Šumavský rozcestník: Ze šumavy, Eliška Krásnohorská

Ze šumavy, Eliška Krásnohorská

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
literatura
Ze šumavy, Eliška Krásnohorská

detailní info

kategorie: kultura a památky / literatura
lokalita: Šumava
GPS: 48°48'39.269"N, 14°18'54.747"E

popis

Eliška Krásnohorská velice často čerpala náměty pro své lyrické básně a drobnější prozaickou tvorbu ze Šumavy a z okolí Českého Krumlova nebo hradu Rožmberka. Druhá Eliščina básnická sbírka byla inspirována jejím několikatýdenním putováním o Chodsku a Šumavě (získala k němu stipendium podpůrného spisovatelského spolku Svatobor). Na své pouti po pomezí Čech vnímala nejen krásu Šumavské přírody, ale i blízkost a mohutnost německého tlaku, který v ní probudil hluboký vlastenecký cit a národní vzdor. Už vstupní báseň Chodská, opěvující dávnou úlohu Chodů při obraně hranic, předznamená vlastenecké ladění celé sbírky. Báseň Chodská, citlivě využívá chodského dialektu a stala pro svůj patos básnickým výrazem boje proti národnímu útisku a po řadu let patřila k autorčiným nejznámějším I ostatní básně s chodskou tematikou, ať mají charakter písní (Teky chodská), nebo parafrázující modlitbu (Modlitba na Čerchově) jsou obrazem obdivu Krásnohorské k Chodrům, které vnímala jako představitele nezlomného boje za česká historická práva na ohroženém pomezí země. Při putování krajem se setkávala na každém kroku s památníky minulé české slávy (básně Hrad Rýzmberský, Pod sutinou Baireka, Rožmberk v obrázcích, Krumlov při měsíci), a každý z nich vyvolával v básnířce bolest nad soudobou malostí a odhodlání k jejímu překonání. Věže hradu silueta krumlovského zámku v zrcadle Vltavy volají, jsme v nebezpečí. A básnířka přijímá jejich apel jako odkaz předků, kteří musí být naplněn činy. Umdlévá-li při pohledu na německou rozpínavost autorčino vlastenecké odhodlání, přichází ji na pomoc hrdinská postava Mistra Jana Husa (báseň V Husinci), v jehož nesmiřitelném boji za pravdu vidí symbol Českého národního osudu.