Bitva husitů s křižáky v roce 1431 na vrchu Baldov (566 m n. m.) známý také pod názvem Baldovské návrší. Dnes památník bitvy z roku 1931 (podstavec s názvy a letopočty vítězných husitských bitev). Překrásný rozhled do okolí, na Domažlice a hřeben Českého lesa. V této krajině pod hradbami královského města Domažlic se odehrála v srpnu 1431 bitva, v níž husitská vojska obrátila na útěk 5. křižáckou výpravu proti kacířským Čechům. Dne 1. srpna opustila tato výprava Norimberk a vnikla do Čech. Po marném obléhání Tachova zamířili křižáci ve třech proudech k husitským Domažlicům. Toto obležené město se ocitlo v tísni a netrpělivě očekávalo pomoc. Prokop veliký shromáždil svá vojska u Karlštejna a již 13. srpna stál se svými u Chotěšovského kláštera. Ostrým pochodem vyrazil Domažlicům nápomoc. Dne 14. srpna vystoupil kardinál Julián Cesarini na blízké návrší, aby se svým doprovodem posoudil bojovou situaci. Překvapil je pohyb křižáckých útvarů na ústupové cestě do všerubského průsmyku. Byla to nedojednaná operace, která měla přemístit některé oddíly vstříc očekávanému husitskému útoku. Mnozí křižáčtí vůdcové to pokládali za počátek ústupu a posléze útěku před obávaným nepřítelem, jehož bojovníci se již zdálky blížili se zpěvem o božích bojovnících. Křižáků se zmocnila obrovská panika. Přes rozkazy, hrozby i prosby velitelů se dali na zmatený úprk. Jejich hlavní proud se valil ke hradu Rýzmberku a k pohraničnímu lesu. Sám kardinál byl vyveden v přestrojení za prostého bojovníka za pomezní hvozd až u tvrze opálky. Pod Rýzmberkem se utkala husitská jízda s malým odporem kardinálovy gardy, kterou pak pronásledovala až za hrad Pušperk. Husitské vojsko zvítězilo bez větších ztrát nad velikou přesilou a zmocnilo se značné kořisti. Po tomto domažlickém triumfu byl prokop veliký uznán za rovnocenného účastníka i jednání basilejského koncilu. V roce 1931 bylo vzpomenuto této slavné historické události oslavou, při níž byly do základu plánovaného památníku na tomto místě, kde podle tradice zmatený kardinál Cesarini ztratil svůj klobouk, vsazeny kameny z jiných husitských bojišť.
Bezkonkurenčně nejkrásnější šumavský památník padlým v první světové válce a zemřelým legionářům ve Čkyni obsahuje dokonce zem z bojišť! Z italského Doss Alto a z bodákového zákopu francouzského bojiště u Verdunu.
název: památník Charles Havlat kategorie: vojenské podkategorie:pomníky lokalita: volarsko GPS: 48°54'41.117"N, 13°50'58.794"E
popis objektu:
Památník na které je napsáno: "Památník připomíná jak současné, tak i budoucím generacím tragickou smrt vojáka, ke které došlo v těchto místech na samém sklonku druhé světové války. Ve druhé polovině dubna 1945 zasazovaly spojenecké armády hitlerovcům jeden smrtelný úder za druhým. Jihozápadním Čechám přinesla osvobození 3. americká armáda generála G. S. Pattona, konkrétně V. a XII. sbor, který byl její součástí. Rozkaz k zahájení útoku na území našeho státu vydal generál Eisenhower 4. 5. 2945. Již následujícího dopoledne zahájily oba sbory svůj bojový postup od Aše po Český Krumlov v délce 350 km. Úsek od železné Rudy po Dolní Dvořiště spadal do kompetence XII. sboru, kterému velel genmjr. S. Leroy Irwin. Oblast od Strážného ve směru do prachatického a vimperského regionu byla svěřena jednotkám 5. pěší divize - Red Diamond, která nesla ve svém znaku červený kosočtverec. Severní úsek byl svěřen 2. pěšímu pluku, který bylo posílen ještě dalšímu připojenými divizními jednotkami. Jednalo se o 737. tankový prapor a 803. protitankový prapor. V tomto složení byly osvobozeny 4. a 5.5. Lenora i Volary a další obce regionu. Dne 7.5. přibližně 07.45 obdržel 803. protitankový prapor - který nesl ve svém znaku hlavu panthera drtícího v tlamě nepřátelský tank - rozkaz k prozkoumání dalších pozic německé armády. Úkolem byla pověřena 2. a 3. četa průzkumné roty pod velením poručíka Donald T.Warrena. Obě čety postupovaly v tandemu po silnici z Volar do Lenory. V místech, kde dnes stojí památník, napadli kolonu příslušníci 11. pancéřové divize SS, kteří se skrývali v okolních lesích podél silnice. Svobodník Charles Havlat sedící v prvním jeepu byl okamžitě zabit a další čtyři členové posádky obrněného kolového vozu M8 bylo lehce a těžce zraněni po zásahu pancéřovou pěstí. Střelba na obou stranách utichla pouhých deset minut před nabytím platnosti Remešské dohody. Ta stanovila zastavení bojů na všech frontách v Evropě na 8.30 hodin. Obě válčící strany zprávu obdržely opožděně až v posledním okamžiku. Ve svém důsledku však toto opomenutí přineslo zcela zbytečnou smrt amerického vojáka. Byla o to tragičtější, že ztratil svůj život při osvobození země, z které pocházeli jeho předkové. Čechoameričan Charles Havlat se narodil 10.11. 1910 jako první syn Havlatů v Dorchesteru, z zemědělském státě Nebraska. Prarodiče pocházeli z Moravy z obcí poblíž Osové Bitýšky. Spolu s ním sloužil v témže praporu jeho mladší bratr Rudolph. I nejmladší z bratrů Adolph ukončil válečné tažení v Německu. Pro bližší poznání země jejich předků a za její osvobození od fašistického teroru a nadvlády však Charles položil to nejcennější - svůj život. Místo jeho věčného odpočinku leží ve Francii v Lotrinsku na hřbitově v Saint-Avold. Zde pod číslem hrobu 75 sní svůj věčný sen spolu s dalšími desetitisíci kamarády, kteří také položili své životy na rozsáhlém evropském bojišti. Návrh na postavení pomníku inicioval pan Radim Košíček z Vlachova Březí společně se členy Militar Car Clubu z Plzně. O vlastní realizaci této památky se zasloužilo město Volary a zastupitelstvo města. Pomník byl slavnostně odhalen 4.května 2002. Čest jeho památce."
název: kašna Kout na Šumavě kategorie: kultura a památky podkategorie:kašny, studny lokalita: domažlicko GPS: 49°24'27.131"N, 13°0'4.149"E
popis objektu:
Kašna před koutským zámkem je součástí necitlivé komunistické přístavby zámku (včetně jeho přestavby), která je součástí arogance, nepochopení architektury a krajinotvorby šlechetných Stadionů.
název: zámek Kout na Šumavě kategorie: kultura a památky podkategorie:zámky lokalita: domažlicko GPS: 49°24'27.091"N, 13°0'5.13"E
popis objektu:
Po třicetileté válce se o největší rozkvět obce Kout na Šumavě postarala hraběcí rodina Stadionů, jež panství vlastnila téměř 250 let. Stadionové začali postupně významně přetvářet místní krajinu. Na začátku osmnáctého století zde slavný rod vybudoval malebnou kapli sv. Jiří, ve dvacátém století se pak hraběnka ze Stadionu zasloužila o její přestavbu v impozantní jednolodní kostel. Slavný rod Stadionů vymírá po meči a panství získávají Schönbornové. Panství Stadionové spravovali ze zámečku postaveného na severní straně obce. Zámeček ve své minulosti fungoval mimo jiné jako kasárna Československé lidové armády. V roce 1981 prošel zcela necitlivou rekonstrukcí (nevhodná střešní krytina, okna, fasáda, přístavba atp.) a od té doby byl využíván jako škola v přírodě, do které se jezdily zotavovat děti ze severních Čech. V roce 2002 byl provoz zařízení z ekonomických důvodů přerušen. V roce 2004 získala zámek do svého majetku obec Kout na Šumavě. V témže roce byl obnoven provoz zámku jako školy v přírodě. S provozem školy bylo spojeno pořádání rodinných rekreací, které byly vždy velmi oblíbené a cenově dostupné pro nejširší veřejnost. To mělo pochopitelně za následek ekonomický krach.
název: Šamberger František kategorie: kultura a památky podkategorie:osobnosti lokalita: domažlicko GPS: 49°24'9.787"N, 13°0'7.347"E
popis objektu:
Prof. MUDr. František Šamberger (12.února 1871, Kout na Šumavě - 9.prosince 1944, Praha) byl český lékař působící v oboru dermatovenerologie. V roce 1896 promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a od roku 1900 na ní působil na kožní klinice (tu roku 1918 převzal po profesoru Vítězslavu Janovském a jejím přednostou byl až do roku 1939). Zasloužil se významným způsobem o rozvoj české dermatovenerologie. Zabýval se endokrinologií, patogenezí kožních onemocnění, vypracoval vlastní systém klasifikace kožních chorob a založil časopis Česká dermatologie. Redaktorem tohoto časopisu byl od konce prvního ročníku po dobu 39 let!
Šumava A-Z: osobnosti
Šumava: domažlicko
šumavská poloha: mapy.cz