název: Strážov na Šumavě kategorie: města a obce podkategorie:města a obce lokalita: klatovsko GPS: 49°18'12.145"N, 13°14'53.045"E
popis objektu:
První zmínka je z roku 1352, v roce 1379 je ve vsi farní kostel a tato je rozdělena na vladyčí statky, z nichž jeden patří Bušku ze Strážova, který nedaleko zakládá hrad Opálka. V letech 1393 - 1404 je majitelem vsi Otík ze Strážova. V 15. století je zde zaznamenána rozsáhlá těžba stříbra, v roce 1641 je město (statut udělen 24.6.1524 Vilémem z Ryžemberka spolu s právem popravčím a tržním) Švédy vypáleno a vydrancováno. V roce 1524. V roce 1525 získává městečko erb. Posledně městečko náleží v letech 1721 - 1850 k Bystřici. Již v roce 1725 je zaznamenána výroba paličkovaných krajek, v letech 1896-1953 je zde i odborná krajkářská škola. Památkou města je raně gotický kostel sv. Jiří, radnice z roku 1858, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1820, 600 let starý židovský hřbitov a domy lidové architektury. Stále patrné zbytky po štolách. Německým názvem Drosau.
Šumava A-Z: města a obce
Šumava: klatovsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: Klatovy kategorie: města a obce podkategorie:města a obce lokalita: klatovsko GPS: 49°23'43.876"N, 13°17'42.196"E
popis objektu:
Byly založeny v létech 1260 - 63 jako královské město Přemyslem Otakarem II. Symbolem města je pozdně gotická Černá věž s renesanční radnicí, sousedním jezuitským kostelem a za opačným rohem náměstí Bílá věž s farním kostelem. Unikátem je jezuitská barokní lékárna U bílého jednorožce (významnou památku vedenou v seznamu UNESCO). Dnes jsou Klatovy okresním městem s 25 000 obyvatel. Klatovy své jméno odvozují od klátů, vydlabaných pařezů či špalků určených ke stavbě včelích úlů.
Šumava A-Z: města a obce
Šumava: klatovsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: Železná Ruda kategorie: města a obce podkategorie:města a obce lokalita: železnorudsko GPS: 49°8'14.761"N, 13°14'6.72"E
popis objektu:
Šumavské město leží 754 m n. m. a první zmínka je z roku 1542, kdy huťmistr Adam začíná v údolí Řezné stavět huť na hnědel a vyrábět železo. V roce 1569 pronajímá Jiří z Gudšteina osadu Kunrátu Geisslerovi a Melicharu Fiedlerovi z Pasova. Dalšími majiteli jsou: 1579 Jiří Kryštof ze Schwarzenberka, 1590 - 1757 rod Nothalfů z Vernberka. 1757 - 71 hrabata z Klenové, v 19. století rod Hafenbradlů, 1852 knížecí rod Hohenzollern. Obec vznikla na obchodní stezce, nejprve tavírna železné rudy - odtud i název, později vzniklo v okolí velké množství skláren. Dominantou obce je barokní kostel s cibulovou bání Panny Marie Pomocné z roku 1727. Největší rozmach obce na konci 18. stol., v 2. pol. 19. stol. došlo k úpadku sklářství. Sklářské muzeum v prostorách vily postavené jedním z posledních železnorudských sklářů Kryštofem Ábelem. V současnosti známé středisko zimních sportů. Německý název Markt Eisenstein.
Šumava A-Z: města a obce
Šumava: železnorudsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: Zwiesel (D) kategorie: města a obce podkategorie:města a obce lokalita: Německo GPS: 49°0'53.099"N, 13°13'59.483"E
popis objektu:
Největší město Bavorského lesa ve vládním obvodu Dolní Bavorsko, v zemském okrese Regen na říčce Řezné. Vznikl v roku 1255, dominantou města je novogotický kostel sv. Mikuláše z roku 1892 s 82 m vysokou věží, hradištní opevnění. Leží na soutoku Velkého a malého Regenu. Ve městě pracuje několik sklářských hutí. Od roku 1972 jsou to státem uznané klimatické lázně. Městem prochází železniční trať 905 z Plattlingu do Bayerisch Eisenstein, ze které zde odbočuje trať 906 do Grafenau a trať 907 do Bodenmais. Na těchto železničních tratích poskytuje řádnou osobní přepravu výhradně soukromý přepravce pod označením WaldBahn.
Šumava A-Z: města a obce
Šumava: Německo
šumavská poloha: mapy.cz
název: cihelna Malechov kategorie: kultura a památky podkategorie:technické lokalita: klatovsko GPS: 49°27'19.184"N, 13°14'57.965"E
popis objektu:
Z lesa západně od obce Malechov vystupuje cihlový komín – pozůstatky parostrojní polní kruhové cihelny. Místní cihelna původně patřila rodu Černínů z Chudenic, stejně jako celý Malechovský dvůr. V roce 1907 majitel hrabě Černín poprvé dopravoval do své cihelny automobilem. Za první světové války se na výrobě cihel podíleli velkou měrou ruští váleční zajatci. Po druhé světové válce byla cihelna znárodněna a výroba se v ní udržela do roku 1972.
Šumava A-Z: technické
Šumava: klatovsko
šumavská poloha: mapy.cz