Šumavský rozcestník

stručně

název: Americká zahrada Chudenice
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: klatovsko
GPS: 49°27'43.13"N, 13°9'30.515"E

popis objektu:
Americká zahrada u Chudenic je park o výměře 1,9 ha, nachází se v lesním komplexu Ždár pod rozhlednou Botfánek. Původně byla část plochy Americké zahrady založena v roce 1828 jako okrasná školka cizokrajných rostlin pro rozsáhlý park u blízkého Lázeňského domu v Chudenicích. Od roku 1832 byla školka využívána jako zásobní zahrada (pro doplňování odumřelých dřevin v parcích) a v letech 1841 - 48 byla postupně budována jako sbírka cizokrajných, převážně severoamerických dřevin. Vznik arboreta se datuje na rok 1842. Iniciátor byl Evžen Černín, spoluzakladatel Dendrologické společnosti v Průhonicích. Realizaci prováděl zahradník Karel Zahn ve spolupráci s lesmistrem Baselem a slavným Českým botanikem prof. Ladislavem Čelakovským. V letech 1847 - 48 zde bylo vysázeno 143 taxonů dřevin. V průběhu 2 čtvrtiny 19. století se zde již nacházelo 600 taxonů okrasných dřevin, vysoký podíl zde tvořily zejména atraktivní dřeviny s barevnými či stříhanými listy, případně nezvyklými květy či zvláštního růstu. V roce 1969 byla Americká zahrada, o rozloze 1,89 ha, vyhlášena Ministerstvem kultury za chráněné území v kategorii Národní přírodní památka. Dnes je arboretum v majetku Lešti ČR a správu vykonává Správa Chráněné krajinné oblasti Český les. Tato mimořádná dendrologická sbírka má přírodovědné i kulturní hodnoty a slouží ke studiu ekologické valence indukovaných dřevin v našich podmínkách. Národní přírodní památka Americká zahrada je nejucelenějším souborem introdukovaných dřevin z území Severní Ameriky v České republice s významnými taxony dřevin. V zahradě se doposud uchovaly některé dřeviny z dob jejího založení. Mezi nejvýznamnější dřeviny Americké zahrady patří: douglaska tisolistá, zerav obrovský, zeravínec japonský, dřín květnatý. V arboretu převažují dřeviny, kterých je zde 77 rodů a 204 druhů a odrůd ze severní Ameriky. Zdejší douglaska tisolistá z roku 1843 patří k nejstarším na evropském kontinentu.

stručně

název: les Husín
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: klatovsko
GPS: 49°24'24.121"N, 13°15'10.074"E

popis objektu:
Les Husín je známý především mohylovým pohřebištěm. Nivní deprese s Úhlovou se nazývají Tajanovskou branou. Řeka s polopřirozenými meandry tady teče v nadmořské výšce 385 m s průměrným ročním průtokem cca 5m3/s. Rozsáhlejší aluviální náplavy (štěrku, písku, jílu) porůstají podmáčené louku. Luzní dřevinný doprovod Úhlavy tvoří olšiny s vrbou, střemchou, kalinou, častý je i chmel. Ve vodě při břehu najdeme ohrožený kosatec žlutý, na dně kořenuje lakušník vzplývavý. Tok je lipanovým rybím pásmem. Les Husín podle rekonstruované vegetace přísluší k doubravám, dnes je převážně jehličnatý i smíšený. Tvoří jej smrky, duby, buky, borovice, vzácně jedle i jasan. Lesní okraje často doprovází třešeň ptačí. Zajímavé je lesní bylinné patro s třtinou rákosovitou, bikou bělovou, zvonkem broskvolistým, čilimníkem černajícím, kručinkou německou, strdivkou nící aj. Roste v něm i několik druhů kapradin. Časně zjara v lese kvete chráněný zimostrázek alpský. Lesem vede naučná stezka.

stručně

název: Strašínská jeskyně
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: kašpersko
GPS: 49°10'57.16"N, 13°37'48.256"E

popis objektu:
Strašínská jeskyně je přírodní památka. Přirozená krasová jeskyně v systému sušicko horažďovických vápenců je jediná větší vápencová jeskyně v sušické části Pošumaví. Jeskyni tvoří síň 23 x 12 m s průměrnou výškou 3 m a dva systémy chodeb s celkovou délkou asi 200 m. V nejnižším místě dna jeskyně svažující se k S, jsou dvě jezírka. Ve stropě a stěnách jsou vytvořeny hrncové a mísové prohlubně. Krápníková výzdoba zcela chybí. Vchod do jeskyně byl uměle rozšířen při těžbě limonitu (do roku 1936), který tvoří část jeskynních sedimentů. Jeskyně je významným zimovištěm teplomilných druhů netopýrů. Chráněné území bylo zřízeno Okresním úřadem v Klatovech v roce 2002. Do území je vstup veřejnosti zakázán.

stručně

název: Pramen Vltavy
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: kvildsko
GPS: 48°58'28"N, 13°33'38"E

popis objektu:
Vrchovištní rašeliniště s typickou vegetací. Zásobárna vody pro prameny. V letech 1922 a 1923 zde byla postavena chata Klubu českých turistů. Dnes ji připomínají pouze zbytky kamenného zdiva. Informační místo NP, studánka.

stručně

název: zřícenina Kokšínský hrádek
kategorie: kultura a památky
podkategorie: zřícenina
lokalita: klatovsko
GPS: 49°28'0.840"N, 13°16'41.075"E

popis objektu:
397 m n. m. na strmém kopci, na ostrohu nad Úhlavou stojí zřícenina Kokšínského hrádku či věžovitá tvrz Kokšín. Osídlen asi od konce 14. stol. do počátku 16. stol. Jaký je rozdíl mezu tvrzí a hradem? Tvrz je oproti hradu menší a méně opevněné středověké sídlo. Majitelem byl většinou drobný šlechtic a k tvrzi obvykle přímo přiléhalo hospodářské zázemí. Tvrz byla také často přímo vázána na vesnici. Rozdíl mezi některými hrady a tvrzemi je ale často velmi nepatrný, a proto se v různých pramenech můžeme setkat s označením tvrz či hrad u stejného objektu. Kokšínská tvrz byla opravdu součástí obranného systému hradu Švihova a kromě funkce předsunuté hlásky střežila i stavidla, jimiž bylo možné zatopit louky v okolí Švihová a ztížit tak nepřátelům postup ke hradu. Kokšínská tvrz je starší než hrad Švihov, takže původně musela mít využití jiné než vojenské a k hradu byla přidružena až na konci 15. století. V jižní části areálu se nachází plošina, která svědčí o existenci hospodářského zázemí tvrze, jehož přítomnost je pro vojenské využití objektu nepravděpodobná. Proto je možné se domnívat, že v době, kdy přestala tvrz sloužit vojenskému účelu, mohl ji obývat některý z drobných šlechticů. Zřejmě ale po velmi krátkou dobu, protože tvrz byla ponechána osudu již v 16. století. Dosud zde nebyl proveden rozsáhlejší archeologický průzkum, který by lépe vysvětlil historický vývoj této památky. Jednalo se pravděpodobně o věžovité stavení rozdělené do dvou prostor, což je patrno dodnes. Tvrz o základě 18x14 metrů byla chráněna příkopem, dochovány jen zbytky asi 2 m vysoké zdiva se zaoblenými rohy, příkop a val. Ten je však dnes na západní straně porušen lomem. Ve stěně lomu porušujícího areál tvrze byl v roce 1992 nalezen ojedinělý pravěký pazourkový úštěp, který dokládá osídlení tohoto místa již v prehistorických dobách. Úštěp je uložen ve sbírce Západočeského muzea v Plzni.

stručně

název: nádraží Švihov
kategorie: doprava
podkategorie: nádraží
lokalita: klatovsko
GPS: 49°28'25.616"N, 13°17'25.976"E

popis objektu:
Vlakové nádraží Švihov leží na železniční traťi Plzeň – Klatovy – Železná Ruda (značena číslem 183) je jednokolejná dráha, v úseku Plzeň – Klatovy elektrizovaná střídavým proudem o napětí 25 kV.

stručně

název: SDH Švihov
kategorie: instituce
podkategorie: hasičské sbory
lokalita: klatovsko
GPS: 49°28'45.411"N, 13°16'49.452"E

popis objektu:
Hasičská zbrojnice SDH Švihov.

stručně

název: dětské hřiště Švihov
kategorie: zábava
podkategorie: děti
lokalita: klatovsko
GPS: 49°28'46.611"N, 13°16'47.397"E

popis objektu:
Dětské hřiště ve Švihově.

Šumava.cz