Šumavský rozcestník: Lindner Richard

Lindner Richard

detailní info

kategorie: vojenské / vojáci
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'30.003"N, 13°18'0.33"E

popis

SS Untersturmführer, kriminální tajemník Richard Lindner se narodil v Mnichově, kde absolvoval reálné gymnázium a uměleckoprůmyslové škole s nástavbou na mnichovské Akademii výtvarných umění. V době krize je pod vlivem existenčních poměrů přinucen vstoupit do řad bavorské policie i jejích zpravodajských složek. Na území bývalého Československa se ocitl již v roce 1938 při vzniku Sudet, kde dohlížel na práva osob, které se rozhodovaly "opčním právem" mezi občanstvím dvou států. O rok později je zařazen do struktur Gestapa nejprve v Písku a dále se stává kriminálním asistentem od 10. května 1939 do 5. května 1945 III. oddělení klatovského gestapa, které se staralo o obranné zpravodajství. V tomto oddělení od roku 1943 až do 5. května 1945 pracoval jako tlumočník Franz Wotava. Kriminální tajemník Richard Lindner odešel na rozdíl od svých spoluviníků na konci války, dne 5. května 1945 do kasáren ochranné policie v Klatovech, kde byl 10. května zatčen. O dva dny později ho Američané převezli do Rokycan k výslechům, ale jeho informace jim k ničemu neposloužily, a proto byl odvezen do věznice v Plzni na Borech, odkud byl po šesti týdnech převezen zpět do Klatov. Soud s ním proběhl 24. a 25. dubna 1947. Lindner mimo jiné exponoval jako hlavní postava v kauze Bernartice, při jejímž vyšetřování použil násilí proti Severinu Krzákovi a Lukešovi staršímu, navzdory tomu byl jedním z těch, kteří týrali své oběti v mnohem menší míře. Snažil se obhájit, dokonce se považoval za „zachránce“ Bernartic, protože Karl Herman Frank chtěl s obcí naložit stejně jako s Lidicemi, ale Lindner byl proti a přesvědčil i Winkelhofera a Schulze z Prahy. Dvakrát byl také přítomen popravám ve Spáleném lese. Na svou obhajobu prohlásil: „Prosím, aby při vyšetřování mého případu byl vzat ohled i na to, že jsem dobrovolně vypracoval řadu pojednání o německé zpravodajské a bezpečnostní službě. Použilo je především Ministerstvo národní obrany, odevzdával jsem je dr. Jechortovi. Považoval jsem to za důkaz toho, že jsem nebyl považován za nepřítele Čechů a za člověka špatného charakteru….“ Lindnerovi přitížilo hlavně to, že byl zodpovědný za smrt obyvatel z Věšína a Bernartic. I proto si vysloužil nejvyšší trest. V 17 hodin 20 minut 25. dubna 1947 byl oběšen.