: nahoře sv. Patrik a sv. Bonifác, dole sv. Vojtěch a sv. Prokop. Chrám patří k předním barokním památkám Čech s ohromujícími rozměry - délka chrámu je 55,55 m, trojlodní šířka je 28,60 m, výška věží byla zvýšena z původních 32 m na 52 m k vrcholu kříže. V chrámu je obraz Bolestné Matky Přeštické, který je kopií obrazu z kostela sv. Michala na Starém Městě pražském. Obraz byl po dlouhém zkoumání arcibiskupskou konzistoří v Praze prohlášen 27. dubna 1711 za milostný a zázračný, načež se Přeštice staly poutním místem, které ročně navštívilo až sto tisíc poutníků. Zvony byly dvakrát zrekvírovány pro válečné účely. V současné době jsou na věži čtyři zvony, z nichž nejstarší nese letopočet 1438. Všechny se nacházejí v severní věži. Umíráček, který je z roku 1943, je laděn v tónině D3.

stručně

název: hrobka Josefa Hlávky
kategorie: kultura a památky
podkategorie: památníky
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'5.525"N, 13°19'35.282"E

popis objektu:
Hrobka Josefa Hlávky a jeho dvou manželek se nachází na přeštickém hřbitově. Jde o novogotickou stavbu. Přeštice pro Hlávku byly tedy nejen místem narození a mládí, ale staly se i místem jeho posledního odpočinku v hrobce, kterou dal podle svého návrhu postavit v roce 1887 současně s přestavbou svého zámku v Lužanech blízko Přeštic. 11. března 1908 Josef Hlávka zemřel a byl pohřben do rodinné hrobky v Přešticích. Kariéru Josef Hlávka, syn nemajetného úředníka rakouského mocnářství, odstartoval veleúspěšnými studentskými léty. Studium architektonických slohů po celé Evropě, které mu umožnil zisk prestižní Římské ceny, a profesní spolupráce se stavitelem Františkem Šebkem, vynesla přeštického rodáka do výsostného postavení jednoho z nejžádanějších vídeňských stavitelů. Projektoval také vlastní architektonická díla, například areál řeckopravoslavné církve v Černovcích na Bukovině, Zemskou porodnici v Praze nebo právě přestavbu lužanského zámku. Po těžké nemoci vrhnul zbývající síly a úctyhodný kapitál do podpory historických památek, nadaných a sociálně slabých studentů, vědy a umění. Tak se stal Josef Hlávka, president České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, největším českým mecenášem. Čtyři roky před smrtí sepsal závěť, ve které prodloužil svůj odkaz až do dnešních dnů. Veškerý majetek rodiny (v přepočtu na dnešní měnu něco přes 2 miliardy Kč) totiž odkázal nově založenému Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových. Právnicky bylo Nadání vytvořeno naštěstí tak kvalitně, že přečkalo všechny politické režimy a stalo se tak nejstarší českou nadací.

Šumava.cz