Šumavský rozcestník

stručně

název: Mariánský sloup, Volyně
kategorie: kultura a památky
podkategorie: církevní
lokalita: strakonicko
GPS: 49°9'57.160"N, 13°53'8.741"E

popis objektu:
Mariánský sloup se sochami svatých Floriana, Barbory, Josefa a Jana Nepomuckého byl ve středu náměstí města Volyně postaven roku 1760. O jeho výstavbě rozhodla městská rada roku 1713 po poslední morové epidemie v Čechách, ale uplynulo skoro 50 let, než došlo k realizaci. Díky provedení z nepříliš kvalitního kamene musel být často opravován (v letech 1840, 1882, 1937, 1974–75 a 1996). Socha sv. Jana Nepomuckého pocházejí až z roku 1840.

stručně

název: Husův dům, Volyně
kategorie: kultura a památky
podkategorie: církevní
lokalita: strakonicko
GPS: 49°10'1.179"N, 13°53'5.003"E

popis objektu:
Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Volyni. Evangelický sbor ve Volyni byl 38 let neobsazen, od října 2004 je ve Volyni nový kazatel. V budově sboru se konají koncerty a volnočasové aktivity. Dům má sbor ve vlastnictví od roku 1931, od té doby je ale bez větších stavebních a rekonstrukčních úprav, protože byl sbor po dlouhou dobu neobsazen. Budova postupně chátrala. Staršovstvo sboru se rozhodlo sborový dům zrekonstruovat a nabídnout jeho prostory do užívání širší veřejnosti. Město Volyně nemá vhodné prostory, kde by bylo možné se setkávat k besedám a komorním kulturním akcím, nemá prostory pro mládež a děti, kde by mohly trávit svůj volný čas. Husův dům tak již nyní slouží nejen církvi, ale právě i veřejnosti.

stručně

název: horská synagoga Hartmanice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: muzea, expozice
lokalita: sušicko
GPS: 49°10'14.77"N; 13°27'15.38"E

popis objektu:
Horská synagoga v Hartmanicích byla postavena v letech 1883–1898. Nacisty byla uzavřena roku 1938. Později sloužila jako truhlárna, sklad pneumatik, apod. V roce 2003 došlo k vážnému poškození střechy a hrozil definitivní zánik celé budovy. Synagogy se ujalo občanské sdružení Památník Hartmanice, založené Ing. Michalem Klímou. O tři roky později, v roce 2006, byla synagoga slavnostně otevřena. Jedná se údajně o nejvýše položenou synagogu v Česku a střední Evropě. Památka byla oceněná porotou jako Stavba roku 2006 Plzeňského kraje.

stručně

název: cisterciácký klášter Vyšší Brod
kategorie: kultura a památky
podkategorie: církevní
lokalita: vyšebrodsko
GPS: 48°37'14.3"N, 14°18'24.169"E

popis objektu:
Klášterní kostel s přilehlými budovami byl stavěn od 60. let 13. století dokončen v 80. letech 14. století. Založil jej Vok z Rožmberka a povolal sem cisterciáky z rakouského Wilheringu. Na přání zakladatele se Vyšší Brod stal rodovým klášterem, v němž bylo pohřbeno deset generací této rodiny. V rámci prohlídek je přístupný kostel, kapitulní síň, knihovna a obrazárna. V budově opatství sídlí také Poštovní muzeum.

stručně

název: pomník padlých WWI i II, Volyně
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: strakonicko
GPS: 49°10'3.343"N, 13°53'27.888"E

popis objektu:
Památník padlým v obou světových válkách ve Volyni je vpravdě luxusní a perfektně udržovaný. Příkladem nápis na jedné z mnoha desek: "Zdejším obětem světové války věnuje občanská záložna ve Volyni".

stručně

název: Kaizl Josef
kategorie: kultura a památky
podkategorie: osobnosti
lokalita: strakonicko
GPS: 49°9'59.610"N, 13°53'15.168"E

popis objektu:
Josef Kaizl (10.června 1854, Volyně – 19.srpna 1901, Myslkovice u Soběslavi) byl významný český profesor, vědec v oboru politické ekonomie, národohospodář, ekonom a politik z období rakousko-uherské monarchie. Je považován za našeho předního ekonoma a přívržence liberalismu. Byl členem Říšské rady, mezi roky 1898 a 1899 vykonával funkci ministra financí Předlitavska. Toto byla nejvyšší funkce, jakou kdy kterýkoliv Čech získal v rámci rakousko-uherského mocnářství. Narodil se v rodině Čecha Eduarda Kaizla, kontrolora berního úřadu a německy mluvící matky jako nejstarší ze sedmi sourozenců. Do školy chodil v Rumburce (německá škola), kam byl jeho otec roku 1858 služebně přeložen. Po dalším přeložení do Ústí nad Orlicí byl odeslán k jeho tetě do Prahy. Studoval nejprve německy a později česky na farní škole při Kostele Paní Marie Vítězné v Karmelitské ulici na Malé Straně. Od roku 1863 navštěvuje tamní gymnázium. V té době se skrze svého strýce Eduarda Břetislava Kaizla seznamuje s okruhem kolem Vojtěcha Náprstka. Byl uveden do Amerického klubu dam a začíná se učit anglicky. Na podzim roku 1868 byl Kaizlův otec přeložen do Litomyšle a Josef se stěhuje za rodinou a navštěvuje místní piaristické gymnáziu a začíná se učit polsky a rusky. V roce 1870 byl otec přeložen na pražský Smíchov a Kaizl opět nastupuje na malostranské gymnázium, o rok později zde skládá maturitu. Práva absolvoval na Univerzitě Karlo-Ferdinandově v Praze (1871 – 1875, a v roce 1876 získává titul JUDr.). Po přestávce na vojenskou službu v letech 1874–1875 pokračuje ve studiu ekonomie na Univerzitě Štrasburk a navštěvuje přednášky u profesorů Gustava von Schmollera a Georga Friedricha Knappa. Od roku 1879 se stává docentem Národního hospodářství na pražské univerzitě, od roku 1883 je mimořádný, od roku 1897 řádný profesor. Kaizlova vědecká činnost zejména v oboru finanční vědy byla významná a dostalo se jí uznání také v cizině. Snažil se o teoretické zdůvodnění tradičních pouček finanční vědy. Už jeho první spis, napsaný ve Strassburku a vydaný 1879 v Lipsku (Der Kampf um die Gewerbereform und Gewerbefreiheit in Bayern 1799 – 1868) dosáhl ceny strassburské univerzity. Jeho Finanční věda vyšla též německy a italsky. Psal o soudobých otázkách národohospodářských a finančních do českých i cizích listů a odborných revuí. Politicky se uplatnil nejprve ve straně staročeské, kde byl stoupencem státoprávního radikalismu, 1885 byl zvolen do říšské rady, ale záhy stranu opustil a vzdal se mandátu. Postupně zaujímal realističtější hledisko k daným možnostem českého národa a viděl přední úkol v jeho hospodářském růstu. 1890-1891 byl poslancem za pražskou obchodní komoru, přiklonil se ke straně mladočeské a byl pak jejím poslancem 1891 – 1901 (v letech 1895-1901 též zemským). Svými odbornými znalostmi, rozvážným postupem nabyl značného vlivu v české i rakouské politice a 7.března 1898 byl jmenován ministrem financí v Thunově vládě. Byl nejvýznamnější osobností ve vládě a uskutečnil mnoho ze svých plánů prospívajících Rakousku i českému národu. Za jeho vlády se dostalo do ministerstva financí několik kvalifikovaných českých úředníků, kteří pak po převratu přišli vhod pro organizaci vznikajícího Československého ministerstva financí. Měl také významný podíl na zřízení české techniky v Brně. Po demisi Thunovy vlády 2. října 1899 byl Kaizl místopředsedou českého poslaneckého klubu. Státního českého práva neopustil, ale nejlepší záruku v bezpečnosti českého národa viděl v silném, spravedlivém Rakousku. Zemřel nečekaně ve věku 47 let na zámku v jihočeských Myslkovicích, který sloužil jako jeho letní byt. Jeho tělo bylo balzamováno a uloženo na pražském Vyšehradě. Náhrobek s výraznou plastikou Objetí lásky a smrti vytvořil sochař Bohumil Kafka.

stručně

název: památník Josefa Kaizla
kategorie: kultura a památky
podkategorie: památníky
lokalita: strakonicko
GPS: 49°9'59.610"N, 13°53'15.168"E

popis objektu:
Pamětní busta na domě ve městě Volyně rodáka Josefa Kaizla. Josef Kaizl (10.června 1854, Volyně – 19.srpna 1901, Myslkovice u Soběslavi) byl významný český profesor, vědec v oboru politické ekonomie, národohospodář, ekonom a politik z období rakousko-uherské monarchie. Je považován za našeho předního ekonoma a přívržence liberalismu. Byl členem Říšské rady, mezi roky 1898 a 1899 vykonával funkci ministra financí Předlitavska. Toto byla nejvyšší funkce, jakou kdy kterýkoliv Čech získal v rámci rakousko-uherského mocnářství. Narodil se v rodině Čecha Eduarda Kaizla, kontrolora berního úřadu a německy mluvící matky jako nejstarší ze sedmi sourozenců. Do školy chodil v Rumburce (německá škola), kam byl jeho otec roku 1858 služebně přeložen. Po dalším přeložení do Ústí nad Orlicí byl odeslán k jeho tetě do Prahy. Studoval nejprve německy a později česky na farní škole při Kostele Paní Marie Vítězné v Karmelitské ulici na Malé Straně. Od roku 1863 navštěvuje tamní gymnázium. V té době se skrze svého strýce Eduarda Břetislava Kaizla seznamuje s okruhem kolem Vojtěcha Náprstka. Byl uveden do Amerického klubu dam a začíná se učit anglicky. Na podzim roku 1868 byl Kaizlův otec přeložen do Litomyšle a Josef se stěhuje za rodinou a navštěvuje místní piaristické gymnáziu a začíná se učit polsky a rusky. V roce 1870 byl otec přeložen na pražský Smíchov a Kaizl opět nastupuje na malostranské gymnázium, o rok později zde skládá maturitu. Práva absolvoval na Univerzitě Karlo-Ferdinandově v Praze (1871 – 1875, a v roce 1876 získává titul JUDr.). Po přestávce na vojenskou službu v letech 1874–1875 pokračuje ve studiu ekonomie na Univerzitě Štrasburk a navštěvuje přednášky u profesorů Gustava von Schmollera a Georga Friedricha Knappa. Od roku 1879 se stává docentem Národního hospodářství na pražské univerzitě, od roku 1883 je mimořádný, od roku 1897 řádný profesor. Kaizlova vědecká činnost zejména v oboru finanční vědy byla významná a dostalo se jí uznání také v cizině. Snažil se o teoretické zdůvodnění tradičních pouček finanční vědy. Už jeho první spis, napsaný ve Strassburku a vydaný 1879 v Lipsku (Der Kampf um die Gewerbereform und Gewerbefreiheit in Bayern 1799 – 1868) dosáhl ceny strassburské univerzity. Jeho Finanční věda vyšla též německy a italsky. Psal o soudobých otázkách národohospodářských a finančních do českých i cizích listů a odborných revuí. Politicky se uplatnil nejprve ve straně staročeské, kde byl stoupencem státoprávního radikalismu, 1885 byl zvolen do říšské rady, ale záhy stranu opustil a vzdal se mandátu. Postupně zaujímal realističtější hledisko k daným možnostem českého národa a viděl přední úkol v jeho hospodářském růstu. 1890-1891 byl poslancem za pražskou obchodní komoru, přiklonil se ke straně mladočeské a byl pak jejím poslancem 1891 – 1901 (v letech 1895-1901 též zemským). Svými odbornými znalostmi, rozvážným postupem nabyl značného vlivu v české i rakouské politice a 7.března 1898 byl jmenován ministrem financí v Thunově vládě. Byl nejvýznamnější osobností ve vládě a uskutečnil mnoho ze svých plánů prospívajících Rakousku i českému národu. Za jeho vlády se dostalo do ministerstva financí několik kvalifikovaných českých úředníků, kteří pak po převratu přišli vhod pro organizaci vznikajícího Československého ministerstva financí. Měl také významný podíl na zřízení české techniky v Brně. Po demisi Thunovy vlády 2. října 1899 byl Kaizl místopředsedou českého poslaneckého klubu. Státního českého práva neopustil, ale nejlepší záruku v bezpečnosti českého národa viděl v silném, spravedlivém Rakousku. Zemřel nečekaně ve věku 47 let na zámku v jihočeských Myslkovicích, který sloužil jako jeho letní byt. Jeho tělo bylo balzamováno a uloženo na pražském Vyšehradě. Náhrobek s výraznou plastikou Objetí lásky a smrti vytvořil sochař Bohumil Kafka.

stručně

název: kostel Všech Svatých, Volyně
kategorie: kultura a památky
podkategorie: kostely
lokalita: strakonicko
GPS: 49°10'1.979"N 13°53'11.448"E

popis objektu:
Kostel Všech Svatých ve Volyni, byl založený počátkem 14. století a původně zasvěcen sv. Václavu. Dnešní dvoulodní kostel vznikl z prostého jednolodí ukončeného obdélníkovým presbytářem. Rovný strop dvou nestejně širokých lodí byl nahrazen síťovou klenbou v roce 1681. Hranolovitá věž byla přistavěna v roce 1817. K presbytáři kostela přiléhá z jihu kaple Panny Marie. Obojí je sklenuto křížovými žebrovými klenbami.

Šumava.cz